Všechno zlé je pro něco dobré. Toto přísloví se dá přitom vztáhnout i na řádění koronaviru v České republice. Kromě toho, že za sebou nechal hrozivou spoušť – třicet tisíc zemřelých, spoustu lidí v nemocnicích nebo na dlažbě – ukázal alespoň pár kladných věcí. A ty byly vidět také na Prostějovsku. Příkladů se přitom najde hned několik. Pokud tedy stále nevěříte, že na uplynulých dvanácti měsících mohlo být přeci jen něco dobrého, zkusíme vás přesvědčit. A to přímo skutečnostmi a situacemi z našeho regionu.

Ochota lidí pomáhat

Ukázalo se, že byla neuvěřitelná. Zejména v první jarní vlně byla solidarita lidí obrovská, shromažďovali látky a později roušky pro jiné, další dováželi občerstvení zdravotníkům. Takový Jaroslav Chytil se pak ujal zlepšováku z internetu, aby usnadnil práci při výrobě roušek, taky se pustil do tisku ochranných štítů. Pomoc byla organizovaná i méně organizovaná. Jedno však ukázala, když jsou lidé v úzkých, umí si navzájem pomoct.

Město nezůstalo stranou

Zatímco vláda vesměs s pomocí a manažerskou činností v době koronaviru pohořela, město se ukázalo v lepším světle. Magistrát například umožnil na dvoře radnice rozdávání dezinfekce (totéž se dělo i na Němčicku) a také látek na roušky. Rovněž pak roušky dodával starším lidem podobně třeba Konice. Navíc doteď průběžně schvaluje vedení města pomoc živnostníkům. Tentokrát tedy palec nahoru.

Lidé uměli improvizovat

To se ukazovalo prakticky pořád. Nejvíce schopnosti improvizace museli pochopitelně prokázat učitelé. Dálková výuka? Dlouhodobá? Na to rozhodně nejsou zvyklí. Přesto si poradili vesměs dobře, loni je za to chválil i náměstek primátora pro oblast školství Jan Krchňavý. Nebo třeba organizace jako rodinná či mateřská centra. Zvládla se přesunout do virtuálního prostředí a pokračovala dál v činnosti.

Kultura a společenské dění nezanikly

Zde vlastně navazujeme na předchozí bod. Ani jedno z toho nezaniklo. Společenské akce se některé konaly, některé ne. Většinou buď v malé míře nebo on-line. Například ale v Seloutkách udělali samoobslužnou čarodějnickou stezku, prostějovské Sportcentrum podobné aktivity rovněž uskutečnilo. Stejně jako třeba Centrum volného času Orion z Němčic nad Hanou. Totéž platí o kultuře. Třeba Divadlo Point se rozloučilo se sezónou on-line přenosem Zhasínání. „Je to takový experiment. Jsme hlavně rádi, že jsme si mohli zase společně zahrát,“ konstatoval principál divadla Aleš Procházka.

 

 Speciál vychází 31. května jako součást tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku.