Toto je věčné téma napříč všemi názory veřejnosti. Oprávněně se říká, že stromy a veřejná zeleň jsou plícemi každého města. Podle názorů členů vedení prostějovského magistrátu je v Prostějově zelených ploch i stromů v ulicích poměrně dostatečné množství.

Kritici zase namítají, že hlavně v posledních letech se někdy až nesmyslně kácí, a navíc v obrovském rozsahu. Kde hledat pravdu? Nejen první náměstek primátora Prostějova Jiří Pospíšil by si veřejné zeleně ve městě také dokázal představit víc. Zároveň však upozorňuje na závažná fakta, jež by si měli uvědomit všichni, kteří radní obviňují z nesmyslného kácení a naopak chabé výsadby nových stromů, keřů či trávníků.

Často se v posledních letech užívá výrazu, že Prostějov je město zeleně. Kritici naopak namítají, že se více kácí, než sází. Kde je tedy pravda? „Samozřejmě nikdo z nás není rád, když musí dojít ke kácení stromů, ale někdy je to nezbytnost. V případě, kdy nám odborníci zpracují posudek a vyhodnotí strom jako neperspektivní nebo ve špatném stavu, tak se prostě musí pokácet. Jsou i případy, kdy stromy musí ustoupit rekonstrukci, ať už se jedná o rekonstrukce inženýrských sítí, nebo revitalizace sídlišť. Takže musím říci, že se snažíme každé kácení co nejobjektivněji vyhodnotit a snažíme se kácet co nejméně. Myslím si, že zeleň je v našem městě na velmi dobré úrovni, snahou je každý rok maximální výsadba stromů a keřů, abychom přispěli k rozšiřování zeleně,“ sdělil Jiří Pospíšil (PéVéčko), první náměstek primátora statutárního města Prostějova.

Večerník vzápětí zajímalo, zda magistrát disponuje dlouhodobější koncepcí, jak se starat o zeleň a její výsadbu? „Ano, je zpracován materiál s názvem Strategie rozvoje zeleně ve městě Prostějov na období let 2015 až 2025. Je to dokument, který je vypracovaný jako ucelený soubor opatření směřujících k dosažení cílů v oblasti veřejné zeleně. Iniciátorem zpracování byl Magistrát města Prostějova, odbor životního prostředí. Obsahuje souhrn podkladových analýz, definuje vizi, to znamená budoucí žádoucí stav v oblasti veřejné zeleně a stanovuje řadu cílů, kterých má být dosaženo. Součástí materiálu jsou také opatření, jejichž prostřednictvím mají být cíle naplněny,“ odpověděl Pospíšil s tím, že každoročně dochází ke kontrolám stromů ze strany dendrologů.

A vychází vedení města z posudků těchto odborníků? „Máme zpracovanou inventarizaci dřevin. Odborná dendrologická firma provádí každoroční kontrolu, na základě jejíhož výsledku následně objednáváme odborné ošetření dřevin. Pokud to je tedy nutné, tak si necháme zpracovat znalecký posudek, který zhodnotí zdravotní stav stromů, a z toho při ošetření vycházíme. V případě potřeby necháme aktuálně zhodnotit strom pomocí tahové zkoušky nebo přístrojových testů,“ popsal první náměstek primátora s tím, že největší pozornost se u stromů věnuje perspektivě a provozní bezpečnosti.

Kdysi v Prostějově platila zásada či nepsané pravidlo, že za každý pokácený strom se vysadily dva nové. Platí to i dnes? „Náhradní výsadbu za pokácené stromy s obvodem kmene ve výšce 130 centimetrů nad zemí větším jak 80 centimetrů určuje odbor životního prostředí na základě doporučení vlastníka pozemku a po vyhodnocení všech okolností, jako je výskyt inženýrských sítí, vzdálenosti od domů a soukromých pozemků, prostorové podmínky a tak dále. Tudíž to nelze považovat za pravidlo a je to řešeno případ od případu,“ vysvětluje Jiří Pospíšil, který by osobně na katastru města Prostějova viděl rád daleko více zeleně, než je dnes. „Za sebe řeknu, všude, kde to jde! Ale těch lokalit nám stále ubývá, vzhledem k tomu, že na místech, kde bychom chtěli sázet, jsou inženýrské sítě, takže jsme značně omezeni. Ale mým přáním je, abychom postupně vysázeli zelený prstenec na jihu města.“.

Večerník se pak vrátil ke kauze, která letos na jaře pobouřila značnou část prostějovské veřejnosti. Pokácení šestadvaceti letitých lip v České ulici ostatně vzbuzuje emoce ještě dnes. „Vím, že kácení vyvolalo vášně, ale bylo nezbytné vzhledem k tomu, že bylo nutné opravit vodovod. Mohli jsme přistoupit k tomu, že bychom nekáceli a neopravovali vodovodní řad, ale následně by se mohlo stát, že při poruchách vodovodu by byly omezeny dodávky vody, a to by se občanům asi také nelíbilo. Prostě vždy by se na daný problém měl člověk dívat objektivně a zvažovat veškerá pro a proti. Předmětné lípy byly rovněž zhodnoceny odbornou arboristickou firmou a vykazovaly zhoršený až výrazně zhoršený zdravotní stav,“ poukázal na fakta první náměstek prostějovského primátora.

A pojďme do současnosti. Večerník zajímalo, kde se nyní plánuje zelená výsadba ve větším měřítku? „Sázení se většinou provádí v jarních a v podzimních měsících. Letos byla provedena obnova stromořadí v České ulici v počtu třiatřiceti kusů listnatých dřevin, dále výsadba formou komunitního sázení v lokalitě Čechůvky tzv. „Cvikl“ v počtu šestadvaceti kusů listnatých stromů a také bylo na území celého města vysazeno celkem sedmapadesát kusů stromů. Na jarní měsíce příštího roku připravujeme rozšíření výsadby stromů podél cyklostezky na Bedihošť. Vykupujeme také pozemky a připravujeme plán výsadby. Do konce roku bychom měli schválit výkup dalšího pozemku o rozloze kolem pěti tisíc metrů čtverečních,“ prozradil Jiří Pospíšil.