Příjemnou noc, dnes je středa 17.7.2019
svátek slaví Martina,
zítra Drahomíra
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Příjmení Volek proslavil v ledním hokeji letos padesátiletý David, který má doma bronz z mistrovství světa dospělých a odehrál téměř čtyři stovky startů v NHL, načež se později stal hráčským agentem. Navázat na úspěšné dílo se nyní snaží jeho o necelých osmadvacet let mladší syn Dominik (na snímku).

Tento kmenový hráč pražské Sparty má za sebou již mimo jiné angažmá v mládežnických soutěžích Švýcarska, Švédska i Severní Ameriky, v dresu sparťanského „áčka“ naskočil minulý ročník poprvé do mužské extraligy a dostal i pozvánku do letního kempu české reprezentace. Letošní sezóna mu ale příliš podle představ nevychází, v Benátkách nad Jizerou se trápil a ani mezi prostějovskými Jestřáby to prozatím není ono. I proto, že se musí smířit s působením až ve třetí či dokonce čtvrté formaci. A v obsáhlém rozhovoru s Večerníkem neskrýval dvaadvacetiletý útočník zklamání...

* Od počátku října loňského roku hájíte jestřábí barvy. Jak se vůbec zrodil váš příchod do Prostějova?

„V Benátkách jsem nedostával tolik příležitostí, kolik bych si představoval, tak jsem řešil, co dál. Domluvil jsem se s Prostějovem, že zde budu hrát do konce sezóny, pokud nepůjdu do Sparty.“

* Líbí se vám na Hané?

„Ale jo, myslím si, že tu všechno funguje a je zde i dobrá parta kluků. Také funkcionáři se snaží, aby se prostějovský hokej někam posunul. Dávají do toho velké peníze, v klubu je dobré zázemí, máme vše, co potřebujeme. Pro kluky, co nejsou z okolí, tak je tu krásný hotel, jídlo dobré, takže docela fajn.“ (úsměv)

* Musel jste si zvykat na bydlení mimo Prahu, jak to zvládáte?

„Není to úplně lehké, i když jsem v Česku, ale nejsem přímo doma. Navíc na hotelu nemáme kuchyňku a nemůžeme si uvařit vlastní věci. Je to takové nahoru dolů, ale nedá se nic dělat, takový je hokej a musíte se vždy přizpůsobit tomu, co je.“

* Prostějov je přeci jen takové provinční město, nebyla i jiná možnost, kam se vydat?

„Bylo to hodně narychlo, potřeboval jsem rychle někde hrát. V Praze už je na úrovni pouze Slavia a tam se mi nechtělo. Kdybych tam šel ze Sparty, tak by mě asi hanba fackovala. (pousměje se) Prostě se naskytla tato příležitost a já se musel rychle rozhodnout, zvolil jsem tuto variantu.“

* Jak si vyplňujete volný čas, když nějaký máte?

„Ale jo, nemáme celý den hokejový program a odpočineme si. Trénujeme dopoledne a pak máme víceméně celé odpoledne volno. Olomouc je odtud deset minut autem, tak jezdíme tam, nebo se třeba vydáme někam na kávu, prostě pořád máme co dělat. “ (úsměv)

* A dostane se vám možnosti vyrazit někam za zábavou, třeba na diskotéku?

„Jednou za čas se domluvíme na týmové akci a někam zajdeme, aby se tým stmelil. Příležitostí moc není, ale také je důležité dát si něco lepšího než jen vodu a isostar.“ (smích)

* Během sezóny se tým Jestřábů částečně měnil, jaká se vám jeví současná parta?

„Kolektiv je v pohodě, v kabině je sranda. Samozřejmě se musí vyhrávat, aby nálada byla lepší, ale i když se nedaří, tak nechodíme se svěšenýma hlavami a snažíme se nějakou srandu udělat, to je důležité.“

* Pojďme k vám osobně. Máte hodně slavného otce, takže jste se asi setkával se vzájemným srovnáváním. Jaké to je vyrůstat s pocitem, když se od vás očekává, že půjdete v jeho šlépějích?

„Já jsem se na to nikdy nesnažil myslet, ale někde uvnitř asi opravdu cítím takové to očekávání... Zatím se mi jej asi nedaří zcela naplnit, doufám ale, že to ještě dokážu zlomit a půjdu ve stopách táty. Nikdy jsem nad tím tolik nepřemýšlel, ale někdy si to jen tak říkám. Popravdě je to těžké, život ovšem není žádná procházka růžovým sadem a musím se s tím vypořádat sám.“

* Bavíte se spolu stále o hokeji?

„Tak samozřejmě si po zápase zavoláme. Už to ale není tak intenzivní jako dřív, je to spíš na mně. Jde o můj život a musím se prosadit sám.“

* Nechával jste si v mládí poradit, nebo jste měl spíše svoji hlavu?

„Vždy jsem měl svoji hlavu... Táta se mi snažil poradit, ale víte, jak to je, v mladém věku jsem si myslel, že všechno je moje, že umím všechno. (pousměje se) Možná trošku chyba, ale v danou chvíli to tak neřešíte a podíváte se až zpětně. Určitě jsem si od něj něco vzal, ale možná jsem mohl ještě trochu víc...“

* A jste zatím spokojen s tím, jak se vaše kariéra vyvíjí?

„Měl jsem možnost cestovat různě po světě, užil jsem si hodně srandy a poznal i jiné země. Zahrál jsem si na mistrovství světa do dvaceti let, což byl pro mě obrovský zážitek. Měli jsme super partu a škoda, že jsme to nedotáhli trošku dál. Loni ve Spartě to také byla docela dobrá sezóna, odehrál jsem tam nějakých pětačtyřicet zápasů, dařilo se. Teď je to trochu horší, ale nedá se nic dělat, jeden rok se nedaří, druhý ne. Prostě musím příští rok začít trochu líp.“

* V létě jste se přitom účastnil kempu reprezentačního „áčka“. Jaká to byla zkušenost?

„To je dobrý, co? A teď člověk usiluje o místo v sestavě první ligy... V každém případě to byla dobrá zkušenost, první setkání na ledě, nebylo to vůbec špatný. Čtyři dny v Jihlavě, sešli jsme se tam všichni mladí kluci z extraligy, s nimiž jsem se potkával, a bylo to příjemné. Bral jsem to jako impulz, ale asi mi moc neprospěl.“ (pokrčí rameny)

* Když jste zmínil Spartu, spousta prostějovských hráčů prošla tímto klubem. Znáte se z dřívějška?

„Jo, je nás tady dost a bavíme se o Spartě hodně. Povídáme si různé historky, co tam kdo prožil, s kým hrál a podobně. Ale zas až tak moc to neřešíme, spíš když přijede ‚Dragy‘ (Michal Dragoun - pozn.red.).“

* Troufáte si odhadnout, jak vzdálený je váš návrat do tamějšího prvního týmu?

„To vůbec nevím, ani se mi neozvali... Čekám ale, že mě zkontaktují, až tady skončí sezóna, protože se začnou řešit smlouvy na další rok. Kontrakt mi končí, tak uvidíme, jak všechno dopadne...“

* Prostějovský klub si od vás hodně sliboval. Představoval vás jako důrazného hráče do branky i v osobních soubojích, který umí padat do střel. Jak byste se charakterizoval vy sám?

„Vůbec nevím, kde tohle vzali, kdo jim to řekl... (hořký úsměv) Loni jsem na Spartě plnil roli čtvrtého útoku, protože je to nabitý tým, tak jsem se tomu přizpůsobil, ale vždy jsem hrál spíše přesilovky, ať už to bylo v kanadské juniorce, nebo v Česku. V každém týmu mě brali spíše za technického hráče, až ve Spartě mi dali onu roli, a protože jsem chtěl hrát v extralize, tak jsem ji musel přijmout. Ale v Prostějově jsem chtěl opět plnit roli toho šikovného hráče!“

* Několikrát jste se ovšem ocitl mimo sestavu, jindy nastupujete ve třetí nebo čtvrté lajně. Jak jste spokojen s vytížením?

„To určitě nejsem! Šel jsem do Prostějova, abych pravidelně hrál, zatím tomu tak ovšem není... Ale nevěším hlavu, takový je hokej. Čekám na svou šanci, a když přijde, musím ji využít. Vždy jsem byl člověkem, který hodně hrával, a pokud nehraji, tak mi to ani tolik nejde, protože si nevěřím. Musím na tom zapracovat, protože se mi něco podobného v budoucí kariéře může stát hned několikrát, tak abych na to byl připraven. Beru to jako zkoušku, i když je to pro mě hrozně frustrující. Je to těžké, ale jak se říká, každá zkušenost dobrá.“

* Jak složité je o tomto přesvědčit trenéry a prosadit se do prvních dvou formací?

„Je to těžké, to ano, jsou v týmu starší hráči, kteří už něco odehráli. Ale celkově mi přijde, že v Česku se mladým klukům moc příležitostí nedává. Třeba ve Švédsku první liga slouží k tomu, aby se tam rozehrávali mladí kluci, ale v Česku pořád hrají starší hráči před mladými. Mělo by to být nějak namíchané a ne, že tři pětky budou staré a ve čtvrté mladý útok. To hokej nikam neposune.“

* Můžete hrát na křídle i na centru, kde se vy osobně cítíte líp?

„Nejlíp uprostřed, hraji tento post odmala. Ale v Kanadě se brání s centrem a mě tam na tu defenzivní práci moc nechtěli, tak jsem se přesunul na křídlo. Můžu tak nyní hrát levé, pravé i centra, bránící post mi však moc nesedí. Zvládnu to, ale raději jdu do útoku. Takže je pro mě ideální být centrem a mít vedle sebe bránící levé křídlo.“

* Tvořil jste jednu dobu útočnou formaci s Kubou Šlahařem a Vojtou Augustinem, a poměrně se vám dařilo. Jak se vám hrálo?

„Víte co, mně je jedno, s kým hraji, vždy se snažím si s ním sednout. Nejsem typem hráče, který by po někom řval, i když se nedaří, tak se spíše snažím udělat nějakou srandu. S Vojtou Augustinem jsme nastupovali loni na Spartě za juniorku, známe se, ale je mi fakt jedno, s kým hraju. Hlavně abych nastupoval!“

* Prostějov nepůsobí na bázi extraligové farmy, je to pro vás výrazný rozdíl oproti Litoměřicím a Benátkám?

„Především v tom, že trenér může pracovat se stálými hráči. V Litoměřicích jsem buď ze Sparty přijel já, nebo se dostavil někdo jiný, takže kouč dlouho nevěděl, jak má mužstvo postavit. V Benátkách to bylo podobné, tam navíc jezdí kluci z Liberce, Sparty i Boleslavi. Přijde mi to hodně divné, jak může mít jeden tým hned tři extraligové kluby jako farmu... Všichni tam tlačí svoje hráče, což je problém. Každý tým z extraligy by měl mít farmu v první lize a nechat v něm hrát mladé kluky, kteří se nedostanou do jejich vlastního kádru.“

* Zmínil jste starší a zkušené hráče. Jaké to je potkávat se s třeba o patnáct dvacet let staršími hráči?

„Neřeším moc, kdo proti mně hraje. Ale když nastupuje Pepa Straka, tak se na něj snažím dívat a trochu od něj odkoukat buly či jeho chování na přesilovkách, protože je v tom dobrý.“

* Prošel jste si v mládežnických letech Švédskem, Švýcarskem, zámořím. Šla by všechna vaše působení nějak porovnat s českými poměry?

„V kanadské juniorce, kde jsem strávil tři roky, to byla taková malá NHL. V zámoří se všechno podřizuje tomu, že kluky vychovávají právě pro tuto soutěž, takže přístup k hráčům je trochu jiný. I styl hokeje je úplně odlišný. Kanaďané jsou totiž na ledě zcela jiní než mimo led, tady mi občas přijde, že jsou hráči až moc velké bolístky... Švédsko bylo také parádní, i když se mi na severu nedařilo, měl jsem tam moc krásný život, Färjestad je nádherné město. A všude super lidi, Švédové byli o dost příjemnější než Kanaďané. Švýcarsko také super, tam jsem byl v patnácti, tehdy ještě v dorostu. Cizina mi v každém případě pomohla, vyšel jsem z domu, snažil se trošku osamostatnit, super zkušenost.“

* A netáhne vás to opět někam do zahraničí?

„Já musím nejprve udělat někde v Česku dobrou sezónu. Nepůjdu do zahraničí, pokud jsem toho moc nenahrál tady. To nemá cenu nikam chodit, můžu zůstat zde a makat, až se mi něco povede. Nebráním se odchodu, ale nejprve se musím prosadit doma.“

* Na čem potřebujete nejvíce zapracovat?

„Určitě na psychice. Mám trochu slabší hlavu, některé věci mě dokáží rozhodit nebo naštvat. Pracuju na tom a uvidíme, jak vše půjde dál. Ale myslím si, že hokejově mám vše, co ke kvalitní hře potřebuji, na dobré úrovni.“

* Jste pověrčivý?

„Ne, to ne. Když dám v zápase gól, tak se sice před tím dalším snažím udělat ty stejné věci, ale že bych chodil spát ve stejný čas nebo jedl to stejné jídlo, to určitě ne.“ (úsměv)

* Ptám se z toho důvodu, že když jsem se díval na statistiky, tak v momentě, kdy jste bodoval, Jestřábi prohráli...

„No, vidíte, to je dobrá statistika. (trpký úsměv a povzdech) Prostě když se nedaří, tak už pořádně... Jestli to mám tuto sezónu mít takhle, tak to tak prostě asi bude. Budu se ale snažit dobojovat všechno do konce, pak si trochu odfrknout a rozjedu to nanovo.“

Total Comments

  • Zlatá Brána
  • Václavková
  • 1
  • 2

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

Jak se vám líbí v kavárně FACE TO FACE CAFE-BAR

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Chybí už jen dvojčátka.

Během prvního pololetí letošního roku se v prostějovské porodnici narodilo 396 miminek, což je o něco víc než za stejné období roku minulého. Rodiče dávali děvčátkům nejčastěji jméno Eliška nebo Tereza, u chlapců zase převládali Jakubové a Tomášové. Stále se ale letos čeká na dvojčátka.

Opravdu mu nafackoval?

Krajské ředitelství Policie ČR prověřuje údajné selhání prostějovského policisty, který měl podle vyjádření matky nafackovat jejímu čtrnáctiletému synovi na náměstí T. G. Masaryka. A jelikož se jedná o chlapce z romské komunity, může být vyšetřování případu hodně složité a citlivé.

Total Comments

Osobnost týdne

PETR ZLÁMAL
15 zlamal
Ředitel umělecké agentury HIT TRADE má na svědomí famózní sobotní představení prostějovských rockových kapel na pláži U Vrbiček na plumovské přehradě. V rámci Rock Memory Of usedl sám i za bicí ve skupině Plus.

Total Comments

Číslo týdne

1,9
Míra nezaměstnanosti v Prostějově prolomila magickou hranici dvou procent! Aktuálně je v našem regionu bez práce 1 442 lidí, což je další historické minimum.

Total Comments

Výrok týdne

„Koupat se v takové zimě? Jedině doma  v koupelně ve vaně!“

Drtivá většina Prostějovanů míjela koupaliště ve městě během uplynulého týdne obloukem, jeden z mužů před aquaparkem měl jasný názor.

Total Comments