Pro zvířata olomoucké zahrady její zaměstnanci připravují krmení denně. Jejich dobrá kondice je závislá na kvalitě, vyváženosti, pestrosti i četnosti potravy, ostatně tak jako u lidí. Roční útrata za nákup krmiva v roce 2025 činila 8 662 332 korun. Denní náklady tak představovaly částku 23 732 korun.
Červi, myšata, exotické ovoce, okus, králík, ale třeba kozorožec určený ke zkrmení. Nad sestavením krmných dávek bdí krmivář, který pak spolupracuje se zoology i ošetřovateli, někdy i kolegy ze spřátelených zoo. Namíchat vyhovující krmnou dávku se někdy může rovnat alchymii, protože je potřeba nahradit vše, co by zvířata konzumovala ve volné přírodě. Od lišejníků přes termity až po mnoho dalšího, což není vždy snadné. Současně se zohledňuje fakt, že například velké šelmy zkonzumují ve volné přírodě několik desítek kilogramů masa naráz a poté hladoví do dalšího lovu, který nemusí být ani úspěšný. Proto jim v Olomouci simulují hladovku zhruba 2 až 3x týdně.
Ani v uplynulém roce si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechala ujít zvířata konzumující ovoce a zeleninu. Následovali masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, zvěřina, vepřové a skopové, rovněž tak králíci, křepelky či hlodavci. V zahradě také konzumují mořské plody a vejce.
Nejdražší na krmení je tygr ussurijský, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 korun, gepardovi chutnalo za přibližně 200 korun denně. Siba atlantská, která je krmena rozmraženými mořskými plody, zkonzumuje potravu za asi 100 korun za den.
Mezi největší labužníky, co se rozmanitosti potravy týče, se nepochybně řadí drápkaté opičky. Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, med, myšata, v létě květy pampelišek, krmiva určená pro tyto druhy opic (arabská guma, speciální kaše, granule a jako doplněk řada vitaminů, minerálů), nepohrdnou křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty, moučnými červy i šváby.
