Rozhovory

Sedět doma, koukat do stropu či do obrazovky. Nebo také tvořit. Takové mají dnes lidé možnosti, v době, kdy se nikam nemůže, většina aktivit je zakázaná, sport i kultura skomírají. Tu druhou si pravidelně vybírají žáci Základní umělecké školy Vladimíra Ambrose v Prostějově. Život ve škole sice utichl, ovšem na dálku pokračuje dál.

V jarní částí druholigové fotbalové sezóny se stává tím, na kom spočívá tíha útočného snažení eskáčka. Přes své mládí je David Píchal (na snímku) už dostatečně zkušeným harcovníkem, který má po odchodu některých hráčů „do party“ vrstevníka Tomáše Zlatohlávka a klíčovou postavu týmu Jana Koudelku. Více prostoru by mělo znamenat i víc branek, podobně jako v přátelském utkání se Sigmou Olomouc.

Zkušeností na rozdávání má současný ředitel ZUŠ Němčice nad Hanou Ladislav Gazdag (na snímku). Aby ne, s hudbou začínal jako malý klouček, prakticky celý život se kolem ní pohybuje, desítky let učil. Za ta léta se toho sám hodně naučil. A právě o své zkušenosti kantora, hudebníka i ředitele se podělil s Večerníkem. Prozradil, co je důležité, aby mladí umělci zažívali, jak je vzdělávat. Pohovořil o němčické „zušce“, jejích zajímavostech a specificích. Nemohla chybět ani zmínka o současné situaci, která zasáhla umělce mírou vrchovatou. On i stovky žáků a desítky učitelů zažívají pekelný rok.

Po všech stránkách náročnou sezónu mají za sebou nejen prostějovské volejbalistky, ale i členové realizačního týmu VK. Do něj se během uplynulého ročníku neplánovaně vrátil někdejší dlouholetý kouč hanáckého ženstva Miroslav Čada (na snímku), jinak sportovní ředitel klubu. Komplikované dění tedy prožíval dvojnásob intenzivně a ani on netají po skončení bojů 2020/2021 své zklamání z toho, jak vše dopadlo.

Fotbal a hasiči. Tyto dva sporty nejčastěji potkáte na českých a moravských vesnicích. Jenže těch, kde se hraje míčová hra, dlouhodobě zvolna ubývá. Výsledkem je, že zatímco dříve bylo družstvo téměř na každé vesnici, nyní nejedna obec nad 500 obyvatel nemá vlastní tým... Velká většina tak nevychovává žádnou mládež. Kde je problém a zakopaný pes? A co s tím? Mezi fotbalové ostrůvky, kde naopak mládež nadále funguje, momentálně patří třeba Pivín. A právě jejich trenéra Jaroslava Svozila jsme se ptali nejen na to, s jakými překážkami se vesnický fotbal musí potýkat.

Zdejší region má řadu známých a úspěšných sportovních rodin napříč několika posledními generacemi. Mezi NEJ dynastie v tomto ohledu patří Spáčilové. Za fotbalový 1.SK Prostějov v současnosti nastupuje Jiří Spáčil mladší, jehož tatínek Michal kdysi táhl druholigový LeRK a několik let strávil i v elitní Sigmě Olomouc. A dědeček Jiří Spáčil starší (na snímku) zasvětil celý život milovanému nohejbalu. A právě ten posledního března oslaví kulatou sedmdesátku. A tak jsme s ním probrali okolnosti jeho spokojeného bytí.

Revírní bratrská pojišťovna (RBP) v Ostravě se distancuje od jednoho ze svých pracovníků, který podvodným způsobem přeregistroval dva Prostějovany z jiných pojišťoven právě na ostravskou zdravotní pojišťovnu. Podle mluvčího RBP Ivo Čelechovského interní kontrolou v pojišťovně odhalili, že se nejmenovaný muž skutečně dopouštěl této činnosti a všem podvedeným se omlouvá. Večerník se zajímal také o to, jak je vůbec možné zfalšovat smlouvy o přeregistraci a jak chce pojišťovna do budoucna zamezit těmto případům.  

Hodně divoký rok má za sebou odchovanec prostějovského hokeje Martin Janeček. Před rokem touto dobou se radoval jako kouč Šumperka z postupu do Chance ligy. Následně ale odešel do ostravské Poruby k ambicióznímu celku, který se netajil extraligovými plány. Sen severomoravského klubu na prodrání se mezi elitu sice nadále žije, už ovšem bez Martina Janečka. Ten byl v únoru odvolán. A zamířil zpět do Šumperka. Tam ho ovšem nečeká lehký úkol, první sezóna po návratu do 1. ligy se Drakům nepovedla, skončili předposlední. Jak tedy chce Janeček tým nastartovat? A co očekává od vzájemných zápasů Šumperka s Prostějovem? I na to jsme se jej ptali...

Čas nikdo nezastaví, jako jediný je spravedlivý a odměřuje všem stejně. Své o tom ví známý a úspěšný lékař i politik Pavel Holík (na snímku). Mimo nemocnici, kde strávil dlouhá léta jako lékař anesteziologicko-resuscitačního oddělení, ho Prostějované znají především z jeho působení u prostějovské záchranky, které také dlouhých čtrnáct let šéfoval. A pak samozřejmě z politiky, dokonce i té nejvyšší. Dvě volební období byl poslancem Parlamentu ČR, už devatenáct let je prostějovským zastupitelem, čtyři roky byl radním v Prostějově i v Olomouckém kraji. Známá persona před několika dny ohlásila odchod do důchodu. I když jak sám přiznal, jen tak sedět doma v bačkorách rozhodně nevydrží...

 Mezi nejvytíženější hráče celé basketbalové soutěže patří David Pekárek (na snímku), který v průměru tráví na palubovce třiatřicet minut. Křídelník, jehož výkony v průběhu sezóny sledují už také reprezentační trenéři, uznává, že je to docela náročné, přesto si nestěžuje. „Situace v týmu se tak prostě vyvinula. Jako každý hráč jsem spokojenější na palubovce než na střídačce, takže jsem vlastně spokojený, i když někdy síly docházejí,“ nabízí svůj pohled Pekárek.

Doba Velikonoc, to nejsou pouze kraslice, pomlázky nebo mazance, také se jedná o dobu nesmírně důležitou v křesťanství. Připomíná se přece ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Právě o duchovním rozměru blížících se svátků jsme tak hovořili s mužem, který má k Velikonocům co říct, s evangelickým farářem Kamilem Vystavělem. Ten před rokem převzal po svém předchůdci Janu Junovi evangelický sbor v Prostějově. V rozhovoru pak prozradil, jaký je program farnosti na Velikonoce, co pro něj osobně znamenají. Nebo také to, jak se on sám staví k některým lidovým zvykům, jako je třeba chození na pomlázku.

Ve čtvrtečním přípravném utkání nastoupil od první minuty. Navíc na hřišti, které zná jako své boty, a proti celku, kde strávil celou svou mládežnickou kariéru. O to více se chtěl v duelu proti „své“ Sigmě Olomouc ukázat, což se mu také podařilo. Tomáš Zlatohlávek hrál aktivně, hledal si prostory, často se zapojoval do kombinace a poctivě pomáhal i středové řadě směrem dozadu. V posledních sekundách první půle si navíc sám založil akci, kterou následně gólově završil. Také se však ocitl u druhé obdržené branky eskáčka, kterou bere na sebe.

Tomáš Gross už dlouhé roky pracuje s mládeží eskáčka a zažil s ní opravdu hodně. Poslední koronavirový rok je však i pro něj novinkou.

První zápas série s Porubou na domácím ledě skončil pro Hanáky prohrou, která pro svěřence trenéra Šejby znamenala za stavu 0:3 konec sezóny. Duel, ale i celou nešťastnou sérii zhodnotil v exkluzivním rozhovoru pro Večerník asistent kapitána Jestřábů David Bartoš (na snímku). Devětadvacetiletému útočníkovu se těžko hledala slova. „Je to jednoznačně zklamání,“ prohlásil hned jako první.