Staral se o organizaci společně s vedením obce a sám byl také takzvaným pokusným králíkem v rámci všech disciplín, které jedenáctý ročník Her bez hranic nabídl. starosta obce Marek Hýbl (na snímku) tak byl i na druhý den značně utahaný, ale po úklidu hasičské louky, na němž se podílelo nemálo dobrovolníků z obce si našel čas na tento exkluzivní rozhovor.

Akci hodnotil velmi kladně a přiznal, že jej dlouho bude hřát řada milých vzpomínek…

  * Jak celkově hodnotíte Hry bez hranic z pohledu pořádající obce?

„Panuje maximální spokojenost. Vydařilo se všechno perfektně. Počasí se postaralo o padesát procent úspěchu a připravenost se ukázala být na velmi dobré úrovni. Za to musím poděkovat všem, kteří se do toho zapojili, další obrovský dík patří mikroregionu a sponzorům. Jediným zklamáním je pro mě až šesté místo domácího mužstva, to u mě má velký vroubek.“ (smích)

* Bylo náročné vymyslet a zorganizovat netradiční disciplíny?

„V dnešní době se dá snadno inspirovat. Díky internetu a všem vymoženostem už to není tak složité, jak to bylo dřív. Viděli jsme někde foto kola do vody a nebylo co řešit. Hned jsme věděli, že to musíme vyrobit. Za to patří obrovské poděkování zaměstnancům obce, že dokázali všechny potřebné věci vytvořit. Takže i díky nim slavilo vše takový úspěch.“

* Můžete dát k dobru nějaký nezapomenutelný zážitek?

„Určitě se jedná o Martina Hrdličku z našeho družstva, který provedl třikrát ukázkovou ponorku v rámci jedné jízdy na kole. To si myslím, že byl zlatý hřeb celého soutěžení. On mě za to sice možná zabije, ale to je vzpomínka opravdu na dlouho.“ (smích)

* Soutěžící z Čech říkali, že si připadali jako v jiném světě. Jak velká to byla pochvala?

„Opravdu si toho ceníme a je vidět, že to děláme s láskou. Když k tomu vezmu i to, co se dělo v neděli, tak to je neuvěřitelné. My jsme ještě říkali, že jen poklidíme nezbytně nutné a zbytek uděláme v týdnu. Ale tam už v neděli po obědě člověk nepoznal, že se tam v sobotu něco dělo! Všechno je uklizené, protože na pomoc dorazila celá řada obyvatel, za což jim patří ohromné poděkování. Během akce se ale o atmosféru a vše kolem přičinili všichni, kteří dorazili nejen soutěžit, takže ona je to i jejich zásluha.

* Budou zvaná i v příštích letech dvě mužstva z Čech, když letos „vyzobla“ hned dvě pódiová umístění?

„Určitě. My jsme rádi, že to vyhrála. Pro ně to bylo premiérové vítězství a pevně doufáme, že následně se dočkáme pozvání i k nim. Jsou to dvě krásné obce na jihu Čech. Bohužel nám nepomohlo ani to, že jsme se je snažili rozhodit, jak to jen šlo, i tak to všichni zvládli.“

* Slyšel jsem od nich také o nekalých praktikách, že jste se je snažili „odrovnat“ už od snídaně?

„No, to mají pravdu. Od příjezdu až do chvíle, než odjeli, jsme je dopovali slivovicí. Jak nás jen viděli přicházet, tak se hned šklebili. (úsměv) Sice tvrdili, že to byly nekalé praktiky, ale jak jim panečku šmakovalo...“ (opět se směje)