Po návratu se Spojených států si nejvyšší domácí soutěž otestoval v dresu hradeckých Královských Sokolů. Po sezóně udělal další krok dopředu a přestoupil do BK Olomoucko. „Věřím, že je to dobře zvolená cesta,“ říká v prvním interview po přesunu na Hanou David Pekárek, nová posila hanáckého výběru.

Za třináct let existence volejbalového oddílu VK Prostějov se v jeho ženském „A“-družstvu protočilo okolo stovky hráček. Další z nich čerstvě je sympatická blokařka Kateřina Kvapilová (na snímku), která na Hanou přišla v létě z brněnského Králova Pole. Pětadvacetiletou rodačku z Opavy jsme požádali o trochu obsáhlejší rozhovor uplynulý čtvrtek po dopoledním tréninku, tedy během čtvrtého dne započaté týmové přípravy.

Talentovaný odchovanec prostějovské kopané Michael Sečkář (na snímku) si musel projít nelehkým obdobím přechodu z dorostenecké do mužské věkové kategorie. Byl u nevydařené premiéry eskáčka ve druhé lize v ročníku 2016/2017, po návratu do vyšší soutěže odešel nejprve do bratislavského Interu. Jakmile si uvědomil podle vlastních slov „mladickou nerozvážnost“, vrátil se na Moravu do Vyškova, kde fotbalově vyspěl. Nyní se pokusí opětovně naskočit do sestavy svého mateřského klubu.

 Má od srdce rád humor a veselé lidi. Humoru ostatně zasvětil celý svůj profesní život. Prostějovský kreslíř, humorista, vydavatel a nakladatel Jan Tatarka (na snímku) má na svém kontě tisíce kreslených vtipů, které mu vycházely i v legendárních časopisech Dikobraz nebo Trnky-brnky. Vydával ovšem i své vlastní časopisy, knihy a kresby dodával pravidelně také do mnoha českých tištěných médií. V prázdninovém času oddechu a pohody připomněl, že i během koronavirové krize vznikalo velice mnoho fórů, jak je ostatně u Čechů ve všech krizových obdobích běžné.

 Celou podzimní část loňského roku vynechal z důvodu zraněného kotníku. Nyní se tak vrací po více než roce do zápasového rytmu. Ač nastoupil až v průběhu zápasu, bojoval, jak je u něj zvykem. U první branky hrál zásadní roli, druhou vstřelil sám. Společně s Romanem Hýžďálem byl na hřišti nejvíce vidět. Očividně mu také svědčí spolupráce s novými spoluhráči ze Skalky.

Před deseti lety začal Tomáš Peka, prostějovský zastupitel a jeden z obyvatel města, kteří si zasluhují přídomek „aktivní“, budovat arboretum ve Vrahovicích. Místní část do té doby trpící nedostatkem zeleně i díky tomu prokoukla. Spolu s kolegy ze Spolku za staré Vrahovice ale pracuje i na dalších projektech, jejichž cílem je udělat z Vrahovic příjemnější a hezčí místo k životu. A jak Večerník informoval v minulém vydání, nyní se Tomáš Peka dočkal ocenění, a sice nominace na cenu Jiřího Vavrouška vyzdvihující počiny v oblasti životního prostředí.

Naskakovat do rozjetého vlaku je vždycky poněkud rizikové. V běžném životě, ale třeba také ve sportovním klubu. To se stalo Pavlu Šustrovi, který coby fotbalový kouč nastoupil k hráčům eskáčka v půlce rozehrané sezóny. Očekávání od něj byla velká. Tým se potácel na spodku tabulky, nedařilo se mu, podzim zakončil prohrami a jedenáctým místem. Výsledek? Tabulkově se sice Prostějov příliš neposunul, u hry ale byl vidět progres. Tým šel do sebe, a přestože posílil pouze třemi hráči, dokázal, že umí hrát jinak, kvalitněji. Nyní po sezóně, která skončila nezvykle pozdě, musí ale eskáčko řešit zásadní problém – odchod Kroupy s Polákem do fotbalového důchodu a celkově půltuctu hráčů z Hané. Nejisté je rovněž pokračování třeba Bronislava Stáni nebo Patrika Slaměny, kteří nyní trénují s prvoligovými týmy. Co tedy od dalšího ročníku očekávat? A jak Pavel Šustr hodnotí ten uplynulý? To prozradil v exkluzivním rozhovoru pro Večerník.

Teprve třináctiletá tenistka Brenda Fruhvirtová, kterou manažersky zastupuje Miroslav Černošek, obdržela pozvánku na akci Ultimate Tennis Showdown, která se uskuteční první srpnový víkend ve francouzském Nice. Velká naděje se představí po boku Rusky Pavljučenkovové, Francouzky Cornetové a Tunisanky Jabeurové, hráček první světové šedesátky.

Velká část letní přípravy je minulostí, hráči se tento týden poprvé trousili na led. Trousili? Ne tak docela. Bylo vidět, že se na trénink těší. Potvrzuje to i jedna z mladých pušek Kryštof Ouřada. Ten jako jeden z mála hráčů přežil jednak škrty v klubu, jednak velké zemětřesení na soupisce. A navíc se počítá i s jeho „starým“ parťákem z Chomutova Petrem Chlánem. Právě i na Chomutov a situaci kolem něj jsme se mladého útočníka v krátkém rozhovoru ptali. Jak ale zároveň prožil letní přípravu? A jak si podle něj sedl tým? Nejen na tyto otázky mladý forvard odpovídal redaktorovi Večerníku.

 Bezesporu jednou z největších posil LHK Jestřábi před novým ročníkem je Robin Staněk (na snímku), který bude zároveň k nejzkušenějším hráčům prostějovského týmu. Zatímco řada jeho nových spoluhráčů na nějaký větší úspěch teprve čeká, on už jich má za sebou několik. A téměř všechny jsou spojené s Olomoucí, v níž zažil postup do extraligy i zabydlení se v nejvyšší soutěži. Po angažmá v Jihlavě se vrací na Hanou znovu, tentokrát ale do Prostějova. Jak sám říká, do mužstva už stihl za krátký čas zapadnout.

Suchá letní příprava již dospěla ke svému konci a jestřábí letka se tak v minulém týdnu sešla k prvním tréninkům na ledě. Na rozhovor pro Večerník si udělal čas nováček v sestavě Michal Gago (na snímku). Třiadvacetiletý útočník patří do líhně bývalých Orlů z EBEL ligy, která v Prostějově během příprav na nový ročník vznikla. „Ze začátku jsem tady znal jen kluky ze Znojma a pár dalších, proti kterým jsem někdy hrál. Teď se ale všichni navzájem poznáváme,“ říká o spoluhráčích Gago.

 Z některých oblastí Moravy neúrodná polopoušť? Ne, nemusí se nutně jednat o postapokalyptický film z českého prostředí! Bohužel v budoucnosti může jít o realitu. Extrémní sucha, s nimiž se Česká republika v posledních letech potýká, sice vystřídaly v červnu bohaté dešťové srážky. Jak ale říká hydrolog Martin Rulík (na snímku) z Univerzity Palackého v Olomouci, ani to nemusí stačit. Spíše se prý teprve až nyní ukáže, jak je na tom aktuálně půda. Ne vždy je totiž schopna pojmout potřebné množství vody, což čas od času fotky z Olomoucka a Prostějovska ukazující zaplavené ulice vesnic a bláto z polí na návsích, potvrzují. „Myslím si, že v horizontu, osmi až deseti let může přijít situace, kdy třeba občané otočí kohoutky a voda nebude,“ varuje Rulík, který tak apeluje na všechny, aby s vodou zacházeli šetrněji.