Uplynul týden – a už známe skoro kompletní složení družstva prostějovských volejbalistek pro příští sezónu 2022/23. Řekněme si to přímo na rovinu, z hlediska možného navázání na letošní překvapivý zisk mistrovského titulu se jeví dost slibně.

Pokud si zrekapitulujeme nastalou situaci, tak určitě zůstává devět ze dvanácti členek úspěšného mančaftu: první nahrávačka Simona Bajusz, všechny blokařky Raquel Löff, Kateřina Kvapilová a Petra Kožoušková, tři smečařky Klára Faltínová, Pavla Meidlová a Michaela Smolková, univerzálka Michaela Beránková i libero Adéla Stavinohová!

Hledat musí hanácký klub jen druhou nahrávačku místo zdejší rodačky a odchovankyně Kláry Dvořáčkové, která jde za větším zápasovým vytížením do Frýdku-Místku. Zatímco náhradu za výraznou oporu na smeči Karolínu Fričovou (mířící do německé bundesligy?) už má, neboť z UP Olomouc přetáhl výbornou Brazilku jménem Jéssica Silva.

Klíčové nyní bude ještě udržet skvělé účko Karin Šunderlíkovou, což se prý jeví velmi nadějně. Pokud její setrvání klapne, tak ženy VK půjdou do dalšího ročníku se srovnatelnou herní kvalitou, kterou měly na konci toho uplynulého. Navíc by měly být většinově sehranější, po četných loňských změnách sladěnější. A pořád pod vedením hlavního trenéra Miroslava Čady, jenž zůstává na vedoucím postu.

Teď samozřejmě záleží, jak zareaguje česká konkurence. Zda stříbrné Královo Pole či bronzová Dukla Liberec taky zůstanou pohromadě, případně ještě víc posílí. Co nového vymyslí ve zklamaném úpéčku, respektive zda dokážou zkvalitnit své soupisky v Ostravě, u Šelem Brno a na Olympu Praha.

V každém případě je nabíledni, že volejbalistky Prostějova půjdou do nové edice UNIQA extraligy ČR po nedávných událostech i vzhledem k síle svého kádru v roli spolufavoritek na opětovné vybojování medailového postu. Jestli přímo zlatého, to se teprve uvidí.

Aby však nastartovaly další mistrovskou éru jako mezi lety 2009 až 2018 v podobě deseti národních primátů za sebou, to pravděpodobné rozhodně není. Tehdejší ekonomické možnosti vékáčka se totiž s těmi současnými nedají srovnávat, ani oddílové vedení natolik vysoké ambice už nemá. Přesto logicky platí, že úspěchům za rozumnou cenu se nikdo nebrání.