Od roku 1999 šéfuje největšímu mužskému turnaji v České republice Petra Černošková (na snímku). Poprvé byla v pozici ředitelky krátce po ukončení vlastní tenisové kariéry. Od té doby mnohokrát potvrdila, že si schopností přesvědčivé komunikace s hráči a samostatností při rozhodování ředitelské místo zaslouží. „Vše přicházelo postupně, jak jsem nabírala zkušenosti. Ale bez pomoci řady spolupracovníků bych šéfování tak velkého turnaje nezvládla. Jde o kolektivní dílo, při kterém mám rozhodovací pravomoc,“ přibližuje vlastní názor na ředitelský post Petra Černošková.

* Ludmilo, jak se po PROMĚNĚ IMAGE cítíte? Splnili jsme vaše přání?
„Cítím se tak lehká a svěží, mám velkou radost a zároveň cítím vděčnost za veškerou péči i servis, kterých se mi dostalo. Budu na to zase dlouho vzpomínat!“

Dvě významné akce během pár dnů stihl absolvovat Daniel Babor, cyklista Tufo Pardus Prostějov. Ačkoliv se jedna konala ve Francii a druhá krátce nato doma na Hané. Elitní závodník naskočil do obou a ke spokojenosti mu v sobotním večeru chybělo jediné: alespoň jeden medailový úspěch. Na Memoriálu Otmara Malečka 2020 mu unikl o malý chloupek.

V přípravě na novou sezónu patří František Váňa mezi nejlepší střelce a to se od něj očekává i v průběhu Kooperativa NBL. Šikovné křídlo si to patřičně uvědomuje a věří, že roli jednoho z tahounů zvládne. „Je čas, abych převzal větší část zodpovědnosti. Koneckonců jsem v týmu vlastně služebně nejstarší,“ usmívá se Váňa.

 Obtížné období má za sebou kvůli koronaviru kdekdo. Jestli to ale o někom platí dvojnásob, tak o zdravotnickém personálu a pracovnících hygienické stanice. Ti se z důvodu nastavených zákazů, hromadného testování a dalších opatření dostali pod nemalý tlak od státu i veřejnosti. Zatímco se situace přes prázdniny spíše uklidňovala, nyní se vrací do škol statisíce dětí a řada dospělých naopak do práce. Zjišťovali jsme tak přímo u zdroje, jestli jsou obavy skutečně namístě. Nejen na toto téma se vyjádřila Růžena Haliřová, ředitelka odboru protiepidemického Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.

S fotbalem nezačínala jako malá, přišlo to až mnohem později. Přesto ukázala, že když se skloubí talent a dřina, odměna se dostaví. Počátky Gabriely Matouškové (na snímku) jsou spojeny s Kostelcem na Hané, odkud pochází. V Prostějově začínala s atletikou a byla velice talentovanou běžkyní. Poté ji však zlákala kulatá meruna a parta kosteleckých holek. Pracovala na sobě a první „wauuu“ přišlo, když se před šesti lety dostala do pražské Sparty a stala se aktuálně jednou z nejúspěšnějších sportovních odchovankyň Prostějovska. Razítkem tomu byl obhájený double z posledních dvou dohraných sezón. Celkem v jejím dresu získala dva mistrovské tituly a čtyři triumfy v domácím poháru, své angažmá v Praze ještě skloubila se studiem a civilním zaměstnáním. Jak se během letošního léta ukázalo, nezůstalo jen u tuzemských úspěchů. V červenci fotbalová Sparta oznámila, že Matoušková míří na své první zahraniční angažmá do italského Bari. Přestupem se tak stala už definitivní fotbalovou profesionálkou. Tamní tým Pink obsadil v předčasně ukončené sezóně italské ligy kvůli koronaviru desáté místo ve dvanáctičlenné tabulce. „Určitě budu nadále tvrdě pracovat na tom, abych se každý den zlepšovala a hrála v základní sestavě,“ vytýčila si cíl a poslala prostřednictvím nejčtenějšího regionálního periodika poděkování všem, kteří na ni myslí a drží jí do nové etapy života palce.

 Druhý rok ve službách prostějovského volejbalu načíná mladá, teprve dvacetiletá smečařka Karolína Fričová (na snímku). Slovenská reprezentantka byla už během minulé sezóny nedílnou součástí základní sestavy VK a jako výrazná opora by měla Hanačky táhnout i v nadcházejícím ročníku. Dokonce se stala navzdory nízkému věku asistentkou kapitánky.

 Před sedmi lety byl Ondřej Maršálek (na snímku) oceněn „českou nobelovkou za vědu, výzkum a inovace“ Česká hlava. Od té doby prošel notný kus světa. Z New York University, kde tehdy působil, se na další tři roky přesunul do Kalifornie na Stanford University. Do České republiky se vrátil v roce 2017. Od té doby působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde učí, bádá a vede skupinu. Zároveň byl osmatřicetiletý Prostějovan součástí týmu pracujícího na projektu, jehož závěry byly obsáhle publikovány v časopise Science. Snímek z něj dokonce pronikl na titulní stranu tohoto zřejmě nejprestižnějšího světového periodika zabývajícího se vědou. A právě o tom jsme si povídali.

 Střední zdravotnickou školu v Prostějově opouští její dlouholetá ředitelka Ivana Hemerková, kterou ve funkci nahradil Martin Mokroš (čtěte na jiném místě dvoustrany – pozn.red.). Večerník se odstupující ředitelky „zdravky“ zeptal na podrobnosti jejího odchodu i na to, jak si bude užívat další fáze svého života.

 Přišel, viděl – ale nezvítězil. Naopak musel při své premiéře skousnout pořádný debakl, poslední část známého rčení tak citelně chyběla. Útočník Tomáš Pšenička (na snímku) coby staronová posila prostějovských hokejistů však po výbuchu 0:7 s Přerovem přehnaně netruchlil, nářez v derby se snažil brát věcně a s poučením.

 Na Julisce patřil v úvodu zápasu ke klíčovým postavám v prostějovském dresu, kdy byla celá defenziva pod velkým tlakem domácích. Brankář Filip Mucha (na snímku) se předvedl v prvních dvou zápasech, kdy dostal trenérovu důvěru, v solidním světle. I o přechodu z lavičky mezi tři tyče se svěřil Večerníku v exkluzivním rozhovoru.

Diváci aktéry pohybujících se na prknech, co znamenají svět, často až milují. Jejich snahu kvitují například i na přehlídkách amatérských divadel. A prostějovské Divadlo Point si už za dobu své existence vybudovalo solidní jméno, k tomu může spoléhat na nové, kvalitní zázemí. Patnáctiny si tak prostějovský soubor svázaný zejména s Gymnáziem Jiřího Wolkera připomíná v nejlepší formě. A snad i proto se v nedávné době divadlo dočkalo ocenění ze strany města, konkrétně za přínos v oblasti kultury. Magistrát tímto uznáním vyzdvihl nejen divadelní činnost, ale i lektorskou činnost na filmových táborech, pořádání majálesů, divadelních přehlídek a festivalů a podobně. Pokud by to šlo, určitě by „poinťáci“ brali i nafukovací hlediště – to totiž často při představeních nestačí, zájem je příliš velký. Během patnácti let logicky prošla celá řada herců a zatímco už mnohé na jejich představeních neuvidíme, nebo zřídkakdy, Vítězslav Lužný (na snímku) patří k jeho stálicím. Byl u zrodu Pointu a dodnes ztvárňuje některé role, naposledy například v titulu s názvem Když se zhasne. Dnes tedy pokračujeme druhým dílem našeho seriálu rozhovorů s laureáty Cen města Prostějova za rok 2019.