Zapomeňte na Španělsko! Z Prostějovska se pomalu, ale jistě stává skutečná rajčatová velmoc. Už třetí skleník na pěstování oblíbených červených bobulí vyrůstá v okolí Smržic v bezprostřední blízkosti jeho předchůdce. 

První obří skleník o velikosti osmi fotbalových hřišť se u Smržic začal stavět v roce 2017. Tehdy jeho výstavbu provázely obavy místních, kteří měli strach zejména ze světelného smogu. Spuštění jeho provozu před třemi lety doprovázela výrazná záře, která se řešila po celé republice.

Od té doby se však už žádný větší problém v souvislosti s provozem neřešil. Nejinak tomu bylo v případě jeho téměř dvojnásobně velkého bratříčka, jenž od loňského roku funguje na katastru Kostelce na Hané ve směru od Smržic. Lidé se však v souvislosti s ním zajímali zejména o způsob jeho vytápění i zavlažování. Obávali se mimo jiné výrazného poklesu spodních vod.

Málokdo přitom tušil, že tím budování skleníků v okolí Smržic nekončí. „Na hoře za lesíkem za stávajícím skleníkem ve Smržicích vyrůstá další. Má být asi o sto dvacet metrů čtverečných větší než ten první,“ napsal do redakce Večerníku obyvatel nedaleké obce, jehož identita je nám známa.

Následně jsme se obrátili na starostu Smržic. „Mohu potvrdit, že se na katastru naší obce začal budovat další skleník. Tento projekt byl schválen již předchozím zastupitelstvem,“ zareagoval Aleš Moskal, který nás ohledně bližších informací odkázal na jednatele společnosti Eco finance group, jež za výstavbou stojí.

O hektar menší než soused

Rozloha třetího skleníku má být zhruba 1,5 hektaru, měl by být tedy přibližně o hektar menší než jeho smržický soused. „Předpokládaná roční produkce by se měla pohybovat okolo 350 tun rajčat. Jde především o vyplnění produkčního výpadku prvního skleníku v letních měsících, kdy se skleník čistí,“ vysvětlil Večerníku Marek Jedlička, majitel holdingu ECO finance Group, která za stavbou i provozem farem ve Smržicích a u Kostelce na Hané stojí.

Skleník by měl být dostavěný na konci letošního roku. Zajímali jsme se, z jakého zdroje se bude brát voda na zalévání rostlin. „Pro zalévání rostlin je využívána dešťová voda zadržovaná v retenčních nádržích v blízkosti skleníků. Takhle jsou řešeny všechny naše skleníky,“ reagoval v této souvislosti Jedlička a dodal, že vytápění by mělo být řešeno pomocí nedaleké bioplynového stanice. Ta bude dodávat teplo do obou skleníků.