Po více jak sedmi letech od zahájení vyšetřování se v úterý 29. dubna u prostějovského soudu uzavřel extrémně náročný proces s Lenkou Zapletalovou. Jednatelka firmy Spreso z Kralic na Hané dle rozsudku nese odpovědnost za provoz bývalé kompostárny.
Bohužel se ukázalo, že její společnost se zaměřila i na zcela jiný druh odpadu, než je pouze biologicky rozložitelný kompost. Navíc minimálně 20 tisíc tun nebezpečného materiálu měla nechat vyvézt do prostoru mimo skládku. Za to Lenka Zapletalová odcházela od prostějovského soudu s dvouletou podmínkou. Jak to ohrozí zdraví lidí z Kralic a okolí? A kdo zaplatí způsobenou škodu, která byla poškozenými vyčíslena na minimálně 55 milionů korun? Tyto otázky stále zůstávají.
Tohle se vleče neuvěřitelně dlouho. Dle obžaloby firma Spreso v letech 2015 až 2017 do Kralic neoprávněně navezla minimálně dvacet tisíc tun toxického materiálu z celé střední Moravy. Mělo se jednat zejména o kaly z čistíren odpadních vod. Přestože daná záležitost přímo ohrožovala zdraví obyvatel Kralic na Hané i sousedních Hrdibořic, viníka se prostějovskému soudu podařilo usvědčit až nyní. Ani po rozsudku však není jasné, kdo zaplatí způsobenou škodu.
O vyvážení odpadu mimo prostor skládky nemohlo být pochyb, ostatně ve své výpovědi to přiznala sama obžalovaná. Potvrzovaly to i další důkazy. „Z výpovědi řidiče jasně vyplynulo, že docházelo k zavážení materiálu mimo vymezenou skládku, tím byl porušen nejen provozní řád, ale i zákon o nakládání s odpady,“ zdůraznil ve své závěrečné řeči státní zástupce Jaroslav Miklenda, podle něhož firma vše dělala hlavně kvůli zisku. „Za uvedené období vyinkasovala zhruba 12 milionů korun, což drželo společnost nad vodou,“ dodal Miklenda.
Teprve po konci společnosti Spreso laboratorní rozbory odhalily, že tu měl být ukládán i nebezpečný odpad, který kontaminoval podzemní vody v okolí skládky. Závěry analýz ukázaly, že takový způsob nakládání s odpady může ohrozit zdraví lidí z Kralic na Hané i sousedních Hrdibořic. I z tohoto důvodu bylo vydáno rozhodnutí, že pozemky musí být sanovány.
Likvidaci nechce zaplatit nikdo
Jenže na to ani po letech nedošlo. Problém je v tom, že se dosud přesně neví, kdo vlastně nastalou škodu zaplatí. Jako poškození v předmětné záležitosti figurovala zemědělská společnost Klas, která po obžalované požadovala 10,4 milionu korun, a městys Kralice na Hané, který chtěl 44,8 milionu korun. Právě takto byly předběžně vyčísleny náklady na likvidaci ekologické havárie na jejich pozemcích, na něž nechávala společnost Spreso řízená Lenkou Zapletalovou materiál obsahující toxické látky vyvážet. Je celkem logické, že ani městys, ani zemědělci se rozhodně neženou do toho, aby likvidaci škody zaplatili ze svého. „Společnost Spreso skončila v likvidaci a její jednatelka je tak jedinou osobou, po níž je možné požadovat náhradu za způsobenou škodu. To, že zatím tyto nároky nevznikly, neznamená, že v budoucnu nevzniknou,“ zdůraznil právní zmocněnec zastupující městys Kralice na Hané.
Obhajoba: Vyváželi i jiní
Precizně připravená obhajoba vznesla spoustu námitek jak proti samotné obžalobě, tak i proti procesním postupům v dokazování celého případu. Argumentovala mimo jiné tím, že část odpadu nechával na vedlejší pozemky navážet již předchůdce Lenky Zapletalové ve funkci jednatele společnosti Spreso, který byl zároveň přítelem její matky, a proto mu důvěřovala. Zároveň naznačovala, že v tom mohla pokračovat i nástupnická organizace EFG, která navíc veřejně deklarovala, že ekologickou zátěž na své náklady zlikviduje a dál bude v areálu provozovat kompostárnu. Samotná obžalovaná se pak neubránila emocím. „Kvůli celé záležitosti už jsem si vytrpěla svoje. Setkala jsem se s výhružkami, že mě oběsí na struně od kytary, poničili mi auto, a nakonec jsem se musela z Kralic vystěhovat,“ uvedla ve své závěrečné řeči Zapletalová.
Pomohly i satelitní snímky
Soudce Petr Vrtěl se po precizním a dlouhodobém zvažování všech aspektů případu a vypořádání se všemi námitkami obhajoby nakonec přiklonil na stranu obžaloby a Lenku Zapletalovou uznal vinnou. Mimo jiné upozornil na to, že o výrazném nárůstu vyváženého odpadu na okolní pozemky v době, kdy za firmu odpovídala obžalovaná, svědčí předložené snímky z aplikace Google maps. Obžalovaná tak nakonec odcházela s dvouletým trestem, který byl na tři roky odložen, a zároveň tříletým zákazem vykonávat funkci statutárního orgánu.
Kdo zaplatí škodu?
Co se týče škody, tak městysi přiznal pouze řádově několik tisíc korun, který vydal na oplocení a zabezpečení celého areálu, se zbytkem nároků odkázal poškozené na civilní soud.
Rozsudek dosud není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu pro možnost odvolání.
