Pět koťat geparda štíhlého, nejohroženější kočky Afriky a současně nejrychlejšího savce planety, a také dvě koťata vzácného levharta mandžuského, kterého žije ve volné přírodě posledních zhruba 130 jedinců, „slaví“ půlrok života. Všechna mláďata se narodila k velké radosti chovatelů v Zoo Olomouc.
„Být v blízkosti těchto mláďat a moci pozorovat, jak se z malých koťat se specifickými znaky a projevy mění ve zvířata stále více podobná dospělým jedincům, je velmi zajímavé. Ve věku půl roku zůstávají stále hravá, méně bázlivá. Pobyt ve venkovních výbězích, v nichž tráví čas se svými matkami a kde je mohou vidět běžně i návštěvníci, se pro ně stal zcela přirozeným,“ uvádí vedoucí marketingového oddělení Pavel Javůrek. V olomoucké zahradě se celkem narodilo 15 levhartů a 18 gepardů.
Gepard štíhlý je nejrychlejší savec planety, který dokáže vyvinout rychlost až 110 km/h a při běhu se pohybuje skoky dlouhými až 7 metrů. Ve vzduchu manévruje dlouhým ocasem, který mu pomáhá udržet rovnováhu. Při běhu vypadá, že levituje. Touto rychlostí dokáže běžet přibližně 20 vteřin. Běh je vyčerpávající, gepard se přehřívá a rychle se unavuje. Je nejúspěšnější samotářský lovec, až 40 procent jeho loveckých pokusů končí úspěchem. „Pokud si přejeme gepardy v zajetí rozmnožovat, je potřeba, aby do doby, než k tomuto záměru dojde, měli ‚oddělené ložnice‘, a to do té míry, že by se případný pár neměl vnímat ani akusticky, ani teritoriálně. Nesmí se slyšet, vidět, cítit. Jinak se mohou považovat za sourozence a nepáří se,“ vysvětluje mluvčí zahrady Iveta Gronská.
V přírodě se levhart mandžuský vyskytuje pouze na Dálném východě, kde obývá nedotčené lesy. Jedná se o velkou formu levharta skvrnitého, nejseverněji žijící poddruh. Jako jediný druh levharta dokáže přežít jak v extrémním horku, tak extrémní zimě – jeho srst měří v zimě až 7,5 centimetrů. V jeho domovině v zimním období klesají teploty hluboko pod bod mrazu (−30 °C). Počty zvířat v zajetí převyšují jejich počet v přírodě. Původní monitoring v 70. letech minulého století zjistil pouze 32 jedinců (za využití stop zanechaných ve sněhu). Poslední léta se zvýšily až na 130 zvířat, která byla spočítána v roce 2024 pomocí fotopastí. Vážnou hrozbou pro levharty je pytláctví, lesní požáry, ale i těžba dřeva a nerostných surovin. „Aktuálně tento druh chová na celém světě 91 institucí v počtu 190 jedinců,“ doplňuje Gronská.
