„Shoříte, mrdky!“ Takový vzkaz doplněný o výmluvný obrazec adresoval svému otci, sestře i matce Michal Kluch (40). V jeho případě se rozhodně nejednalo o ojedinělý výstřelek. Atleticky stavěný muž se zálibou v pervitinu, alkoholu, kratomu, posilování a výrobě nožů si ze svého staršího a výrazně menšího souseda udělal boxovací pytel. Hlavně však dlouhodobě, opakovaně a se stupňující intenzitou vyhrožoval smrtí členům své rodiny. Než mohlo dojít ke skutečné tragédii, putoval do vazby a v úterý 23. června předstoupil před prostějovský soud.
Tenhle chlapík se zrovna „nepotatil“. Michal Kluch vyrůstal v rodině podnikavého a úspěšného otce, on sám si však zvykl na pomoc druhých spoléhat až moc. Místo vděku si navíc v sobě pěstoval pocit, že by toho pro něj otec i ostatní mohli udělat ještě víc. Nikdy se tak pořádně nepostavil na vlastní nohy, nezaložil rodinu a v životě se chtěl hlavně bavit, k čemuž si pravidelně pomáhal chlastem a drogami.
Nic z toho však trvale nedokázalo přehlušit jeho niterný pocit, že „není dost dobrý“, jenž se projevoval vnitřním neklidem a z toho vyplývající agresí vůči svým nejbližším, které dlouhodobě obviňoval z vlastních selhání. Obzvláště bolestivou smrtí vyhrožoval nejen otci, ale i sestře, švagrovi či nevlastní matce. Vše doprovázel vzkazy typu, že „bude další Kostelec“, čímž nepochybně narážel na masakr, při němž jiný narcistní psychopat zavraždil otce, bratra i sestru. Svá slova doprovázel teatrálními gesty, která by mohla být směšná, pokud by při nich nedržel v ruce vlastnoručně vyrobený nůž.
Kromě vyhrožování však byl Michal Kluch obžalován také z napadení svého souseda, z něhož si udělal boxovací pytel, čímž jej poslal s přeraženým nosem a značně pochroumanými žebry do nemocnice a na více jak měsíc do pracovní neschopnosti. Když jeho otec oznámil, že na něj zavolal policisty, tak z místa utekl.
K vyhrožování členům své rodiny se obžalovaný plně doznal. „Ve vazbě jsem měl čas přemýšlet a uvědomit si, že jsem v minulosti udělal hodně přešlapů. Konflikty jsem řešil zbytečně s horkou hlavou. S otcem jsme si už podali ruce a věřím, že jsme se usmířili. Snažím se urovnat i vztah k dalším členům rodiny,“ sypal si popel na hlavu Michal Kluch, který však slova o nápravě sám dosti výrazně zpochybnil tím, že si před soudem neodpustil vlastní popis rvačky s na první pohled nerovným sokem.
Na úvod sice připustil, že to byl právě on, kdo staršího a výrazně menšího muže udeřil jako první, dále však již měl tendenci o sobě hovořit jako o oběti, která se pouze bránila údajnému škrcení ze strany souseda, jehož nepravdivě označil za „bývalého vojáka vážícího asi sto dvacet kilo“. Zcela přitom pomíjel fakt, že to byl právě on, kdo muži objektivně způsobil poměrně značná zranění.
Jeho slova navíc zcela věcně uvedl na pravou míru nejen poškozený, ale následně i jeho přítelkyně, která část konfliktu viděla.
Navzdory celodennímu dokazování rozsudek ještě nepadl a hlavní líčení bylo odročeno.
