Možná jste na to také narazili. V Prostějově se v pondělí 8. dubna objevily petiční stánky, na nichž se sbírají podpisy pro vypsání místního referenda. To se má týkat hospodaření s vodou ve městě. Iniciátoři petice žádají ukončení smlouvy s Veolií, jejíž platnost by měla vypršet v roce 2030. Vedení města v této souvislosti upozorňuje, že k danému termínu je opravdu připraveno převzít zpět do svého vlastnictví vodárenskou infrastrukturu. Snadné to ovšem mít nebude.

 

Iniciátorům petice se nelíbí smlouva uzavřená v roce 2006, kterou považují za nevýhodnou. Žádají proto, aby se vodárenská infrastruktura vrátila co nejdříve zpět do majetku města Prostějova, jako tomu bylo před uvedeným datem. „Chceme zabránit dalšímu zvyšování poplatků za vodné a stočné a vrátit hospodaření s vodou zpět do rukou města. To vše pod heslem Naše voda, naše peníze, naše trubky, naše pravidla,“ vyjádřila se jedna z iniciátorek výzvy Iva Polická.

Dle vedení města se k tomuto kroku tak jako tak už schyluje. „Smlouva je platná do roku 2030, kdy má na město opět přejít vodárenská infrastruktura. Mohlo by k tomu teoreticky dojít už v příštím roce, myslím však, že na něco takového v tuto chvíli nejsme připraveni. Převod bude náročný, i proto byla vytvořena pracovní skupina, v níž jsou i zástupci opozice,“ vyjádřil se náměstek prostějovského primátora Miloš Sklenka.

Po převzetí bude mít město větší možnost kontroly cen vodného a stočného, na druhou stranu to pro něj bude představovat výraznou administrativní, personální i technickou zátěž. Dosud radnice prostřednictvím společnosti VaK Prostějov vybírala od distributorů nájem. Od roku 2006 takto připlula na konto města přibližně suma 1,4 miliardy korun. Prakticky stejná částka však z města putovala na opravy a investice vodárenské sítě. K tomu VaK využil i dotace přesahující 150 milionů korun. 

Podle Sklenky nelze zcela zaručit, že po převodu infrastruktury do majetku města se vodné a stočné již nebude zdražovat. „Nyní v Prostějově platíme za vodu v rámci ČR průměrnou cenu. Její cena se přitom odvíjí od mnoha faktorů. Jsou města jako třeba Pardubice, kde si infrastrukturu provozují sami, přesto platí více jako my,“ upozornil Miloš Sklenka.