Největší úspěch kariéry si patřičně užila Lucie Šafářová, druhá nejlepší česká tenistka. Díky účasti v semifinále wimbledonské dvouhry se v žebříčku WTA posunula na sedmnácté místo a vyrovnala své dosavadní maximum. Po turnaji si dopřála volno na Moravě i v Rakousku a odpočívala na kole a v lázních. A spřádala plány na příští měsíce. „Chtěla bych se posunout do první desítky. Podle posledních výsledků je to možné,“ tvrdí odhodlaně tenistka prostějovského TK Agrofert.

Mezi dominanty snad každé vesnice patří pomníky padlých za první světové války. Jsou na nich vyryta jména obyčejných mužů, kteří byli den ze dne odvedeni na vojnu. V kruté válečné řeži padli v uniformách nemilovaného Rakouska-Uherska. A přestože jejich životní osudy už zavál čas, jeden z nich se podařilo oživit díky šestnáctiletému studentovi prostějovské „reálky“. Vždyť Richard Lázna se svojí prací o svém dávném příbuzném uspěl i na celostátní přehlídce Středoškolské odborné činnosti (Večerník informoval v předminulém vydání - pozn.red.). Mezi šestnácti materiály, které se probojovaly až do finále v oboru historie, obsadil ten jeho v konečném hodnocení třetí pozici. Exkluzivní rozhovor pro Večerník se tak celkem logicky točil především právě kolem vzniku vzpomínkového díla na rodinného předka Richarda Lázny.

Hrdinka dnešního rozhovoru se narodila v Prostějově před pětačtyřiceti lety. Její období dospívání bylo velmi dobrodružné, když zažila emigraci se svojí matkou do NSR, nelehké začátky v cizím prostředí a postupné propracovávání se k vrcholu v tom, co chtěla vždy dělat. Nejen ono vysněné herectví se však pro ni stalo životním osudem, a tak můžeme sledovat i její dráhu spisovatelskou. Posledním počinem se stal velmi zajímavý román Paradiessucher neboli „Hledač ráje“.

Přestože v soutěži Dívka roku nejde jen o krásu nebo taneční a pěvecké schopnosti, ale i o určité kouzlo osobnosti, které Denise Kopecké rozhodně nechybí, do celostátního finále se nepodívá. Ani letos se tak Prostějovu nepoštěstí umístit některou z půvabných rodaček na vrchol prestižního klání pro dívky od třinácti do patnácti let. Tentokrát se přitom čtrnáctiletá Denisa Kopecká držela více než statečně, když v úvodním regionálním kole ve Šternberku převálcovala soupeřky v internetovém hlasování a nadchla i tamější porotce, kteří ji vyslali do Ostravy, kde se před dvěma týdny konalo moravské finále. Na výraznější výsledek a postup to ale bohužel nestačilo. Jak vnímala mladá semifinalistka celý ten kolotoč okolo Dívky roku?

O loňské extraligové finále připravilo Antonína Honejska vykloubené rameno při semifinálové sérii proti Třinci, načež tak poté, co se musel Zlín sklonit před Plzní, přebíral svoji první seniorskou medaili v civilu a ještě smutný. Letos si ale vše vynahradil. V základní části sice jeho výkony nebyly tím pravým ořechovým, když za sedmačtyřicet utkání nasbíral jen osmadvacet bodů, zato v play off s Petrem Čajánkem a Ondřejem Veselým doslova zářil. Společně utvořili nejúdernější formaci vyřazovací části, která k mistrovskému titulu přispěla rovnou čtyřicítkou bodů. Sám dvaadvacetiletý prostějovský rodák si připsal sedm branek a pět asistencí, což ho řadilo na páté místo kanadského bodování, přestože na ledě v průměru trávil jen patnáct minut hry. Pozvánky do české reprezentace před nadcházejícím světovým šampionátem v Minsku se však bohužel nedočkal a bilanci dvou startů za národní tým tudíž vylepší nejdříve v příští sezoně. To už ovšem bude brázdit kluziště na zahraničním angažmá...

O tom, že je Prostějov rodištěm talentů snad ve všech oblastech lidského konání snad ani nemůže být sporu. Vždyť naším městem se v rodném listě mohou pochlubit předčasně zesnulý básník Jiří Wolker, nezapomenutelná herečka Milena Dvorská a mnoho dalších. Důkazem toho, že i současná generace má několik významných želízek v ohni je i mladý výtvarník a ilustrátor Michal Menšík, jehož výsledky práce vám určitě nejsou neznámé zvlášť, pokud patříte k příznivcům a čtenářům komiksových příběhů, které i v českém prostředí, prošly výraznou proměnou, a k jejich čtenářům se tak už zdaleka nepočítají jen děti. Dnes se proto, naši milí čtenáři, prosím seznamte s Nikkarinem alias Michalem Menšíkem, ilustrátorem knih, autorem původní komiksové série 130 (Odysea, Hodní, zlí a oškliví), kreslených stripů s hrdinou jménem Bo a mimo jiné i držitelem prestižního ilustrátorského ocenění - ceny Muriel, jejíž název je odvozen od komiksové postavy vytvořené geniálním českým kreslířem Kájou Saudkem.

Svůj první akt vyfotil před dvaapadesáti lety, nyní se dočkává uznání. Karel Novák je autorem tisícovek aktů krásných žen, řady dokumentárních snímků z nudistických pláží, ale i fotografií koní ze stájí Cavallo či divadelníků sjíždějících se na Wolkerův Prostějov. Loni byly jeho práce k vidění v Moravské galerii v Brně, kde vystavoval společně se slavným americkým fotografem Jockem Sturgesem. Snímky následně putovaly také do Bratislavy, kde se dostaly do společnosti předních světových autorů při prestižním „Měsíci fotografie“.

Jarní sezóna již nezadržitelně klepe na dveře, proto se Večerník vypravil za generálním manažerem a zároveň hlavním trenérem vlajkové lodi prostějovského fotbalu, „A“-týmu 1.SK Prostějov. S Františkem Jurou jsme si tak popovídali nejen o zimní přípravě a plánech na zbytek sezóny. Pro prostějovské fanoušky je cenné zejména zjištění, že tým pracuje na perspektivním zatraktivnění herního stylu a aktivním pojetí, aby soupeř hned od prvních minut poznal, že Prostějov je tím, kdo hodlá na hřišti dominovat...

O téměř půl sekundy si v této halové sezoně zlepšil své osobní maximum Pavel Maslák. Časem 45,24 sekundy se rodák z Havířova stal před několika dny nejen halovým mistrem světa v běhu na 400 metrů, ale též českým rekordmanem a druhým nejlepším Evropanem v historii atletiky pod střechou. Před úřadujícím mistrem Evropy je už pouze legendární Němec Thomas Schönlebe, jenž v únoru 1988 zaběhl čas 45,05 sekundy. A právě pod tuto hodnotu by se chtěl „Máslo“ v příštím roce dostat, ideálně na halovém mistrovství Evropy v Praze. Ještě předtím se úřadující evropský rekordman na 300 a 500 metrů či držitel nejlepších českých výkonů na 200 a 400 metrů zaměří na úspěšnou obhajobu zlaté medaile z venkovního mistrovství Evropy, které se uskuteční od 12. do 17. srpna na stadionu Letzigrund ve švýcarském Curychu. Po návratu z polských Sopot navštívil Pavel Maslák na pozvání spolumajitele marketingové společnosti TK PLUS Miroslava Černoška, s nímž spolupracuje.

Do svého prvního funkčního období v jeseneckém zastupitelstvu byl na podzim roku 2010 zvolen Bořivoj Najbr (na archivním snímku). Dnes sedmapadesátiletý člen opoziční kandidátky je členem kulturní komise obce, pracuje v zemědělství a jeho koníčkem je především příroda, kam mimo jiné spadá i chov včel. Na současné společenské a politické situaci jej mrzí, že celkově ubývá komunikativnosti, kreativity, pochopení, tolerance a hlavně zájmu o veřejné dění. Místo toho dochází k uzavírání se do sebe...

V dalším dílu zajímavých rozhovorů se tentokrát Večernice vydala za Mgr. Lucií Čapkovou, lektorkou muzikoterapie, tance a iniciátorkou ženských kruhů, která nám přiblíží právě odvětví a pozadí muzikoterapie. Co je, jak probíhá, kde na nás působí? To vše a ještě více se dočtete právě v tomto exkluzivním interview... 

O Ivetě Bartošové toho bylo napsáno možná víc, než o většině českých zpěvaček dohromady. Důvodem ale bohužel nebyly ani tak profesní úspěchy, jako zejména její osobní život, který byl především v několika uplynulých letech, mírně řečeno, velice barvitý. Pokud sledujete média, víte, že v životě Ivety v loňském roce nechyběl únos jako z filmu, dramatická honička po exotických krajinách ani šťastný konec z moderní pohádky. Není divu, že po takových peripetiích je zpěvačka už notně unavená z poskytování rozhovorů a z života pod drobnohledem pokrytecké společnosti.