Divoký potok v Čuníně dělal o víkendu „čest“ svému jménu. Málokdo z místních pamatuje, že by jinak velice klidná strouha protékající celou obcí byla skutečně takto divoká. Potok ještě v neděli hučel jako vodopád a prudká voda se pak rozlila ve spodní části vesnice do polí.
„Tady uprostřed jsme ještě jakž takž klidní, i když k sousedovi museli přijet hasiči a čerpají mu vodu z baráku. Ale tam nahoře je to mnohem horší,“ řekl Večerníku přímo na místě muž středního věku a ukázal rukou směrem k horní části Čunína. Tady se z břehů rozlévala místní rybářská sádka, ovšem ještě o pár stovek metrů dál voda vyplavila chaty. „Voda se mi dostala až do kuchyně, tak vytírám,“ podotkla majitelka domečku ve zdejší chatové oblasti, která se nachází v těsné blízkosti Divokého potoka.
V neděli po obědě už nad Čunínem svítilo sluníčko, ale zdejší lidé měli ještě k optimismu daleko. „Sedím tady na lavičce u své chalupy a hlídám hladinu potoka. Vylít z koryta se klidně může i v pondělí nebo v úterý, jak voda steče z okolních kopců,“ byla přesvědčena starší žena, která s obavami pozorovala Divoký potok. Ten v neděli opravdu zdivočel!
