Po letní přestávce se ještě o prázdninách vrací na stránky PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku seriál, který je zaměřený na vše, co se týká regionální gastronomie. Jak je už dlouhodobě známo, celý monitoring kolem gurmánství je rozdělen na dvě samostatné, vedle sebe probíhající části. Díváme se „na zoubek“ nejen restauracím, ale chceme uspokojit i ty z vás, kteří si raději zajdou spíše na pivo než na večeři do komfortnější restaurace. Mezitím pro vás čas od času připravíme nějaké překvapení v podobě návštěvy pizzerie, vegetariánské restaurace, ale i Hanáckých slavností a vánočních trhů, naposledy jsme zavítali například také do letního občerstvení nebo chcete-li takzvaného kiosku.
A jelikož historie celého projektu je už pořádně košatá, stojí za připomenutí, že vše odstartovaly dvě pilotní části již na konci roku 2016. I proto jsme se rozhodli, že dnešní - v celkovém součtu čtyřiatřicátý - díl věnujeme restauracím, které jsme již v minulosti navštívili. Rozhodli jsme se zavítat do podniků, které nás v minulosti něčím zaujaly, abychom si dnes, po roce nebo i po delší době, ověřili, co se v nich změnilo. Potěší nás, pokud si restaurace či hostince udrží úroveň, kterou jsme pochválili, popřípadě svoji úroveň zlepší ty, které jsme označili za průměrné, a to ať již počtem hvězd, nebo slovy. Pokud svoji úroveň zlepší restaurace, kterými jsme nadšeni právě nebyli, budeme mít radost nejen my, ale určitě především jejich hosté.
Začali jsme u jedné z nejnovějších restaurací s umístěním na náměstí T. G. Masaryka. A odtud bylo jen pár desítek kroků do pizzerie U Hradeb. Jak tyto dva podniky dopadly?
Připomínáme čtenářskou soutěž, kdy nám i nadále můžete zasílat své příběhy z návštěvy restaurace či hostince a vyhrát až TISÍC KORUN.
A kdo by chtěl znát hodnotitele PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, stačí kliknout na www.vecernikpv.cz a příslušný banner, pod kterým se skrývají potřebné informace i všech dvaatřicet doposud zveřejněných dílů.

ČTENÁŘSKÁ SOUTĚŽ
VYHRAJTE TISÍCOVKU!

U příležitosti jubilejního dílu JÍME, PIJEME, HODNOTÍME... s pořadovým číslem TŘICET pro vás PROSTĚJOVSKÝ Večerník připravil druhou z řady doprovodných soutěží. Tentokrát však po vás nebudeme chtít žádné vědomosti, spíše zapátrání v paměti.
Nadále nám pište své NEJORIGINÁLNĚJŠÍ ZÁŽITKY z vaší návštěvy restaurace, hostince či pizzerie, ať už je pozitivní či negativní. Ty nejzajímavější zveřejníme a současně odměníme honoráři ve výši od 200 do 1 000 Kč. Autor toho zcela nejlepšího pak navíc obdrží předplatné nejčtenějšího regionálního periodika a dárkový předmět.
* Máte oblíbený podnik, kam chodíte po hádce s partnerem a vždy vás to uklidní?
* Setkali jste se s obsluhou, která posunula vaši večeři na úroveň čtyřhvězdičkového podniku?
* Ztratili jste nějakou cennost a například jeden ze štamgastů vám ji vrátil?
Určitě jste z prostředí gastronomie plni zážitků, svěřte se!

PIŠTE E-MAIL NA: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. s podtitulem „RESTAURACE“ nebo můžete své příběhy donést do redakce v Olomoucké ulici 10. Stále čekáme na první příběhy, které zveřejníme ještě na konci letních prádznin!



Pilsner Urquell Original Restaurant

Tento restaurant od nás v minulosti obdržel jedno z nejvyšších ocenění, podívejme se proto, jak si vede dnes, po roce od původního hodnocení. Stejně jako tehdy, i tentokrát jsou venkovní stoly zcela obsazené, takže se uchylujeme do prozatím téměř prázdného lokálu. Situace se ale s přibývajícím večerem změní a při našem odchodu jsou již uvnitř všechny stoly obsazeny.
Tentokrát jsme si nechali větší prostor pro jídlo, loni jsme začali i skončili u salátu a malých chuťovek k pivu. Abychom k objednanému šnytu a řezanému pivu měli co zakousnout, objednali jsme si smažené cibulové kroužky a s uspokojením konstatovali, že jejich kvalita se udržela na stejné úrovni. Následoval hlavní chod: pomalu pečené trhané vepřové maso, podávané v rozpečené bagetě a doplněné sýrem čedarem, papričkami jalapeňos a limetovou majonézou, vedle bagety pak byly servírovány salát Coleslaw a hranolky, které už se nám zdály být trochu nadbytečné. Druhý z naší dvojice si zvolil grilované kachní prsíčko s višňovou omáčkou a domácími noky a k tomu, po ujištění servírky, že rozlévané růžové víno je ze Znovína a opravdu polosuché, přidal i skleničku tohoto letního nápoje. Na samotný závěr večeře jsme si ověřili, že káva zůstala taková, jak jsme napsali loni, to je „servírovaná ve vkusném nádobí, chtělo by se napsat i vkusně připravená“.

Resumé Večerníku:
Při opakované návštěvě není restauraci co vytknout. Snad obsluha byla o stupínek méně srdečná než loni, to záleží na tom, kdo je právě „na place“. Ale předchozí srdečnost byla spíše bonusem, nyní se dá napsat, že bylo všechno tak, jak to má ve slušné restauraci být. Podle našeho názoru si Pilsner Urquell Original Restaurant své čtyři hvězdy zaslouží. Připomínky k někdy delšímu čekání na oběd, za který může kapacita výtahu dopravujícího jídlo z kuchyně, jsme se snažili ověřit dotazy u známých a několika osobními návštěvami v době oběda. Musíme konstatovat, že někdy, především v polední špičce, se na oběd čeká o něco déle, než kolik dovoluje přestávka vyčleněná zaměstnavatelem. Ale stačí přijít o něco dřív, popřípadě před třináctou hodinou a je po problému.
****
Pizzerie U Hradeb
Když jsme hodnotili pizzerii U Hradeb, byli jsme nadšeni a v podstatě jsme nenašli nic, co by se dalo vytknout. Jídlo, pití i obsluha byly na velmi dobré úrovni a díky tomu si pizzerie vysloužila tři a půl hvězdy. Zvláště spokojeni jsme byli kromě pizzy, která je samozřejmě vlajkovou lodí, s dobrým vínem, se kterým u pizzerií bývá často problém. Dornfelder z Rakvic, pozdní sběr, za velmi rozumných 255 Kč jsme dávali za vzor v našich hodnoceních těm podnikům, kde nás víno zklamalo.
Řekli jsme si, že zabijeme dvě mouchy jednou ranou: ukojíme chuť na pizzu, kterou jsme si už dlouho nedopřáli a podíváme se, jestli všechno U Hradeb funguje tak, jako loni v květnu.
První dojem je pozitivní - do pizzerie stále chodí hodně hostů a v exponovaný čas je rozhodně lepší udělat si rezervaci. My jsme bez této „vymoženosti“ sice uspěli, ale přijít o deset minut později, už bychom u stolu neseděli sami, pokud bychom místo vůbec našli. Mladá servírka se přišla zeptat na naše přání skoro obratem. Na dotaz na pivo odpověděla: Starobrno nebo Krušovice. To bylo pro nás trochu málo, následoval tedy druhý dotaz a dozvěděli jsme se, že obojí jsou jedenáctky. Není to právě velký výběr, ale v neformálním prostředí pizzerie jsme se s tím smířili. Stejně jsme chtěli jen uhasit žízeň po cestě a naladit chuťové pohárky na to, co mělo následovat. Dále jsme si vybírali z listu ve fólii nacházejícího se na každém stole. Na našem stole byly dva, oba značně „jeté“ a na pohled i dotek poněkud ušmudlané. Určitě stejné jako před více než rokem. Jen tehdy byly čistější.
Z nabídky, která kromě množství druhů pizzy obsahuje ještě saláty a těstovinová jídla, jsme vybrali pizzu Antipasto a pizzu Braciola, tedy jednu s klasickými a jednu s netradičními ingrediencemi, obě v menším rozměru, tedy o průměru 25 cm.
Pizza Antipasto obsahovala kromě rajčatové omáčky, která je až na tři výjimky součástí všech pizz v nabídce, mozzarellu, žampiony, artyčoky, sušená rajčata, olivy, bazalkové pesto a oregano.
Pizza Braciola obsahovala rovněž rajčatovou omáčku, mozzarellu, žampiony, cibuli a oregano a netradiční ingredience: plátky hovězí falešné svíčkové a omáčku béarnaise, což je omáčka podobná známější holandské, obě se podávají k masu, především rostbífu, steakům nebo masu grilovanému a vzhledem velmi připomíná majonézu. Obě pizzy jsme si rozdělili a nutno přiznat, že ten z nás, který zvolil variantu „klasickou“, by si příště Braciolu neobjednal. Byly však chuťově velmi dobré a je poznat, že obsluha pece, kterou můžete pozorovat při práci, svoji činnost zvládá bravurně.
Hlavní problém a zklamání nastalo u vína. Nejprve jsme vyzkoušeli rozlévané a po jeho ochutnání si vyžádali nabídku červeného lahvového vína. Naše radost, že jediné v nabídce je osvědčený Dornfelder z Rakvic, trvala jen chvilku. Slečna, která objednávku přijala, se přišla omluvit a přinesla víno z vinařství v Rajhradě, které bylo sice o stupínek lepší než rozlévané, ale stále hodně vzdálené od toho, na co jsme se těšili. A ještě jedna kritická poznámka: na odnesení špinavých talířů jsme čekali trochu déle, než by nám bylo příjemné, a to už plno v pizzerii nebylo.

Resumé Večerníku:
Pizza zůstala v pizzerii U Hradeb stejně skvělá jako při naší loňské návštěvě, ale všechno ostatní nás zklamalo. Počínaje opotřebovanými jídelními lístky, nezkušenou obsluhou (ta se snad časem vylepší), ale hlavně kvalitou vína. A to jsme tento podnik všude chválili! Naštěstí to hlavní – kvalita italského národního pokrmu - zůstalo na svojí původní, vysoké úrovni. Pánové u pece, díky! Jen díky vám bychom snížili hodnocení pouze o půl hvězdy.
***

Restaurace U Tří bříz
Tato restaurace si u nás před půldruhým rokem mnoho sympatií nezískala. Navštívili jsme ji večer a byli jsme ve velkém sále sami. Ve výčepu bylo poloprázdno, zato vydatně zakouřeno, nezkušená obsluha tápala a dopouštěla se omylů, jídelní lístek byl stejný jako před třiceti lety. Restauraci jsme hodnotili pouhými dvěma hvězdami. Víme, že provozovna nedávno změnila majitele, ale na vzhledu se nic nezměnilo. Dokonce propagační panely v chodbě zůstaly stejné. Zároveň nás trochu hryzalo svědomí, jestli jsme restauraci svým hodnocením trochu neublížili. A tak jsme do jejich prostor vyrazili na opětovnou inspekci.
Jak jsme si zjistili, večer sice hostů nepřibylo, ale v poledne je plno a díky salonkům je podnik vyhledáván i pro pořádání rodinných a firemních akcí. Navštívili jsme restauraci v poledne, abychom poodhalili tajemství její úspěšnosti obědových menu a zároveň vyzpovídali několik známých, kteří „k břízám“ občas zajdou na oběd. Hlavní klady spatřujeme v široké nabídce jídel, kterých bylo tentokrát rozličných hned sedm (nikoliv pouze klonovaných ze stejného základu) představuje skutečně nadstandard, stejně jako cena u všech variant, která nepřekračuje stokorunu. Navíc denní menu nabízí tzv. minutky, na které je nutné počkat asi deset minut, ty však nejsou příliš zajímavé, jedná se převážně o smažená jídla. Sympatická je i možnost objednat si k menu cenově zvýhodněný nápoj.
Na úvod měl hodnotitel trochu smůlu - ačkoliv už bylo v lokále volněji a u východu z kuchyně postávalo několik obsluhujících, nikdo si jej nevšimnul. Po několika minutách čekání na sebe upozornil zamáváním, jak si později stačil všimnout, nebyl opomenut sám. Pán u vedlejšího stolu čekal ještě déle. Po tomto zaváhání obsluhy už všechno šlo jako na drátkách. Slepičí polévka však nebyla právě mistrovským dílem, jako druhý chod byly vybrány bramborovo-tvarohové knedlíky se švestkami a opečenou strouhankou. Trochu netradiční kombinace bramborového a tvarohového těsta, která má ale logiku: tvaroh odlehčí bramborové těsto, které je samo o sobě dost tuhé. Knedlíky byly povedené a těžko se jim dalo něco vytknout. Celková suma účtu za polévku, hlavní chod a malé nealkoholické pivo nedosáhla ani stokoruny, což považujeme za mimořádnou událost. Je otázkou, jak dlouho tato cenová úroveň může vydržet.
Resumé Večerníku:
Pokud bychom hodnotili restauraci U Tří bříz jen podle poledního menu, asi by si minimálně o půl hvězdy víc zasloužila. Jenže, zajít si tam večer a vyhodnotit nabídku stálého jídelního lístku a vína se nám však již nějak nechtělo... Prostředí velkých prostor nás nelákalo a podle zkušenosti získané počátkem roku při večeři podávané na valné hromadě jednoho spolku, se ani na jídelním lístku toho moc nezměnilo. Takže prozatím zůstaneme u stejného hodnocení a dáme personálu ještě jednu šanci příště.

**

A JAK VÁM SE LÍBÍ V HOSPŮDCE U ANDĚLA PROSTĚJOV? HLASUJTE NA WWW.VECERNIKPV.CZ, NEBO NÁM MŮŽETE NAPSAT SVOJI RECENZI NA E-MAIL: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,

Královský bál, výprava za vodníkem, cesta za panem myslivcem, indiánská stezka, cesta kolem světa či vodní bitva. Takové byly letní příměstské tábory pro rodiče s dětmi Mateřského centra Cipísek, které proběhly v červenci.

Za inspirací a zkušeností do ciziny je název projektu Střední školy designu a módy v Prostějově. Tento projekt škola realizovala v rámci programu Erasmus+ v květnu a červnu letošního roku.

Konec prázdnin většinou děti příliš nevítají, ale akce Bezpečně do školy s Českou pojišťovnou jim určitě tento den zpříjemní.

Dokonalý pat. Tak by se dala popsat situace se zamýšleným závodem na výrobu organických léčiv v Želči. Ten chtěla vybudovat společnost Manetech a již v roce 2013 na okraji obce koupila rozlehlý šestihektarový areál se čtrnácti budovami. Následně představila svůj projekt veřejnosti, ten se však setkal s ostře nesouhlasnými reakcemi ze strany místních občanů i samosprávy. Společnost se ale svého záměru stále nechce vzdát.

FOTOGALERIE:Schovat se v otaslavických lesích v horkém úterním ránu byl nápad přímo geniální. Český svaz ochránců přírody spolu s prostějovským Ekocentrem Iris uspořádal tradiční akci s názvem Za studánkami Otaslavicka.

Komu z nás se poštěstí, aby se v práci mohl opálit celý do hněda? Těm usazeným v kancelářích tedy rozhodně ne! Ale na koupališti ve Vrahovicích to není v těchto dnech nic nemožného.

Nakupování je jedna z věcí, kterou v běžném životě děláme každý den. Potřebujeme doplnit potraviny, obnovit oblečení, obstarat dárky, stále častěji si jdeme koupit televize či auto. Stále častěji pak už z pohodlí domova využíváme nabídky e-shopů a různých internetových portálů. Rostoucí prodeji však hlásí i tradiční kamenné obchody, prostě ekonomika v Česku stoupá a s ním roste i poptávka po obchodech a službách. A přestože lidé jsou čím dál více opatrnější na to, co, kde a jak nakupují, přesto není na škodu si připomenout ta největší nákupní „lákadla“. PROSTĚJOVSKÝ Večerník vám v tomto směru nastíní na dnešní tematické strany cesty, kterými se můžete vydat...

Byť na vánoční svátky v těchto vedrech nemá zatím nikdo ani pomyšlení, vedení města nechce ponechat nic náhodě a už nyní shání prostřednictvím dárce vánoční strom, který bude krášlit náměstí T. G. Masaryka v Prostějově! „Dominantu vánočních oslav mohou nabízet i sami obyvatelé, a to i v těchto horkých dnech. Pokud máte na svém pozemku vhod­ný strom, který by mohl ozdobit sváteční centrum města ve vánoční čas, můžete se ozvat do konce října tohoto roku,“ apeluje na veřejnost z celého regionu Ivana Hemerková (PéVéčko), náměstkyně primátorky statuárního města Prostějova. „Tak jako každým rokem preferujeme smrk o výšce zhruba patnácti met­rů.

Uplynulý víkend bylo na plumlovském zámku opět pořádně živo. Na nádvoří místní dominanty se sjeli šermíři, kejklíři, tanečníci a sokolníci. Vypadalo to, jako kdyby se historická památka vrátila o pár století nazpět. Pro návštěvníky byl připravený pestrý program a každý jeho bod stál za zhlédnutí.

Tuto sobotu 18. srpna se bude v kempu Žralok konat další ročník oblíbeného Pohádkového lesa pořádaného Spolkem Plumlovských nadšenců. Jeho otevření proběhne ve 13:30 hodin a uzavření v 17:00 hodin. Připraveny budou hasičská pěna pro děti, vystoupení kouzelníka Tomassiana, ukázky zásahu hasičů, projížďky na ponících a spousta dalšího doprovodného programu. Celým odpolednem bude provázet skupina Marbo.