Jak tohle dopadne? Odpady sice produkujeme všichni, jejich nezbytné další zpracování se však mezi lidmi netěší velké popularitě. A pokud by už ho byli schopni tolerovat, tak jedině na Marsu, či alespoň v sousedním městě. To je zcela předpokládaný výstup z veřejného projednávání projektu výstavby třídicí linky, které proběhlo v pondělí 13. října v přednáškovém sále prostějovského Národního domu. Přestože odborníci na životní prostředí nemají s celým projektem v Kojetínské ulici problém, část prostějovské veřejnosti i politiků je k němu poměrně nedůvěřivá. Nelíbí se jim předpokládaná kapacita třídírny a zejména to, že by se odpady do města ve většině svážely. Následná diskuse ohledně záměru soukromé společnosti FCC pak v první řadě ukázala, že z odpadů se v Prostějově stalo výsostně politické téma.
Tisíce tun odpadu z celého regionu se aktuálně buď spalují v soukromé prostějovské spalovně, či se vyváží na dosluhující skládku u Němčic nad Hanou, kde se zahrabávají do země. To by mělo nejpozději v roce 2030 skončit. Alternativy pro značně neekologické zacházení s odpadem sice existují, jejich realizace se však u veřejnosti absolutně nesetkává s pochopením.
Jednu z alternativ nabídl společný projekt Odpady Olomouckého kraje, z něhož se však rozhodlo město Prostějov vystoupit. Dle jeho současného vedení totiž byl pro město ekonomicky nevýhodný. Svoji vlastní cestu město nejprve hledalo v průlomové technologii plazmatického zplyňování, které by probíhalo v uzavřeném reaktoru. Moderní a v mnoha ohledech revoluční centrum mělo vzniknout poblíž odlehlého areálu letiště ve Stichovicích na katastru Mostkovic. Jenže proti tomu se zvedla vlna odporu občanů Mostkovic, na něž sousloví „zpracování odpadu“ spolehlivě zafungovalo jako červený hadr na býka. Podobně tomu bylo v Biskupicích, kde chtěla společnost FCC působící v Prostějově vybudovat třídicí linku v areálu opuštěného zemědělského statku na okraji obce. Následně svůj záměr přesunula nejprve do svého areálu u hlavního prostějovského nádraží a konečně na samý okraj města do Kojetínské ulice u silnice ve směru na Bedihošť.
Proč by se měl odpad do města svážet?
Zde by přímo v čistě průmyslové zóně nedaleko benzínky měla vyrůst linka s kapacitou 80 tisíc tun za rok ve dvousměnném provozu, když původní návrh počítal s 50 tisíci tunami. Vyrábět by se v ní mělo tuhé alternativní palivo (TAP) pro využití ve fluidních kotlích a cementářských pecích a zpracovávat by měla energeticky využitelné odpady. Jednat se má o směsný komunální odpad po vytřídění využitelných a nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů. Projekt požádal o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Přestože odborníci na životní prostředí jeho realizaci v daném prostoru dali jednoznačně zelenou, našlo se i několik jeho kritiků. A právě ti byli slyšet také na veřejném projednání celého projektu v prostějovském Národním domě, kde se sešly zhruba tři desítky lidí. „Jestli si někdo myslí, že je to ekologický projekt, tak se mýlí. Naopak jde o velký byznys. Prostějov ročně vyprodukuje 15 tisíc tun odpadu včetně toho vytříděného, tady by měla kapacita dosáhnout 80 tisíc tun odpadu. Zajímalo by mě, odkud všude se bude odpad do města svážet?“ vyjádřila své zřejmě nejpodstatnější námitky předsedkyně spolku Ajdony a opoziční zastupitelka Jana Jílková.
Dle zástupce investora není možné jednotlivé destinace v tuto chvíli konkretizovat. „Bude to z území Olomouckého, Jihomoravského a částečně i Zlínského kraje. Je však třeba říci, že naše společnost už v České republice provozuje tři podobné linky a podobně činí v Rakousku či dalších zemí Evropy. Průměrná kapacita zařízení obdobného typu v Evropě je 96 500 tun. Nikdo nedokáže udělat sofistikované zařízení včetně všech třídičů s kapacitou 15 tisíc tun, to je ekonomický nesmysl,“ reagoval v této souvislosti Jakub Kos z vedení FCC.
Zanedbatelný nárůst dopravy
Na přetřes následně přišlo i zvýšení dopravy, které investor vypočítal na průjezd celkem 39 nákladních aut za den. Vzhledem k tomu, že pojedou do zařízení a zase zpět, počítá dokument s jejich dvojnásobkem. „To by v daném místě představovalo navýšení dopravy o 0,02 až 0,09 procenta,“ vyjádřil se zpracovatel dokumentace EIA Dalibor Surovka, podle něhož celý záměr nezpůsobí významné navýšení hluku a emisí, vliv na obyvatelstvo a veřejné zdraví by dle něj byl prakticky zanedbatelný. Navzdory tomuto jasnému stanovisku se dá očekávat, že celá záležitost ještě bude předmětem veřejných, ale zejména politických debat.
Na základě pondělního veřejného projednání vyjádření odborníků i laické veřejnosti by Odbor životního prostředí Olomouckého kraje měl vypracovat závazné stanovisko, které poslouží jako podklad pro další územní řízení v dané věci. To bude časem veřejně dostupné, zájemci jej budou moci objevit například na Úřední desce statutárního města Prostějov.
