Rozhovory

Čas plyne rychle. A je potřeba mu něco málo vzít, a to krásné zachovat. Právě tak bere fotografování autor, kterého představuje výstava na konickém zámku. Miroslav Kala (na snímku) zde ukazuje výřez ze svého díla, kdy fotografie pořizuje převážně na Moravě. Mnoho z nich zachycuje církevní památky, jak ale sám autor upozorňuje, primárně se na ně nesoustředí. Daleko více ho zajímá to, jak pracovat s pomíjivými okamžiky, kdy některý objekt zajímavě osvítí třeba sluneční paprsky. Právě slunce je fotografovi dobrým sluhou, ale i zlým pánem. „Pokud máte vytvořit nějaký pěkný snímek, tak musíte očekávat určité služby ze strany světla, ze strany slunce a ze strany stínů,“ připomíná.

Chvíle klidu, potom ale znovu tvrdý zápřah. Svěřenci trenéra Pavla Šustra minulé pondělí opět vyrazili do akce. Kromě trénování je čekalo taky hodně hry, kterou kouč eskáčka nechával spíše plynout a zjišťoval, jak na tom hráči jsou. Zejména však sledoval některé posily, které do Prostějova přišly vesměs na zkoušku. Uplynulý týden pak ozvláštnil ještě přípravný zápas s ostravským Baníkem, pro oba týmy první přátelák, pro Baník rovněž poslední v zimní přípravě. Kouč Prostějova tak měl po prvním týdnu přípravy co hodnotit. Jak byl s jeho průběhem spokojený? Kdo všechno nakonec do Prostějova přišel? A co hráče v brzké době čeká? Těmto dotazům čelil Pavel Šustr.

Zajímavou zahraniční posilu získal Prostějov před loňským fotbalovým podzimem. Do eskáčka si našel cestu nigerijský záložník Solomon Omale (na snímku), který před příchodem na Hanou sbíral ostruhy ve slovenské Seredi poté, co se rozhodl, že opustí svoji domovinu a zkusí štěstí v Evropě. Čerstvě dvacetiletý mladík svěřil Večerníku svůj sen, že by si jednou rád zahrál v Anglii. Prozatím ale vyjadřuje spokojenost s tím, jak se mu dařilo v Prostějově. Za výběr trenéra Šustra odehrál plnou porci devíti zápasů, do nichž naskočil. A i když zatím čeká na první vstřelenou branku, na hřišti je hodně vidět zejména díky obratnosti a rychlosti. Bohužel však i kvůli nedovoleným zákrokům, když obdržel nejvíce žlutých karet ze všech hráčů Fortuna:Národní ligy. I přesto vzbudil zájem prvoligových klubů a minulý týden již strávil na testech v Mladé Boleslavi! „Uvidíme, zda se Solomon prosadí a za jakých podmínek bude případně do nejvyšší soutěže uvolněn,“ potvrdil zvěsti prostějovský oddíl cv na svých internetových stránkách. Redaktor Večerníku pohovořil s prvním fotbalistou tmavé pleti v řadách eskáčka anglicky a ještě před vánočními svátky.

Během loňského podzimu jsme v Prostějově a jeho okolí byli svědky dvou Akademických mistrovství republiky. Nejprve v lesích okolo Stražiska proběhl závod v orientačním běhu na krátké trati, druhý šampionát v terčové lukostřelbě se pak uskutečnil přímo v Prostějově. Společným rysem obou akcí byla nejen velmi dobrá (téměř rekordní) účast, ale hlavně velmi kvalitní obsazení v čele s velkým počtem aktuálních reprezentantů České republiky v těchto druzích sportu. Obě MČR se také vyznačovala vysokou organizační úrovní, vše proběhlo bez jakýchkoli problémů a k plné spokojenosti účastníků. O vlastních závodech jsme si povídali s jejich řediteli: Hanou Majarovou (lukostřelba) a Dušanem Vystavělem (orientační běh).

Česká republika se opět po koronavirové stopce otevírá. Pomalu, ale přece. Pro některé obchodníky však přesto šlo o velmi mizerný podzim. Své podnikání museli přerušit nebo alespoň omezit, z médií navíc vycházely téměř neustále negativní zprávy, které jen posilovaly skepsi. A příliš k „pohodě“ nepřispěla ani rozhodnutí vlády, která byla značně nepředvídatelná. O tom, jak uplynulé měsíce prožívala, se pro PROSTĚJOVSKÝ Večerník rozhovořila Jana Petříková, majitelka a spoluzakladatelka prostějovské palačinkárny. Popsala, proč měla vlastně štěstí v neštěstí, jak některá opatření vnímala. A také prozradila, co říká na kompenzace ze strany státu.

Uff, ještěže už je za námi. To si nejspíš řekla většina z nás při pohledu na kalendář, na němž otočila poslední list a s nemalou nadějí jej vyměnila za nový. Uplynulý letopočet byl plný celosvětové pandemie koronaviru, která zasela obavy a strach do srdcí mnoha lidí, dalším zase zlost vůči vládním omezením. Lapálie s covid-19 poznamenala nějakým způsobem každého z nás včetně Radomila Holíka (na snímku). Ten sice nemoc neprodělal, i tak jej ale zákazy a nařízení nemálo omezily. Přesto prožil důležitý a snad i přelomový rok. Stal se totiž známým chovatelem lišky zvané Coco, z níž se vyklubal veřejný miláček. Se zvířetem, ze kterého již vyrostl dospělý jedinec, se myslivec, lesník a stavař v jednom dostal i do televize.

Jen při pohledu na tabulku a odehrané zápasy je zřejmé, že v Jesenci-Dzbelu radostí neskáčou. A to i přesto, že se týmu nevyhnulo solidní umístění uprostřed tabulky. Proč tedy rozpačité pocity? Důvod je jednoduchý. Celek ze severozápadního výběžku Prostějovska odehrál pouze osm zápasů, tedy ještě o šest méně než v předchozí nedokončené sezóně. Opakovaně během podzimní části sezóny 2020/21 ve skupině „B“ I.B třídy Olomouckého KFS stál a na závěr se mu nevyhnuly vyšší prohry. „Člověk je takový rozladěný až nasraný z toho, co se tu děje,“ okomentoval neustálé zákazy sportu i hru bez diváků trenér Petr Tichý (na snímku). S představením svých svěřenců byl naopak vcelku spokojený.

Zajímavé střetnutí devátého týmu s desátým nabídl předsilvestrovský hokej mezi Prostějovem a ostravskou Porubou. Ještě zajímavější však mohl být pro trenéra hostí Martina Janečka (na snímku), prostějovského rodáka a dlouholetého kapitána zdejšího „A“-týmu, ať už v barvách BHS či HC. Grády prestižnímu souboji dodala skutečnost, že v dresu Jestřábů nastoupil i jeho synovec Michal, jehož otec navíc působí ve vedení mládežnického hokeje. O rodinnou bitvu tak bylo postaráno. „No, bylo tam nějaké hecování od kolegů,“ přiznal po zápase kouč, který po utkání ochotně odpovídal na dotazy Večerníku.

Z role náhradnice uklizené v klidu na lavičce musela při zranění kapitánky opakovaně naskočit do základní sestavy prostějovských volejbalistek, navíc bez možnosti střídání. Mladá blokařka VK Petra Kožoušková (na snímku) si s tím poradila zatím dobře a je v očekávání, co přinese další průběh sezóny po současné sváteční pauze.

Náročný, ale také skvělý. Takový rok má za sebou lukostřelkyně Eliška Novotná (na snímku). Odchovankyně prostějovského oddílu v uplynulém letopočtu dosáhla na celou řadu úspěchů, ať už se jednalo o jednotlivé bodované závody, nebo přímo šampionáty. Skvěle se jí tak zadařilo třeba halové MČR. Pověstnou třešinkou na dortu byl úspěch v anketě Lukostřelec roku. „Umístění v první pětce jsem opravdu nečekala,“ těší se z umístění nadějná sportovkyně, která v sedmnácti letech stoupá rychle vzhůru nejen věkovými kategoriemi, ale také výkonností. Přestože je teprve kadetka, už prohání dospělé ženy.

Klid, vánoční pohoda, dočasný konec tréninků a samozřejmě zápasů. I fotbalové eskáčko se nakrátko uložilo k vánočnímu spánku. I když, spíše k takovému klimbání. Hráči totiž úplně nemohou zapomenout ani v době Vánoc na to, že by se měli udržovat ve formě. A tak trenér Pavel Šustr zaslal hráčům plány a nyní samozřejmě doufá a věří v zodpovědnost svých odchovanců. Kromě cukroví a štědrovečerní večeře tak fotbalisty 1. SK Prostějov čekalo během uplynulého týdne také nemálo posilování a práce na svém těle. „Na druhé straně není na škodu si párkrát do roka zahřešit s jídlem, kterému se normálně sportovec vyhýbá,“ přivírá oči trenér Pavel Šustr, kterému nepochybně k dobré vánoční náladě přispělo i to, že jeho tým přezimuje v tabulce Fortuna:Národní ligy na pátém místě.

Vánoce a příchod nového roku, to jsou často dva důležité milníky. Pro někoho se jedná o krásné okamžiky s rodinou či s přáteli, dobu setkávání nebo také meditování a duchovní síly. Pro jiné nastává období, kdy zvýšený stres vede k prohloubení a vyhrocení konfliktů. Mnoho z nich pak končí v poradně pro rodinu určené manželům, partnerům i celým rodinám, kterou v Prostějově najdete již od roku 1975 na Bezručově náměstí, kde poskytuje i služby pro oběti domácího násilí nebo například pro pěstouny. „Spousta lidí ani nevěděla, že tu něco takového je. Že existuje místo, kam mohou jít, kde budou mít zastání,“ říká vedoucí poradny Monika Stejskalová (na snímku), která si brzy připomene již celé čtvrtstoletí svého zdejšího působení. Za tuto dobu zažila mnohé, příběhy se šťastným koncem i ty, které ukazují, jak bezohlední k sobě mohou lidé být...

Devět odehraných zápasů a deset bodů. Buď vysoká výhra, nebo těsná porážka. To je letošní vizitka Smržic. Mužstvo se během podzimní části skupiny „B“ I.B třídy Olomouckého KFS muselo vyrovnávat s různými nepříjemnostmi. Ve třetím dějství se na dlouhou dobu zranil rozdílový hráč Luža, následně zaúřadoval také koronavirus. I přes všechny starosti je však s výkony a přístupem svých svěřenců trenér Ivo Zbožínek (na snímku) spokojený. V prodloužené jarní části by rád navázal na dobré výkony lepšími výsledky. Mladé, dravé mužstvo by na to jistě mělo mít. 

Nejvytíženějším hráčem BK Olomoucko je David Pekárek (na snímku), který před sezónou přišel z Hradce Králové. Jako jediný z aktuální sestavy tráví na palubovce přes třicet minut. Sám křídelník uznává, že s takovou porcí před začátkem ročníku nepočítal. „Na minuty si opravdu stěžovat nemůžu,“ pousmál se.