Příjemnou noc, dnes je úterý 15.10.2019
svátek slaví Tereza,
zítra Havel
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Když se loni po konci podzimní sezóny ve „velkém“ fotbale chystal záložník 1.SK Prostějov Jan Koudelka na evropský šampionát v malé kopané, byla to pro naše město a zdejší fotbalový klub zajímavá událost. Nyní se Honza vrátil z třetí velké reprezentační akce a skoro nám to přijde jako rutina. Přestože je mezi oběma verzemi fotbalu přece jen jakýsi rozdíl, můžeme úspěchy hbitého křídelníka přičítat i jeho působení ve špičkovém klubu třetí ligy. Výš už koneckonců reprezentant v malém fotbalu hrát nemůže, nesmí mít totiž profesionální smlouvu. Prostějovský „Koudy“ patří mezi půltucet hráčů, kteří během deseti měsíců absolvovali dva evropské a jeden světový šampionát. Večerník se proto v exkluzivním rozhovoru zajímal nejen o dojmy z posledního miniEura v Chorvatsku, ale také o srovnání s předešlými turnaji.

* Cestování do místa turnaje jste měli tentokrát nejkratší, takže přípravy před prvním výkopem proběhly hladce?
„Na Istrii jsme se přepravovali z Brna dokonce jen dvěma dodávkami Transporter. Vyjeli jsme v noci na neděli a do Vrsaru jsme dorazili hned druhý dopoledne. Po obědě jsme se věnovali odpočinku, až večer jsme absolvovali první výklus. Následující pondělí jsme se dostali na hřiště, kde probíhaly zápasy šampionátu, měli jsme tam naplánovaný jeden trénink. Pak jsme se v rámci volného času prošli po tomto známém jadranském letovisku a od úterý už začaly boje ve skupinách.“
* Vzhledem k turistickému ruchu bylo asi ubytování na úrovni? Jaké snese srovnání s loňským pobytem v Černé Hoře?
„Pro účastníky bylo zajištěno ubytování v jednom z přímořských rezortů, kde byly pokoje organizovány po dvou ´bytových´ jednotkách - dva dvoulůžkové pokoje měly společné zázemí. Porovnání s jiným přímořským letoviskem v Černé Hoře ale trochu pokulhává, protože loni jsme tam byli koncem listopadu, což samozřejmě výsledný dojem značně zkreslilo. Podmínky byly spíše srovnatelné, účastníků takové mezinárodní akce si všude váží. Navíc loni jsem nebyl vůbec ve své kůži, takže letos jsem si miniEura určitě užil víc.“
* Jaká byla kuchyně?
„Jelikož jsme byli u Jadranu, byly asi dvakrát na jídelníčku jakési mořské potvory, které já nijak zvlášť nemusím. (úsměv) Naštěstí ale byla k dispozici varianta pro ty z nás, kterým tato kuchyně nebyla příliš po chuti...“
* Nelze se nezeptat - Vrsar je proslulý svým nudistickým areálem desítky let do minulosti. Věděli jste o něm?
„Hned první hrací den, když jsme porazili Španělsko, jsme si půjčili kola a vyrazili si po okolí, takže jsme nemohli samozřejmě minout ani vyhlášený nudistický areál. Jelo nás asi deset a padl návrh, ať zajedeme ke zdejší nudapláži. Tak jsme jeli. Areál to je opravdu rozlehlý, pláž měřila tak dva kilometry. Věkový průměr na ní činil asi šedesát let a většina turistů ve Vrsaru byli Němci.“ (smích)
* Otvírací utkání šampionátu jste absolvovali se stejným soupeřem jako loni. Byli Španělé hratelnější než loni?
„Nastoupili v poměrně podobné sestavě. Rozdíl byl ale v tom, že loni jsme nevěděli, co od nich máme čekat, hráli jsme zbytečně zezadu. Tentokrát jsme na ně vlétli a soupeř po zápase přiznal, že takový ´vítr´ ještě nezažili. Podle nich jsme předvedli reklamu na malý fotbal, vůbec netušili, kam zrovna skočit. Zvolená taktika se evidentně vyplatila a výsledkem bylo vítězství 2:1.“
* Druhá v pořadí přišla na řadu Belgie, která měla být nejslabším týmem, přesto se parádní úvod nějak zasekl?
„Begičany jsme se snažili zlomit hned na začátku, což se nám podařilo a vypracovali jsme si luxusní vedení 3:0. Pak jsme si už asi říkali, že to je v pohodě, ale ono to zrovna moc v pohodě nebylo, protože jsme dostali dva vcelku náhodné góly. Rozhodně se o Belgičanech nedalo tvrdit, že by to byl nejslabší soupeř, na turnaji nebyl nikdo vyloženým outsiderem, tomu odpovídaly i vesměs vyrovnané výsledky. Rozdíl byl spíš v tom, že my jsme točili dvě kompletní pětky a oni přijeli jen v šesti lidech. Skoro jako na výlet...“ (úsměv)
* Poslední utkání ve skupině s Řeckem moc fotbalové krásy nenabídlo...
„Byli jsme si vědomi faktu, že remíza nás posouvá do play off. Pokud bychom prohráli a Španělé porazili Řecko, měly by tři týmy po šesti bodech a mohlo se vše ještě hodně zamotat. Je mi jasné, že na závěrečnou pasáž se asi nedalo moc dívat, ale v konečném účtování je to jedno, protože jsme uhráli potřebný bod a postoupili. Řekové ostatně byli s remízou v tom okamžiku také srozuměni.“
* K osmifinálovému střetnutí jste nastoupili o pověstné hodině duchů. Jak se hraje takhle pozdě večer?
„Původně bylo plánováno na jedenáctou hodinu večerní, program se ale poněkud posunul, navíc byl na hřišti problém s uvolněnou reklamou, takže se začalo hrát až před půlnocí. Pokud hrajete takto pozdě večer, je to už v zásadě jedno. Více se pozdní zápas projeví až další den ráno, což bylo nepříjemné vzhledem k tomu, že už dopoledne jsme hráli čtvrtfinále proti Rusku...“
* Mimochodem viděli jste vůbec na hru? Osvětlení mi přišlo velmi střídmé.
„Při večerních zápasech možná nebylo až tak dokonalé, jako při velkém fotbale na moderních stadionech, ale nebylo zase tak špatné, jak se jevilo v televizi. Dalo se hrát, aniž bychom se na hřišti hledali... (smích)
* Ve čtvrtfinále jste potkali loňského soupeře z bitvy o bronz. Bylo letos Německo hratelnější?
„Němci vyměnili oproti loňsku některé hráče a docela bych řekl, že za lepší. My si však hráli svoji hru s pravidelným střídáním celých pětek. Jedna přitom hrála na klasického hrotového útočníka, druhá naopak ne. Pro soupeře byla tato hra hůře čitelná a možná zpočátku nevěděli, jak nás bránit. My se soustředili na nácvik především standardních situací. Proti Německu nám vyšly všechny tři, což nám ohromně pomohlo. Zápas se nám tak podařilo dotáhnout do vítězného konce.“
* Čím si vysvětlujete, že na střídání celých pětek hrajete stále jako jediný tým? Soupeři tento systém přece museli obkoukat...
„Jistě to od nás také obkoukali, ale o to ani tak nejde, spíš se dá říci, že ne každému týmu tento systém vyhovuje. Třeba v případě Rusů hrál jeden hráč celý poločas klasického stopera, v poločase se vystřídali a druhý poločas nastoupil na tomtéž místě zase jiný.“
* Poslední hrací den s třemi zápasy play off byl asi hodně náročný?
„Do programu turnaje zasáhlo také počasí, protože ve středu pršelo a tím se některé zápasy posunuly na náhradní termíny. Osmifinále a čtvrfinále se mělo odehrát ještě v pátek a sobota byla původně vyhrazena pouze pro závěrečné boje play-off, tedy semifinále a o umístění. Tři těžké zápasy v jednom dnu byly opravdu hodně náročné.“
* Čtvrfinálem jste ale letos propluli s přehledem...
„A to měli Rusové na mistrovství výborný tým, stačí jmenovat takového Aldonina, který hrál velký fotbal v nejvyšší ruské lize a má starty v Lize mistrů i reprezentaci. V tomto zápase jsme měli obrovské štěstí, které nám potom ve finálových bojích možná trochu chybělo.“
* V semifinále čekal opět favorit z Rumunska. Letos jste byli postupu do finále mnohem blíž, chyběl pověstný krůček?
„Ano, před zápasem jsme si říkali, kdy už Rumuny porazit, než tady a teď. Tentokrát se zápas vyvíjel mnohem příznivěji a soupeře jsme měli de facto na lopatě, ale zase nám to nevyšlo. Penalty jsou hodně těžké, tam je to buď anebo. Podařilo se mi proměnit jedinou, což bylo na postup do finále málo.“
* V klasické kopané se říká, že penaltu se dá pouze špatně kopnout. Má v malém fotbale brankář více šancí?
„V malé kopané se dá penalta samozřejmě také špatné kopnout. Hodně záleží na tom, co udělá gólman. Pokud zůstane stát a je urostlejší, jeho šance na úspěch rostou. Jestliže ale střelec míč dobře umístí směrem nahoru, je pak poměrně jedno, jestli je brankář větší nebo branka relativně menší.“
* Co diváci, měli jste na zápasech slušnou kulisu? Jaký byl vůbec zájem o turnaj mezi chorvatskými fanoušky?
„Diváckou kulisu jsme aspoň nějakou měli, na naše zápasy se přišli podívat i nějací Češi, například třeba Paděra tam měl rodiče. V souboji s Rumuny nás podporovali i fanoušci jiných týmů, takže se z tohoto pohledu hrálo docela dobře. Největší návštěvnost měly pochopitelně zápasy domácího Chorvatska a také Německa.“
* Podepsal se na porážce od Bosny a Hercegoviny v boji o bronz náročný předchozí program?
„Nevylučuji, že v zápase o bronz s poměrně neznámou Bosnou mohla svou roli sehrát i únava, především nás ale opustilo příslovečné štěstí a některé obdržené branky byly vysloveně smolné. Někdo prostě čtvrtý skončit musí, letos to čekalo na nás... (povzdechne si) Je to škoda, ale už to nikdo nezmění.“
* Jaký jste vlastně měli stanovený cíl?
„Jak se to vezme. Naším cílem bylo dostat se do semifinále a pak medaile. Tu jsme sice nezískali, ale pořád jsme mezi čtyřmi nejlepšími evropskými týmy, takže jsme určitě nezklamali.“
* Jako jeden z mála jste prošel všemi třemi výběry na vrcholné turnaje. Který z nich se vám zdál jako nejzdařilejší?
„Na soustředění jsem znal prakticky všechny kluky a mohu říci, že jsme opět byli dobrá parta. Nikdo z nás určitě neřeší, jestli se na konkrétní turnaj do reprezentace vejde nebo ne. Na všech posledních kláních jsme udělali dobré výsledky, takže bych nechtěl hodnotit, který z těch výběrů byl horší nebo lepší.“
* Realizační tým se tentokrát rozrostl o Petra Švancaru, co měl vlastně na starosti?
„Dělal tiskového mluvčího, ovšem jeho konkrétní náplň práce jsem, přiznám se, nějak neregistroval. Staral se o vysílání přenosů z našich utkání, některé spolukomentoval v České televizi.“
* Stačili jste navštívit některá jiná místa kromě samotného Vrsaru?
„Kromě Vrsaru jsme jednou zajeli do slovinského Koperu pro kopačky, ale nakonec jsme v nich stejně nemohli hrát. Terén byl hodně kluzký, takže někteří hráči nastoupili v lisovkách. My si je koupili a organizátoři je vzápětí zakázali...“


JAN KOUDELKA
* narodil se 12. března 1992
* bydlí na vesnici kousek od Boskovic
* fotbal začal hrát v Boskovicích a vydržel tam až po žákovskou kategorii
* prošel Sigmou Olomouc, brněnskou Líšni, juniorkou Jihlavy, Zábřehem na Moravě a Blanskem
* od léta 2014 hostuje v 1. SK Prostějov
* v první sezóně na Hané nastřílel v 27 zápasech šest branek
* zúčastnil se dvou mistrovství Evropy a světového šampionátu v malé kopané
* zajímavost: trpí cukrovkou, pravidelně si musí píchat inzulin

Total Comments

  • GJW
  • Jaro pojištění
  • Ski půjčovna
  • ME korfbal
  • Dyne
  • Sad Smržice
  • Hokej Florýk
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

JAK VÁM SE LÍBÍ RESTAURACI U CÍSAŘSKÉ CESTY?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Makají jako o život.

Celkovou uzavírku Plumlovské a Blahoslavovy ulice pochopitelně provázejí výrazné dopravní komplikace v centru Prostějova, ovšem stavební dělníci pokračují ve frézování staré vozovky a pokládce nového asfaltového koberce ve zrychleném tempu. Takže nám řidičům nezbývá než to ještě jeden týden vydržet!


Bydlení na „Sušilce“ nezlevní.

Poté, co Večerník v přechozích vydáních popsal a zveřejnil skutečnosti o naprosto nevyhovujících bytech v nově postaveném domě v Sušilově ulici, navíc za nehorázné nájemné až 11 tisíc korun, jsme čekali vstřícný krok prostějovských radních. Ti ale novým nájemníkům mírnější podmínky nenabídnou...


Total Comments

Osobnost týdne

VÁCLAV HUDEČEK
41 hudecek
Stálice českého koncertního umění a fenomenální houslový virtuos potěšil svým sobotním představením na zámku v Konici především fajnšmekry vážné hudby.

Total Comments

Číslo týdne

 1 426
Přesně tolik lidí je nyní aktuálně na Prostějovsku v registru nezaměstnaných. Je to o pětatřicet lidí méně než na konci předchozího měsíce, což znamená, že podíl nezaměstnaných se ve zdejším regionu stále drží pod dvěma procenty.


Total Comments

Výrok týdne

„MAJÍ ŠTĚSTÍ, ŽE JSEM TAM NEBYL. OKAMŽITĚ BYCH CELOU SLAVNOU KOMISI ROZPUSTIL!“

Primátor Prostějova František Jura nechápe, jak speciální komise mohla vybrat tak hnusný „pomník“ E. Husserla

Total Comments