Po předání poháru a prvních pár doušcích šampaňského dorazil na rozhovor i kouč Mostkovic Ondřej Milar, který tuto roli zastává společně se svým rovnocenným parťákem i kamarádem Ivo Kroupou. Své první pocity, dojmy, ale i celkové ohlédnutí za snovým ročníkem se rozhodli sdělit společně.
Oba vyzdvihli skvělý kolektiv, který se zde utvořil, důležitý základ ve vlastní mládeži, ale i neuvěřitelnou píli a v neposlední řadě zmínili obrovskou radost, protože si oba v Mostkovicích prošli i náročnějším obdobím. Nyní se shodují, že nejvíce náročné je aktuálně kolečko oslav, které jistě ještě bude pokračovat.
Jan FREHAR
* Vítězství v I.B třídě a postup o soutěž výše. Jaká jsou vaše první slova?
I. K. (Ivo Kroupa): „Už jsem to říkal klukům a znovu jsem to opakoval, aby si to užívali, protože tohle se už nemusí nikdy opakovat. Tady se sešla skvělá parta, která si to zaslouží. Tohle se opravdu jen tak nevidí. Kluci se schází pravidelně dvakrát i třikrát týdně v šestnácti lidech. Neprotestují, poddají se všemu. Každému bych přál, aby měl takové hráče, jaké máme teď my.“
O. M. (Ondřej Milar): „Na tu úroveň, kterou máme, že to není žádná profi, ani nějaká soutěž, kde by se mělo hráčům platit, tak si troufám říct, že máme teď něco, co široko daleko není. Myslím to ale se vším respektem a s ohromným nadšením, že se to tady tak dokázalo sejít. Trpěli jsme řadu let, i pro nás je to aktuálně obrovská odměna za tu snahu a práci.“
I. K.: „Když jsme to přebírali, tak jsme řešili, jestli nebudeme přihlašovat nejnižší soutěž, protože jsme měli obavy, abychom nebyli v této soutěži jen do počtu. Takže v tomto směru je to něco neuvěřitelného, jak se to za pár let proměnilo.“
O. M.: „Ještě je třeba připomenout, že jeden rok nám pomohl covid, protože tam nebudu lhát, bez něj bychom asi stoprocentně do okresu spadli. Poté nám pomohlo, že nám dorostli naši šikovní kluci, kam patří Honza Karafiát, Dan Kratina, Mara Drábek, Jirka Hanák a další. Doplnilo se to vhodně i o další kluky, takže je z toho teď skvělý kolektiv.“
* Je tam přesto někdo, u koho vidíte největší zásluhy?
I. K.: „Nikdy se nesnažím někoho vyzvedávat, protože je to především o celém mužstvu, ale v tomto směru je to rozhodně Jirka Jančík. Za těch šest let, co tu je, vyrostl neuvěřitelně po fotbalové stránce. A i tím, co pro sebe udělal, tak se dostal do role vůdčí osobnosti celého mužstva. Je tím správným kapitánem a naší spojkou mezi námi a kabinou, a i tohle je velmi důležitá věc pro jakýkoliv úspěch.“
* Kdy začala éra tohoto šlapajícího celku?
I. K.: „Bude to už dva roky, kdy se stále častěji dostávali do sestavy naši odchovanci, už loni v jarní části byl znát velký posun ve výkonnosti, který v letošním roce přerostl do daleko větších rozměrů, kluci hráli perfektně.“
* Sezóna vypadala jako jedna velká jízda, byl tam přesto nějaký moment, kdy jste měli trochu obavy?
I. K.: „Ptají se nás i lidé, kdo pro nás byl největší soupeř. Už jsem říkal i klukům, že letos mohli být soupeřem jen oni sami sobě v hlavách. I tohle ale ustáli perfektně. Přitom tam došlo k pasáži, kdy jsme prohráli dva zápasy v řadě a v dalším jsme ztráceli. Tam se to ale povedlo otočit a už bylo znát, že to ti kluci nepustí. Tam se kromě těch skvělých fotbalových kvalit ukázala i mentální stránka.“
* Většina kádru je v mladém věku. Museli jste je spíše krotit?
O. M.: „My jsme se o tom už jednou bavili po podzimu a asi to jen zopakuji. Někteří kluci postupovali už po třech kolech, někteří možná i po prvním. (smích) Takže tam jsme se to snažili uklidňovat od startu. Bylo to dáno i tím, že jsme sami moc neuměli v posledních letech přijímat větší porci vítězství. Oni ale o čem mluvili, tak to dokázali, takže si teď můžeme říct, že jsme jim trochu křivdili.“
* Jistotu jste měli ještě před utkáním s Olšany. Vítaný klid, že už jste to měli v kapse? A jak jste motivovali kluky do posledních zápasů?
I. K.: „Pro nás to určitě bylo uklidnění, ale chtěli jsme, aby to pokračovalo i dál. Kluci jsou ale momentálně v takové euforii a chuti, že tam ani nebylo třeba jim to nějak zdůrazňovat. Kdyby v tomto týmovém sepjetí přišel kdokoliv, tak ať jim řekne cokoliv, tak oni budou hrát naplno.“
O. M.: „Je to tam opravdu cítit. Kluci jsou nejen týmově, ale i sobecky zdravě v hlavách připraveni. Někteří chtějí dát ještě branky a stát se nejlepším střelcem, ten zase chce mít nejvíce asistencí. Mají tam zkrátka takové zdravé napětí, že chtějí zápasy vyhrát, i když už je rozhodnuté. To úplně stačí. Oni mají dokonce i diplomy za různé tady ty menší cíle a velice si to užívají. V tomto musím říct, že to dovedou asi ještě lépe než my v dřívějších časech.“
* Oslavy máte rozdělené na více části. Jak náročné to je z tohoto pohledu?
O. M.: „Pro nás je to skutečně složité, to si nebudeme nic nalhávat. (smích) Kluci jsou tu jinak vesměs všechno mladí a těm to moc problém nedělá.“
I. K.: „Taky to ale zvládneme. Jsem za to hlavně moc rád, protože tady se na něco takového čekalo více než dvacet let. Naposled se to podařilo v roce 2003, kdy nás vedl legendární Laďa Krátký, ke kterému jsme všichni vzhlíželi, z čehož čerpáme dodnes. To byl i jeden z důvodů, proč jsme u toho zůstali. Snad jsme těm klukům taky něco předali.“
O. M.: „Přesně tak. To podstatné, co nám dal Kraťas, je ta radost, když člověk něco dokáže a dovede to vytvořit ten pravý kolektiv. To jsme chtěli vštěpit i klukům tady a povedlo se. Společně vyhrává, společně slaví a společně i pije. To bude klíčové.“
I. K.: „Ještě je ale třeba zdůraznit, že to všechno by se neobešlo dnes ani před dvaceti let bez poctivé dřiny. Kluci si to odedřeli a odmakali neuvěřitelné množství práce, bez jakýchkoliv řečí prostě dřeli. Za tohle si to zasloužili.“
* Čeká vás I.A třída, co od ní očekáváte?
O. M.: „Očekáváme těžší soupeře a náročnější zápasy. Kluci budou mít zajímavější zápasy, kde si budou muset ty výhry ještě více zasloužit. Jinak chceme samozřejmě co nejvíce vyhrávat, ale žádné konkrétní cíle nemáme. Pořád se bavíme hlavně o dobrém kolektivu, který jde na fotbal s cílem vypnout hlavy od různých problémů, prostě mezi kamarády. A tak by to mělo zůstat.“
I. K.: „Přesně tak. Tady jinak není moc co měnit. Když budeme takto pokračovat, tak to bude jen dobře. Pilovat můžeme ještě řadu různých menších i větších věcí, ale hlavně aby to byl nadále takový kolektiv a všichni sem chodili rádi.“
