Z věkového hlediska je sedmatřicetiletý gólman Pavel Navrátil (na snímku) doyenem v mužstvu kosteleckých házenkářů. Vedle něj vyrůstají jako součást kolektivu HK příslušníci dalších, o poznání mladších generací hráčů, ale strážce tyčí zatím končit kariéru zdaleka nehodlá. V pohárovém duelu proti HAOLK týmu Velká Bystřice / Olomouc po úvodní smršti hostů zavřel do konce prvního poločasu bránu a pozvedl výkon svůj i celého mančaftu. Po utkání poskytl Večerníku exkluzivní rozhovor.

* V 15. minutě za stavu 4:11 to vypadalo hrozivě, ale nakonec nešlo o nijak špatné střetnutí, že?

„Souhlasím. Na rovinu musím říct, že jsem čekal, jak nás soupeř víc přejede. Ale my jsme to HAOLKu nedali zadarmo a dokázali ho potrápit.“

* Proč vám však tolik utekl začátek?

„Hosté do utkání dobře vstoupili a nám nějakou dobu trvalo, než jsme se přizpůsobili jejich hernímu stylu, hlavně rychlosti. V úvodu jsme proto nestíhali a až po čtvrt hodině zápasu se nám podařilo zlepšeným výkonem průběh vyrovnat.“

* Víte, že jste pak více než deset minut ani jednou neinkasovali?

„Je to možné. Kluci hodně přidali v obraně, já jsem tam měl několik dobrých zákroků, další střely lítaly vedle nebo nad. Tohle nás zvedlo.“

* Blíže než na rozdíl čtyř branek jste se ale nedostali. Měli hosté vývoj pod kontrolou?

„Asi jo. Kdybychom snížili ještě víc na nějaké dva tři góly, mohlo to být napínavější, i když by si soupeř vítězství nejspíš vzít nenechal. Každopádně jsem si přál aspoň těsnější porážku, přesto není ani výsledek 19:25 proti favoritovi nijak špatný. Celkově jsme zahráli dobře, všichni makali a bojovali, což se projevilo na solidním týmovém výkonu.“

* Jak vidíte nadcházející druholigový ročník?

„Pokud budeme hrát s takovým nasazením jako dnes a dokážeme opakovat podobné výkony, tak vidím novou sezónu dobře. A určitě bych pak neměl strach, abychom se pohybovali v horní půlce druhé ligy. Na tréninky kluci chodili v rámci možností docela slušně, i když to vždycky může být ještě lepší. Je potřeba dávat házené maximum, co to jde.“

* Pomalu se vám blíží čtyřicítka, v kolektivu jste nejstarší. Nemáte myšlenky na konec kariéry?

„Zatím ani ne. Pořád mám do házené chuť, a dokud budu v bráně něco platný, chci hrát dál, pokračovat.“