Neštěstí nechodí nikdy samo. To by mohl potvrdit čtyřiaosmdesátiletý muž z Klopotovic. Čerstvého vdovce v jeho domě okradli Veronika Cinová (43) a Antonín Richter (36). Zadlužená dvojice žijící ze sociálních dávek si starého pána vyhlédla na benzínce ve Vrahovické ulici v Prostějově s tím, že od něj cokoliv odkoupí. Při následné návštěvě v jeho domě jej obrali o 25 tisíc korun z krabičky, kam si odkládal peníze z důchodu. Richter za to od prostějovského soudu dostal 20 měsíců, Cinová odcházela s podmínkou.
Host do domu, hůl do ruky. Právě tohle úsloví bohužel ztratil z patrnosti starý pán z Klopotovic, kterého koncem loňského května na benzínce oslovil romský pár. Muž jim dal svoji adresu s tím, že na ně nemá čas, protože jede na nákupy. Když však dorazil před svůj dům, dvojice tam na něj již čekala. Čerstvý vdovec nedokázal jejich návštěvu odmítnout a na neštěstí bylo zaděláno. Celá zkušenost jej přišla na 25 tisíc korun, pro nedoslýchavého muže se značnými pohybovými problémy však ani trestní řízení nebylo ničím příjemným.
Jsou nezaměstnaní, zadlužení, žijí ze sociálních dávek a ještě kradou. Vybírají si přitom zvlášť zranitelné staré lidi, jimž se vetřou do bytu a vezmou, co jim právě přijde pod ruku. Řeč je o Veronice Cinové z Moravské Třebové a Antonínu Richterovi z Přerova. Cikánský pár si na benzínce ve Vrahovické ulici v Prostějově vyhlídl starého muže z Klopotovic. „Přišli ke mně a ptali se, jestli mám něco na prodej, že by to ode mě koupili. Říkal jsem, že bych měl doma starý karavan, o který projevili zájem. Dal jsem jim tedy svou adresu a odjel na nákupy. Když jsem se vrátil do Klopotovic, už na mě čekali před domem. Šel jsem jim tedy ukázat karavan, který mám na zahradě, ale už o něj nejevili zájem. Hlavně chtěli jít dovnitř, že mají hroznou chuť na kávu. V kuchyni ale už o kávě nepadlo ani slovo, obžalovaný mě pouze požádal, že si chce umýt ruce, ať jej zavedu do koupelny. Říkal jsem mu, že si může umýt ruce v kuchyni, ale o to on nestál. Tak jsem jej doprovodil do koupelny. Krátce poté, co jsme se vrátili, se obžalovaná zvedla s tím, že potřebuje odejít. On se mnou ještě chvíli mluvil, ale pak se také snažil zmizet,“ popsal u soudu starý muž, který sice trpěl nedoslýchavostí a pohyboval se se značnými obtížemi, ale na okolnosti případu si vzpomínal velmi přesně.
Na nic nečekali a z místa ujeli
Teprve ve chvíli, kdy se chystal k odchodu i druhý z jeho hostů, muže napadlo podívat se do krabičky, kam si odkládal peníze z důchodu. „Byla prázdná. Přitom v ní bylo před mým odjezdem dvacet sedm tisíc korun, já si z ní vzal dva tisíce na nákupy a nechal ji položenou na lavici v kuchyni. Nikdy by mě nenapadlo, že budu mít takovou návštěvu!“ vysvětlil muž s tím, že se pokoušel zloděje zadržet. Jenže se mu to nepodařilo, na muže totiž už v nastartovaném autě čekala jeho družka. Oba pak kvapně odjeli, a tak starému pánovi nezbývalo nic jiného než zavolat policii.
Policistům se pak díky kamerovému záznamu z benzínky podařilo zjistit identitu obou pachatelů a celá věc tak dospěla až před soud. Zde dvojice vsadila na to, že kromě starého pána u krádeže nikdo nebyl a zvolila taktiku „zatloukat, zatloukat a zatloukat“. Při tom museli oba sáhodlouze lhát, až se jim od úst prášilo, neboť každá jejich lež na sebe nabalovala sedm dalších.
Zásadní rozpory ve výpovědích
Soudci tak při porovnání obsáhlých výpovědí obou obžalovaných nedalo ani moc práce odhalit celou řadu rozporů. „Zatímco obžalovaný tvrdil, že u sebe žádné peníze neměl a karavan chtěl koupit z peněz, které by si někdy v budoucnu vydělal, obžalovaná hovořila o tom, že měla na koupi vozu u sebe osm tisíc. Kromě toho obžalovaná vypověděla, že nevěděla, kolik peněz bylo v krabičce, zatímco obžalovaný hovořil o tom, že tam mělo být pětadvacet tisíc,“ vypíchl dva největší a dostatečně usvědčující rozpory Petr Vrtěl, který se podivoval také nad tím, že právě zadlužení lidé žijící ze sociálních dávek dle vlastních slov přemýšleli právě o koupi obytného vozu. „Také nechápu, proč ve chvíli, kdy starý pán hovořil o tom, že mu z krabičky zmizely peníze, jste vy sami nezavolali policii či alespoň nepočkali na její příjezd. V takovém případě by se celá záležitost nestranně prověřila už na místě. Místo toho jste z domu navzdory odporu poškozeného odjeli,“ upozornil soudce Petr Vrtěl.
Lež odhalil i záznam z kamer
Dalším nesmyslem bylo i tvrzení obžalovaných, že je měl na benzínce oslovit samotný poškozený, což vyvrátil nejen starý pán, ale i videozáznam z čerpací stanice, na němž bylo jasně patrné, že to byli právě obžalovaní, kteří se k poškozenému hrnuli.
Navzdory obzvláště zranitelné oběti i jejich přístupu hrozily obžalovaným za krádež maximálně dva roky. Přitom Antonín Richter byl obžalovaný také z řízení bez řidičáku, k němuž se doznal. Hlavně však už byl rovněž za jinou krádež nedávno odsouzen a roční trest si odpykává ve vězení. Prostějovský soud mu pak tento trest protáhl na 20 měsíců. Veronika Cinová nakonec dostala pouze osmiměsíční podmínku. Oba obžalování by také měli dle rozsudku muži vrátit 25 tisíc korun. Je však krajně nepravděpodobné, že by se starý pán peněz od zadlužené dvojice ještě někdy dočkal.
Zatímco Richter si ponechal lhůtu na možnost odvolání, v případě Cinové je rozsudek již pravomocný.
