Denně kolem jeho staveb projdou tisíce lidí. Míjejí je cestou do práce, na nákupy nebo za kulturou. Jen málokdo ale tuší, že jejich autorem byl rodák z Přerova Rudolf Jan Weiser. Syn místního železničáře se vypracoval mezi uznávané architekty své doby. Studoval u předních architektů a navrhl řadu staveb ve Vídni i Praze, které dodnes obdivují nejen odborníci. Přesto jeho jméno po druhé světové válce téměř zmizelo z českých dějin architektury. Svou stopu zanechal i v Prostějově.
Rudolf Jan Weiser se narodil 13. prosince 1885 v Přerově do rodiny železničního zaměstnance Johanna Weisera a jeho manželky Kristýny, rozené Bergerové. „Rudolf navštěvoval II. pětitřídní obecnou školu chlapeckou v Komenského ulici. Když byl ve třetí třídě, odstěhoval s rodiči v říjnu 1893 do Vídně. Po studiích na státní průmyslové škole v Brně a Německé vysoké škole technické v Praze pokračoval Rudolf Weiser ve vzdělávání na vídeňské uměleckoprůmyslové škole a později na Akademii výtvarných umění,“ připomněl historik Jiří Lapáček. Učil se u významných architektů Oskara Strnada a Friedricha Ohmanna, kteří patřili k nejuznávanějším pedagogům své doby. Kolem roku 1910 si otevřel vlastní architektonickou kancelář. Vedle navrhování obytných domů a vil se úspěšně účastnil prestižních soutěží. Ocenění získal například za návrhy úrazové pojišťovny v Brně nebo tržnice ve Vídni, uspěl také v soutěžích na bankovní budovy v Bratislavě a Praze.
Kolem roku 1920 spolupracoval s projekční kanceláří významného vídeňského architekta Wilhelma Wohlmayera. Projektoval například vily ve Vídni i v Dolním Rakousku nebo obytný dům pro vídeňskou obec v Theresiastrasse 113. Zřejmě v důsledku špatné hospodářské situace v Rakousku přesídlil v roce 1928 do Prahy. Právě tam vznikla díla, která jsou dodnes považována za vrchol jeho tvorby.
Významné stavby
Společně s architektem Maxem Spielmannem navrhl Palác Hospodářského svazu přádelen bavlny v Revoluční ulici na Starém Městě, známý jako Batex. Jen několik minut chůze odtud stojí další Weiserovo dílo – Central Hotel Praha v Rybné ulici. Na konci třicátých let navrhl také vilu Proschek na pražském Barrandově v ulici Lumiérů 28.
Weiserovu stopu lze najít také V Prostějově. „Když v roce 1939 převzal prostějovský hotel v Palackého ulici oděvní magnát Arnošt Rolný, rozhodl se z původní budovy z roku 1912 vybudovat moderní hotel evropské úrovně. Návrhem rozsáhlé přestavby pověřil právě Rudolfa Weisera. Dva roky trvající rekonstrukce zahrnovala dostavbu dalších dvou pater i modernizaci interiérů včetně kanceláří, prádelny a technického zázemí,“ doplnil Lapáček. Po dokončení se Grandhotel Rolný zařadil mezi nejmodernější a nejvyhledávanější hotely na Moravě. Jeho hosty se staly také prvorepublikové filmové hvězdy Adina Mandlová, Lída Baarová a Nataša Gollová. Od roku 2019 je hotel uzavřen.
Zapomenutý architekt
Přestože Rudolf Weiser patřil mezi respektované architekty své generace, po druhé světové válce se jeho jméno z veřejného povědomí téměř vytratilo. „Patřil totiž mezi tvůrce, kteří byli po roce 1948 z českých dějin architektury neprávem upozaděni především proto, že byli spojováni s německým kulturním okruhem. Paradoxem přitom je, že v dochovaných studijních materiálech měl Rudolf Weiser jako rodný jazyk uvedenu češtinu,“ vysvětlil Lapáček.
Život Rudolfa Weisera se uzavřel na podzim roku 1968 v Praze, přesné okolnosti a datum jeho smrti však nejsou známy. Jeho příběh připomíná, že ani mimořádný talent nemusí být zárukou trvalé slávy. Stavby Rudolfa Weisera však stojí dodnes a jsou nejlepším důkazem toho, že i z Přerova vedla cesta mezi významné evropské architekty 20. století.
Text vznikl ve spolupráci se Státním okresním archivem v Přerově.
