Poměrně nedávno jsme informoval io velmi pozitivním stavu veřejných financí prostějovské městské pokladny. Primátor František Jura společně s dalšími radními sdělil, že ekonomické hospodaření za první pololetí roku 2023 je v kladném saldu příjmů a výdajů přes 133 milionů korun. Jak následně Večerník zjistil z podrobné zprávy o hospodaření města, kterou má redakce k dispozici, lví podíl na kladném stavu financí má takzvaná daň z hazardních her. Je známo, že provozovatelé platí magistrátu předem dané poplatky z každého výherního automatu, rulety či jiných výherních zařízení. Ze statistických dat vyplývá, že od ledna do června přiteklo z hazardu do městské kasy přes 48 milionů korun!

Máme se radovat, nebo se obávat? Tak vysoký příjem do městské pokladny sice správce veřejných financí určitě potěší, ovšem chlubit se takovými zisky právě z hazardu? Navíc jak Večerník zjistil ze získaného materiálu, ve srovnání s předešlými pololetními výkazy se daň z hazardu v Prostějově výrazně zvýšila! Zatímco v době covidové pandemie činila pololetní daň z hazardu 22 milionů a posléze v roce 2021 pouhých 16 milionů korun, od roku 2022 začala výše poplatku rapidně stoupat. V prvních šesti měsících loňského roku dosáhla výše přesahující 37 milionů korun, letos už dokonce 48 milionů korun. Je to tedy dobrá zpráva, nebo to znamená i to, že se v Prostějově více rozmáhá hazard?

„Já si myslím, že nejde o nějakou špatnou zprávu. Je obecně známo, že dnešní společnost prostě více sází, a to jak v běžných sázkových kancelářích, tak i při internetovém sázení. To samé platí i o hrách na automatech nebo v kasinech,“ uklidňuje společenské mínění František Jura (ANO 2011), primátor Statutárního města Prostějova. „Před lety jsme řešili problém, kdy jsme rušili několik heren nebo kasin. Všechny jsme ale nezavřeli, dbali jsme jen na to, aby tato zařízení byla v předepsané vzdálenosti od škol, veřejných míst a podobně. O plošném zákazu heren ale v žádném případě neuvažujeme ani nyní. Pokud bychom to udělali, pak by i u nás vznikla šedá zóna a lidé by začali sázet tajně někde po garážích nebo sklepích. Vznikaly by „černé“ sázkové kanceláře nebo herny. A to by bylo špatně! Takhle má město celou síť heren a sázkových kanceláří pod kontrolou,“ vyjádřil se exkluzivně pro Večerník František Jura.

Vzápětí ovšem primátor připustil, že s ohledem na stále vyšší vybranou daň z hazardních her je zřejmé, že se lidé v Prostějově hazardu oddávají ve zvýšené míře. „Situace ve společnosti je taková, jaká je. Pokud si ale někdo myslí, že si hazardní hrou vylepší svůj rodinný rozpočet nebo svoji životní úroveň, pak může skončit velmi špatně a s velice hořkým výsledkem,“ varuje první muž Prostějova.

V dřívějších letech se výtěžek z hazardních her přerozděloval v rozpočtu města na podporu sportovních klubů, ale i kulturních či společenských organizací. „I dnes putují tyto peníze do rozpočtu a my z nich financujeme především preventivní programy. Těch máme spoustu, nejvíce pod patronací městské policie, zdravého města a dalších institucí. Do nich dáváme spoustu peněz,“ podotkl Jura.

V některých městech České republiky se aktuálně potýkají s tím, že investoři chtějí otevírat nové provozovny s hazardem, ať už jde o herny, kasina, nebo velké sázkové kanceláře. Podle primátora v Prostějově nic takového nehrozí. „Vím, že v některých městech v současnosti probíhají dokonce referenda. My o něčem takovém vůbec neuvažujeme, množství provozoven s hazardními hrami rozšiřovat nebudeme. Určitě to není cesta, kterou bychom v budoucnu chtěli jít,“ ujistil František Jura.

 

42 dan hazard