Věděli jste, že v plumlovském zámku byla kdysi soudní síň? A právě v ní získával coby obhájce praxi Ferdinand Dostál. Svérázný advokát se pod pseudonymem Otakar Bystřina stal významným prozaikem a humoristou, ve svých nejlepších dílech přitom vycházel přímo z lidového vyprávění.

Uplynulou neděli 23. května by se „jadrný stařeček“ dožil 160 let. Před 90 lety však zemřel na chalupě, kterou koupil společně s Petrem Bezručem. 

Spisovatel Otakar Bystřina se coby Ferdinand Dostál narodil ve Věrovanech v rodině hostinského. Z gymnázia v Olomouci byl vyloučen kvůli výtržnosti se strážníkem, odmaturovat tak mohl až na reálce v Chrudimi. „Později se živil jako písař a korektor v tiskárně, železniční zaměstnanec a sekretář spisovatele J. V. Friče. Přitom studoval práva a publikoval básně a povídky,“ nastínila nepříliš jednoduchý vstup do života budoucího advokáta historička Hana Bartková.

Studia práv Bystřina navzdory všem problémům nakonec úspěšně dokončil. „V roce 1886 nastoupil na advokátní praxi k plumlovskému advokátu Leopoldu Šromotovi. V plumlovském zámku byla tehdy soudní síň, a právě v ní získal Bystřina praxi jako obhájce. V roce 1886 poznal při bruslení pod plumlovským zámkem prostějovskou rodačku Terezii Horníčkovou, se kterou se v roce 1890 oženil,“ upozornila Bartková na pevné sepětí Bystřiny s naším regionem.

Debaty o umění Pod žudrem i v Besedě

Poté se mladý právník přesunul do Prostějova, kde se v místních hospodách seznámil s celou řadou literátů, malířů a dalších kumštýřů. Nejčastěji se o umění i životě debatovalo v hostinci U Černého orla nacházejícího se v objektu Pod žudrem na začátku Plumlovské ulice či v dnešním hostinci Beseda na Žižkově náměstí. „Otakar Bystřina byl veselý společník, výborný zpěvák a vyprávěč příběhů a anekdot. Nelze se divit, že v Prostějově byl velmi oblíbený,“ zmínila se Bartková s tím, že později Bystřina odešel coby samostatný advokát do Brna. Ze života na Hané však po celý zbývající život čerpal při psaní svých knih.

Mezi jeho četné prostějovské přátele patřil například rodák z Běleckého Mlýna, akademický malíř Oldřich Lasák, slavný moravský malíř Joža Uprka či prostějovský lékař, spisovatel a pozdější starosta města Ondřej Přikryl. Ten vzpomínky na něj uveřejnil ve své knize Červánky Prostějova. A to nebylo vše. „Společně s Petrem Bezručem, který ho nazýval veselým stařečkem, zakoupili v roce 1920 chalupu ve Starých Hamrech na Ostravici v Beskydech, kde společně trávili léto. Tam také 18. července 1931 zemřel,“ uzavřela Hana Bartková.

 

Dílo Otakara Bystřiny

Prvotinou Otakara Bystřiny byla kniha Na vsi z roku 1889 podávající obraz tehdejší vesnice na drobnokresbě jednotlivých postav. Věnoval ji příteli Matouši Beňovi. Hanácké figurky byly Bystřinovou nejvydávanější a „nejpopulárnější“ knihou, vyšly hned ve čtyřech vydáních. Příběhy hanáckých strýců Chalánka, Kyseláka či Čágaly zachycovaly hanáckou rozvahu, pracovitost, zbožnost, dobrosrdečnost v různých komických situacích. Vynikají Bystřinovým vypravěčským stylem. Po stránce umělecké bývá vysoce hodnocena Hanácká legenda. Podává příběh stařečka Isidora Šelepy, Hanáka z doby Josefa II., který se dostane do nebe a po sto letech se vrací a svůj kraj nepoznává. Dále to byly knihy povídek Pápení, Přes tři řeky – Ostravici, Bečvu, Moravu, kniha moravských anekdot Jak se naši škádlívají a Suchovská republika pojednávající o životě veselé hanácko-slovácké skupině kumštýřů.