Každý má nějaký sen. Ten paní Veroniky byl ušatý – dlouhá léta toužila po oslím kamarádovi. Zadařilo se až před rokem, kdy po dlouhém shánění a hledání ideálního zvířete přivezla domů oslici Keilu. Před několika dny přibyl do hospodářství její klon, oslí klouček Alfréd.
Najít vhodného ženicha byl docela oříšek. Paní Veronika hledala zvíře s kvalitním exteriérem a hlavně povahou, osvědčené v chovu. „Nakonec jsem se domluvila s předsedou Klubu chovatelů oslů, panem Paterou a Keilu jsme odvezli za jeho chovným hřebcem do Kružberku u Opavy. Zadařilo se a narodil se Alfréd. Keila je nejen velice hodná, ale také skvělá matka. Porod zvládla úplně sama, i když hřebeček je hodně velký,“ říká paní Veronika. Na narození hříbátka čekali netrpělivě a s nejistotou. „U oslů je totiž březost 12 až 14 měsíců. Pokud je klisna ve stresu, dokáže v průběhu březosti až třikrát zastavit vývoj plodu. U nás to klaplo na první dobrou,“ směje se.
Alfréd ale v hospodářství nezůstane, po odstavu poputuje k novému majiteli. Doma by musel být vykastrován, což by vzhledem k jeho skvělému původu byla velká škoda, má totiž našlápnuto do chovu.
Keila ale sama nezůstane. „Stará kobylka, které dělala společnici, nás opustila a já už teď sháním druhou osličku. Moc ráda bych měla strakatou, ale těch je v republice hodně málo. Tak uvidíme,“ doplnila chovatelka.
