V rámci Kulturního léta na zámku v Čechách pod Kosířem dorazila na Hanou v celé své kráse skupina Olympic, jejíž koncert přilákal jako už tradičně stovky příznivců. Rockové hvězdy zahrály své staré i méně starší pecky, přidaly ale také některé novinky z nedávno vydaného alba. Příchozí si tak vystoupení s chutí užili, a dokonce se pobavili nad vtípky z úst frontmana Petra Jandy (na snímku). A právě tuto nestárnoucí legendu jsme měli možnost vyzpovídat. Pojďme se tedy ještě jednou vrátit do letos obzvlášť hvězdného léta s mužem, který ještě svoji kariéru zdaleka nekončí. „Jsem exhibicionista, chci lidem předvést, jak to umím,“ přiznává Janda.

V minulém domácím zápase proti Varnsdorfu levý obránce Martin Slaninka (na snímku) absentoval kvůli karetnímu trestu. V Chrudimi měl pomoci svou rychlostí k vytváření tlaku na soupeřovu šestnáctku, jenže to se vůbec nedařilo. Při hře, jakou Prostějov v sobotním dopoledni předváděl, to prostě ani nebylo možné...

Svoji bohatou volejbalovou kariéru pověsila na hřebík již před dvěma roky, což ale neznamená, že se rozhodla sedět na gauči u televize. Solange Soares (na snímku) se záhy stala kondiční trenérkou „A“-týmu VK Prostějov, v klubu navíc působí jako kouč u mládežnických družstev a navíc se aktivně prohání s kopačkami na nohách po zelených trávnících. „Je vidět, že má brazilskou fotbalovou techniku v krvi,“ kývou uznale všichni, kdo ji alespoň jednou viděli hrát. Od letošní sezóny je tomu nově v dresu Držovic, kam přestoupila z týmu regionálního rivala. Nadcházející rozhovor je nejen o tom, jak prožívala pikantní přesun, ale především o fotbale jako takovém.

Svoji bohatou volejbalovou kariéru pověsila na hřebík již před dvěma roky, což ale neznamená, že se rozhodla sedět na gauči u televize. Solange Soares (na snímku) se záhy stala kondiční trenérkou „A“-týmu VK Prostějov, v klubu navíc působí jako kouč u mládežnických družstev a navíc se aktivně prohání s kopačkami na nohách po zelených trávnících. „Je vidět, že má brazilskou fotbalovou techniku v krvi,“ kývou uznale všichni, kdo ji alespoň jednou viděli hrát. Od letošní sezóny je tomu nově v dresu Držovic, kam přestoupila z týmu regionálního rivala. Nadcházející rozhovor je nejen o tom, jak prožívala pikantní přesun, ale především o fotbale jako takovém.

Tradice, že družstvu VK v každém duelu výrazně pomůže některá ze střídajících hráček, zůstala zachována i pro sobotní bitvu s Přerovem. Tentokrát z lavičky skvěle naskočila mladá smečařka Lucie Nová, jež komplexně dobrým výkonem přispěla nemalou měrou ke zlomení odporu prostějovských soupeřek.

* Co na střetnutí říkáte?
„Takhle hned po zápase je to těžké objektivně zhodnotit. Řekla bych, že první dva sety jsme je víc tlačily servisem a útokem, i když protihráčky měly jak přihrávku, tak obranu dobrou celé utkání. Od třetí sady se ještě víc zlepšily, my tam začaly dost chybovat. A zbytek zápasu byl hodně náročný. Současný Přerov nemá žádnou vyloženou slabinu, jakmile hrál kolektivně a věřil si, dělal nám problémy. Je moc dobře, že jsme jej dokázaly překonat ke konečnému vítězství 3:1.“
* Z mého pohledu bylo spíš vydřené, derby hrozilo tiebreakem. Souhlasíte?
„Ano, místy to na pětiseťák opravdu vypadalo. Už ani nevím, kolikátý v letošní sezóně by pro nás byl, hrajeme jich zatím spoustu. A každopádně je fajn, že dneska na tiebreak nedošlo. K tomu, abychom utkání zvládaly jasnějším způsobem, asi nejvíc potřebujeme úspěšnější útok. To znamená, že když si už kvalitně přihrajeme i nahrajeme, musíme balóny častěji položit, což nám úplně nejde. Tentokrát jsme přes slabší zakončení získaly tři body, to je důležité.“
* Co nejvíc rozhodlo o výhře ve čtyřech sadách?
„Asi mnohem víc nevynucených chyb soupeřek v koncovkách. My jsme taky dělaly během střetnutí občas blbosti, ale vybraly jsme si to hlavně ze začátku setů a hlavně v tom nepovedeném třetím. Zatímco Přerov takhle chyboval spíš až v závěrech, čímž nám pomohl. Zmínit musím i Helu Horkou, která vzala útok na sebe a ubouchala spoustu rozhodujících míčů.“
* Vám osobně se po naskočení z lavičky rovněž dařilo, ne?
„Asi docela jo, cítila jsem se dobře. (úsměv) Ale ráda jsem hlavně za to, že jsme společně vyhrály jako mančaft.“
* Vnímáte ten faktor, že v každém mači se hodně chytí některá ze střídajících plejerek?
„Je pravda, že zatím žádné utkání jsme nedohrály ve stejné sestavě, která začínala. Nevím, čím přesně to je, asi si celkově jako tým ještě potřebujeme víc sednout. Každopádně střídající hráčka většinou nemá co ztratit, jde do toho naplno a někdy to vyjde tak, že dost pomůže.“
* Proč stále inkasujete dlouhé šňůry bodů?
„Bohužel se nám opakovaně stává, že se v nějakém postavení zasekneme a nemůžeme otočit. Většinou to odstartuje špatná přihrávka, nějaké obdržené eso, následuje větší znejistění na příjmu, přidají se i jiné chyby a už to jede. Nesmíme prostě tak panikařit, naopak je potřeba právě na tomhle pořádně máknout. Pokud takové výpadky omezíme, můžeme jít výkonnostně ještě dost nahoru.“
* Ani tak ale nemáte po letní přestavbě kádru špatný start do sezóny. Berete patnáct získaných bodů po sedmi extraligových kolech a průběžnou třetí pozici?
„Určitě ano. Zatím jsme prohrály jen dvakrát 2:3 v Olomouci, což je největší favorit, a v Liberci, který má též sílu. Jinak vítězíme, byť někdy také těsně, a při velké vyrovnanosti soutěže se držíme docela nahoře. Teď musíme své postavení potvrdit v dalších zápasech právě proti soupeřům, kteří jsou v tabulce pod námi.“

Pořádně nabité dny prožíval František Váňa. V předehrávce 7. kola první ligy odehrál proti pardubické Synthesii téměř šestadvacet minut a po necelých čtyřiadvaceti hodinách nastoupil jako hráč BK Olomoucko do utkání s Nymburkem. Ve šlágru nakonec měl na kontě necelých třicet minut a s dvaceti body byl druhým nejlepším střelcem svého týmu. „Je to docela náročné. Sice jsem podobným způsobem hrál v mládežnických kategoriích, ale tohle je jiný level,“ přiznával v sobotním večeru jistou únavu Váňa.

Možná to znáte. Pokud se dostanete do „laufu“, nemůže vás nic zastavit, nepřipouštíte si jedinou negativní myšlenku a přitahujete situace, které jsou odrazem vašeho zápalu a nadšení. Někomu se něco podobného poštěstí jednou za život, jinému vůbec ne. Učitelka, hudebnice a organizátorka Ludmila Kopečná Nedomanská z Konice působí dojmem, že se na této „vyšší energetické úrovni“ pohybuje prakticky neustále.

Nebýt jeho výtečných zákroků v posledních pěti minutách, kostelečtí házenkáři by teď smutnili nad další domácí prohrou. Leč gólman TJ Sokol HK Pavel Navrátil během koncovky dramatického derby s Olomoucí nepustil za svá záda ani jednu z šesti střel včetně závěrečné pět sekund před koncem, čímž umožnil svému mužstvu vítězný zvrat z 21:24 na 25:24. Co pak dobrosrdečný strážce svatyně přezdívaný „Koník“ pověděl Večerníku jakožto zápasový hrdina?

Dal druhý gól utkání a po celý zápas byl velkým nebezpečím pro domácí obranu. Útočník Lipové Radek Štěpánek (na snímku) se umí prosadit, pokrýt si míč tělem a dobrým driblingem projít obranou soupeře. Co podle něj rozhodlo toto utkání a jak vidí postupové šance svého týmu, prozradil Večerníku v exkluzivním rozhovoru.

Levý kraj obrany prostějovského eskáčka nemá klasické alternující hráče, tradičně jej hrává Slaninka. Kvůli jeho karetnímu distanci bylo nutné aktivovat variantu s Lubomírem Machynkem (na snímku), který má ovšem také silnější pravou nohu, takže se věnoval spíše defenzivní práci.

Z mateřského Prostějova před lety zamířil do Zlína, kde se mimo jiné dočkal extraligového titulu. Na své rodné město a jeho hokejové prostředí však Antonín Honejsek (na snímku) nezapomněl. Z týmu Beranů, kde působí i aktuálně, na dálku drží palce SK Prostějov 1913. Dokonce je jedním z jeho patronů.

Divadlo Járy Cimrmana zavítalo nedávno do Prostějova a s ním i jeho zakladatel Zdeněk Svěrák - dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů či spisovatel. Původní profesí učitel začal pracovat v Československém rozhlase, kde se stal jedním z autorů rozhlasového pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka, v němž vznikla slavná postava nedoceněného českého velikána Járy Cimrmana. V rozhlase také poznal hudebníka Jaroslava Uhlíře, s nímž od té doby vytvořil nerozlučné duo.