Spousta starších rodinných domů na Prostějovsku zůstává prázdná. Mladí lidé z vesnic dali přednost životu ve městech, do rekonstrukce nemovitostí se jim nechce investovat a případný pronájem domu může skončit katastrofou. Svědčí o tom příklad Davida K., který si s partnerkou a pěti dětmi pronajal rozlehlý rodinný dům na okraji Polomí na Konicku. Ovšem pronajmout dům muži v osobním bankrotu se však ukázalo jako hodně špatný tah. Nejenže na nemovitosti způsobil škodu, ve finále ani neplatil nájemné, navíc jej ještě bez vědomí skutečného majitele pronajal dalším lidem. Kvůli tomu skončil v úterý 25. března před prostějovským soudem.
Mudroval jako Matlock, ale od počátku bylo jasné, že jeho obhajoba absolutně nemá šanci na úspěch. Zadlužený David K. se dle svých slov má živit jako prodavač v Penny Marketu, během úterního hlavního líčení však vystupoval téměř jako by vystudoval práva na Oxfordu.
Přitom důkazy proti muži obžalovanému z podvodu byly více než pádné. Ačkoliv v domě na okraji Polomí byl sám nájemníkem, a dokonce dlužil činži za několik měsíců, tak tuto nemovitost, na kterou neměl absolutně žádný nárok, „pronajal“ dalším lidem. Od nich pak vybral peníze na kauci i nájemné na dva měsíce. Tímto způsobem si nezákonně přišel na celkem 33 tisíc korun. Svědčily o tom smlouvy o podnájmu, stejně jako výpovědi svědků.
Prý chtěl dům odkoupit
Jenže obžalovaný viděl celou věc jinak. „Měl jsem právo dům pronajmout, protože jsme tak byli s majitelem domluveni. Bylo to v době, kdy byl pozastaven odkup nemovitosti, který byl již předběžně domluven. V celé věci jsem jednal i s úvěrovou společností. Policie obžalobu postavila pouze na dvou papírech a o víc se nestarala,“ snažil se hájit David K.
Jeho obhajoba však byla naprosto nevěrohodná, a to zejména vzhledem k jeho dlouhodobě neutěšené finanční situaci. „Vy jste si požádal o úvěr na nákup nemovitosti v době, kdy u vás probíhalo oddlužení? Pokud by to byla pravda, pak byste se tím mohl dopustit dalšího trestného činu,“ reagoval na slova obžalovaného soudce Petr Vrtěl. Obžalovaný se následně vše snažil vysvětlit tím, že dům by neodkoupil přímo on, ale nějaká úvěrová společnost, s jejímiž tajemnými zástupci měl být na všem domluvený.
Přání otcem myšlenky
Samotný majitel domu sice potvrdil, že obžalovaný o koupi domu skutečně uvažoval, k tomu však fakticky nikdy nedošlo. Svoji roli v tom nepochybně hrála i finanční situace jeho nájemníka. Zároveň si posteskl, že mu jeho nezdárný nájemník dům vytopil a nadělal i další vysoké škody.
Zkušený soudce mnohomluvné, nicméně zcela nerealistické obhajobě ve stylu „přání otcem myšlenky“ pochopitelně neuvěřil a obžalovaného uznal vinným. Rozsudek zněl na půl roku vězení s podmíněným odkladem na dva roky. Během nich by měl David K. dle svých možností uhradit způsobenou škodu. Pokud tak neučiní, vězení jej nemine.
Rozsudek dosud není pravomocný, odsouzený si ponechal lhůtu pro možnost odvolání.
