Každý rok v listopadu se česká kotlina zahalí do nostalgického oparu. Z archivů vytáhneme černobílé záběry zaplněného Václavského náměstí, oprášíme staré svazky klíčů a s dojetím posloucháme Modlitbu pro Martu. Tehdy v onom památném roce 1989 jsme jako národ dokázali něco nevídaného. Udělali jsme revoluci, která byla tak jemná, až dostala přídomek „sametová“. Žádné gilotiny, žádné barikády z převrácených tramvají. Jen mráz, promodralé rty, prsty složené do písmena V a cinkání. V Prostějově tomu nebylo jinak, jen o pár dnů později.
Je pátek 17. listopadu 1989 a v Praze se při příležitosti padesátého výročí násilného uzavření českých vysokých škol koná demonstrace studentů. Tu ale na Národní třídě brutálně potlačují bezpečnostní oddíly státní moci. V celé společnosti následuje vlna rozhořčených protestů, která končí 29. prosince 1989, kdy je Václav Havel zvolen prezidentem.
Od toho dne se na náměstí začaly objevovat hloučky lidí vzrušeně debatujících o vývoji situace. První veřejné shromáždění se koná 20. listopadu, o den později pak demonstrace proti zásahu na Národní třídě. Plně se do dění Prostějov zapojí až v pondělí 27. listopadu 1989. Koná se generální manifestační stávka, při níž se hlavní náměstí zcela zaplňuje nejen obyvateli města. Akci organizují představitelé prostějovského Občanského fóra. Zazní na ní proslovy osobností veřejného a kulturního života, vystoupí studenti Univerzity Palackého v Olomouci a zástupci koordinačních stávkových výborů místních závodů a podniků. Vystoupí na ní i tehdejší tajemník OV KSČ Zdeněk Uherek: „Já vás pozdravím tak, jako jsem vás zdravil při jiných příležitostech – soudružky a soudruzi.“ Dál už pokračovat nemůže, dav ho vypíská. Demonstranti požadují důsledné prošetření brutálního potlačení studentské demonstrace 17. listopadu v Praze a propuštění politických vězňů. Na závěr manifestační stávky zazní československá hymna. Dva dny nato zruší Federální shromáždění článek číslo čtyři československé ústavy o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti.
Jedním z lidí, kteří se do tehdejšího dění zapojují, je i fotograf Bob Pacholík, jenž zachycuje většinu zásadních okamžiků prostějovského provedení sametové revoluce. „Byli jsme tam s Jardou Nečasem a Arnoštem Kohutem. Ze všeho nejlíp si pamatuji tu úžasnou atmosféru, taková ta dějepisná data už méně. Nejdřív jsem si myslel, jestli lidi nebudou třeba naštvaní, že je fotím. Ale řekl jsem si, že tohle je něco, co stojí za to fotit. A neměl jsem pak jediný problém,“ řekl už před lety Pacholík, jehož fotografie jsou dnes ikonickou připomínkou převratného dění ve městě.
Součástí prostějovské revoluce je také krabicová zeď kolem sídla Okresního výboru KSČ a studentský řetěz přes město. V pátek 29. prosince 1989 je po abdikaci Gustáva Husáka zvolen Václav Havel prezidentem republiky. Ve stejný den je v Prostějově z hlavního náměstí odstraněna socha V. I. Lenina.
Prostějovskou sametovou revoluci symbolicky završí 28. května 1990 návštěva Václava Havla.






