Do Prostějova přišel před aktuální sezónou z Uničova. Prezentoval se jako hráč dopředu, střelec i tvůrce šancí. Sám jich ale na podzim příliš nedostal a připsal si jen skromný počet minut. V zimní přípravě si ale nyní Jakub Vichta říká o větší porci. Trenéři na něj sázejí častěji, dávají mu možnost se ukázat. Například proti Kroměříži v utkání, kde eskáčko narazilo na níže hrajícího, ale kvalitního soupeře, byl hodně vidět. Střílel, vytvářel šance, kombinoval. A otevřel skóre. Po utkání byl proto pochopitelně dobře naložený a ochotně souhlasil s rozhovorem pro Večerník. V něm pověděl, jak zatím vnímá zimní přípravu a její rozvržení, co si odnesl ze zápasu s Kroměříží. A hovořil i o své aktuální situaci a dalším působení v eskáčku.

* Zimní příprava je za polovinou. Jak ji zatím z hráčského pohledu hodnotíte?

„Je to období, které asi žádný hráč vyloženě nemiluje. Na druhou stranu to tentokrát není jen o běhání. Hodně trénujeme i na hřišti s míčem, což je super a vyhovuje mi to. Běhání tam samozřejmě taky je, hodně ale trénujeme právě i s míčem.“

* Říkáte, že se zaměřujete hodně na práci s míčem. Dávají vám tedy trenéři ještě i nějaké „domácí úkoly“?

„To jsme měli před začátkem přípravy. A teď už trénujeme s mužstvem. Individuální plány už ne. Někdy tam máme dvoufázové tréninky, bývá tam posilovna dvakrát týdně. Myslím si, že je to nastavené suprově. Dá se říct, že je tam všechno. Převažují ale tréninky na hřišti.“

* V zimní přípravě se dostáváte na hřiště pravidelně. Jste spokojený se svým vytížením?
„Tak na podzim jsem se moc na hřiště nepodíval. Ale v přípravě se hodně točíme. Takže jo, s prostorem, který v přípravě dostávám, jsem spokojený.“
* Pokud jde o spokojenost, se kterým z dosavadních přípravných zápasů jste spokojený nejvíce? Je nějaký výsledek a výkon, který považujete za nejcennější?
„No, abych pravdu řekl… Proti Karviné jsem třeba chyběl, to jsem byl zrovna nemocný. Myslím si ale, že každý zápas, který zvládneme, je pro naše sebevědomí důležitý. Je třeba, abychom nadále pracovali na herní stránce, abychom se posouvali a zlepšovali.“
* Proti Kroměříži jste v sobotu byl hodně vidět. Jak utkání ze svého pohledu hodnotíte?
„Byl to takový zvláštní zápas. Když se přece jen hraje s týmem z nižší soutěže, tak se chtějí kluci vytáhnout. Ale klobouk dolů před Kroměříží. Myslím si, že je to výborný tým. Domnívám se, že na druhou ligu určitě hráči mají, protože jsem slyšel, že by rádi postoupili. Hráli výborně. A co se týká mě, tak ano, hodně mě uklidnilo, že jsem dal hned zkraje gól. Potom už se mi v rámci možností hrálo docela dobře. Neříkám, že suprově, cítil jsem se ale docela dobře.“
* Jak jste viděl situaci před vámi vstřelenou brankou? Co k ní vedlo?
„Jsem takový hodně tahový hráč. Jsem zvyklý si brát vše do rychlosti, do tahu. Křikl jsem si tedy na Míšu Stříže, aby mi to hodil za obranu. Nějak se tam odrazil balón, ani přesně nevím, jak k tomu došlo. Všiml jsem si, že zbytečně brzo brankář vylezl. A tak jsem ho prostě přehodil a padlo to tam.“
* Na závěr se vraťme k vaší vytíženosti. Máte už signály od trenérů, jaké mají s vámi úmysly?
„Popravdě vůbec nevím, jak to bude. Pořád jsem ještě hráčem Uničova. V nejbližších dnech by se mělo rozhodnout, jak to se mnou zamýšlí. A uvidí se. Zatím popravdě ani já sám nevím, jak to bude.“