Po patnácté hodině odpoledne většinou gymnázia už spíše zejí prázdnotou, tu a tam se trousí ještě opozdilci ze škol. Ve čtvrtek 3. listopadu v podvečer to ale o Gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově neplatilo. Chodby byly plné, učebny byly plné. Důvodem byl tradiční Den otevřených dveří. Stovky lidí jej využily k tomu, aby se do školy podívaly se svými dětmi, zjistily, kde co je. A absolventi měli možnost si zavzpomínat a omrknout, jak se škola změnila.

Návštěvníci našli historickou budovu gymnázia plnou zajímavých aktivit a informací. Dějepis, tělocvik nebo výtvarná výchova, to vše škola prezentovala v učebnách. Na chodbách bylo živo, atmosféru dokreslovaly spousty rozsvícených dýní. Nejen v mezipatrech se pak lidé mohli i posilnit. Občerstvení našli lidé i v učebně francouzštiny. Tam mohli vyzkoušet quiche nebo také jednohubky s olivovou pomazánkou.

„Lidé mají většinou strach, že je francouzština těžký jazyk, že ji nezvládnou. Takže ukazujeme slovíčka, pak uznávají, že to není tak strašné,“ nechala se slyšet kantorka francouzštiny Marion Bérard. „Dále předvádíme používané učebnice. A vždy vysvětluji, že máme jen málo studentů a že se tak ve třídě můžu každému věnovat. A vysvětlovat zvlášť. Pracujeme každopádně rychleji, a tak mám čas na písničky nebo hry,“ prozradila při naší návštěvě Večerníku.

Hodně lidí ale bylo také v chemické a fyzikální učebně. Tam pravidelně vyučující i studenti předváděli pokusy, ale také práci s 3D tiskárnou. „Zaujal mě hodně právě 3D tisk, to se mi líbí, že se s tím dá pracovat. Poté počítačová učebna a fakt hodně chemická a fyzikální učebna. Vypadá to zde dobře,“ svěřil se Albert Mládek, který se svou maminkou přišel školu „prošmejdit“.

Mnoho lidí ale už vědělo, co od gymnázia čekat. Buďto zde studovali oni, případně jejich děti. „Chodila sem i dcera a od kolegyně taky, takže to tu dobře známe. Gymnázium by si zasloužilo modernizaci toalet. A občas je tu zima, je to prostě už stará budova… Ale jinak je to tady všechno na perfektní úrovni,“ vyjádřila se exkluzivně pro Večerník paní Andrea, jedna z přítomných návštěvnic.