„Když se u nás chlapi poperou, tak jenom nožem nebo sekerou,“ zpívá s jistou nadsázkou kapela Kabát v písničce Pohoda. S Janem Papouškem (34) z Lipové žádná velká pohoda nepanovala. Agresivní chlapík se zálibou v alkoholu nejenže v Pohostinství U hřiště řádně zkopal svého totálně zlitého „kamaráda“, navíc dlouhodobě napadal svoji partnerku žijící s ním v polorozpadlé ruině naproti místního obchodu. Za to vše jej prostějovský soud poslal na dva roky do vězení.
Někteří vesničtí chasníci občas nejdou pro nějakou tu ránu daleko. Jenže s tímto chlapíkem už to prostě nebylo k vydržení. Jan Papoušek pochází ze severu Moravy, prostředí věznice už ovšem rovněž zná více než dobře. Naposledy byl propuštěn v polovině loňského května, posléze se přestěhoval za svojí milou do Lipové. S ní obýval vepřovicovou ruinu stojící v centru obce hned naproti místního obchodu.
Kvůli jejich vášnivým hádkám a napadání u nich byli policisté skutečně jako doma. Kromě fyzických útoků Jan Papoušek obtěžoval svoji partnerku i jinak, například během čtyř dnů loňského září jí byl schopný poslat více jak stovku textových zpráv. Navzdory zákazu také kontaktoval její malou dceru, a to třeba před jednou z prostějovských školek. Když byla na místo přivolána policie, raději utekl.
Ani to ale v jeho případě nebylo vše. Jan Papoušek byl obžalován také z toho, že pod vlivem alkoholu v Pohostinství U hřiště v Lipové napadl svého „kamaráda“, který se kvůli těžké opilosti ani nebyl schopný pořádně bránit. Úderem do obličeje jej složil na zem a následně do něho kopal. O postoji samotného útočníka asi nejlépe svědčí fakt, že si svůj „triumf“ nahrál na mobilní telefon, kde se holedbal tím, že „stačily čtyři rány a bylo po něm“. Jeho rival po útoku skončil na dva týdny v pracovní neschopnosti.
Za to vše soud Jana Papouška v úterý 17. března poslal na dva roky do vězení, kromě toho mu uložil povinnost zaplatit zdravotní pojišťovně přes 12 tisíc korun. Právě tolik totiž stálo léčení zmláceného muže. „Obžalovaný byl propuštěn loni v květnu a už po pár měsících navázal na svůj předchozí způsob života. Je to člověk, který si u svého okolí nevybíravým způsobem vynucuje respekt a poslušnost, je přesvědčen pouze o své pravdě a neumí ovládat vlastní agresivitu,“ odůvodnil soudce Petr Vrtěl.
Samotný obžalovaný rozsudek ani nevyslechl, neboť se k soudu vůbec nedostavil. „Říkal mi, že mu mám dát vědět, kolik dostal,“ vypověděla jedna ze svědkyň, která tím nejlépe charakterizovala postoj obžalovaného k celé věci.
Rozsudek by tak už měl být pravomocný.
