O zeleni v Prostějově se hodně mluví, ale ne každý je pro ni ochoten něco udělat. To rozhodně neplatí o Liboru Marčanovi (na snímku), jenž skutečně hýří aktivitou na mnoha frontách. Všechny se však alespoň nějak dotýkají životního prostředí. Navzdory tomu, že na Gymnáziu Jiřího Wolkera maturoval „teprve“ v roce 2016, už nyní na stejné škole učí biologii. Kromě toho více jak čtyři roky působí v roli předsedy komise městské rady pro životní prostředí, načež z této pozice se mu podařilo nastartovat celou řadu aktivit, které přispěly a stále přispívají k tomu, aby Prostějov byl zelenější i pestřejší. Kromě toho je aktivní včelař a několikrát jste jej mohli vidět také na obrazovkách České televize.

 

* Jste jedním z opravdu aktivních bojovníků za zelenější Prostějov. Co podle vás naše město nejvíce potřebuje, aby se mohlo stát „zeleným rájem“?

„Pojem ‚zelený ráj‘ je pro mě ve vztahu k našemu městu asi až příliš abstraktní. Nalejme si čistého vína – zeleným, parkovým městem se Prostějov nikdy nestane. Už kvůli své hustě semknuté zástavbě a poloze na to prostě není stavěný. To ovšem neznamená, že z něj nemůže být příjemnější místo k životu, které bude dobře odolávat výkyvům počasí, kde budou lidé rádi žít i trávit svůj volný čas a které bude přidávat krajině na pestrosti.“

* Co je tedy možné pro město udělat?

„V první řadě bychom se měli zaměřit na stabilizaci stávající zeleně tak, aby byla zdravá, odolná a perspektivní. Měli bychom pokračovat v navyšování ‚hmoty‘ zeleně výsadbou nejen stromů, ale i keřů, trvalkových záhonů a podobných prvků. Měli bychom vyřešit problematiku brownfieldů ve městě, ať už jde o plochu po jezdeckých kasárnách, či jižní část centra města, kde se dnes zvyšuje prašnost, bují invazivní druhy a o estetické hodnotě těchto míst raději nemluvme… Měli bychom vybudovat jižní zelený pás a nabídnout tak alternativu přetížené Hloučele a na tento pás navázat sítí stabilizující a zpřístupňující krajinu jižně od města. Vidíte, že těch věcí, které je třeba na poli životního prostředí ve městě udělat, je celá řada. Důležité je, že už se na nich pracuje a jsou vidět ‚první vlaštovky‘. Teď hlavně nepolevit!“

* Prostějov odnepaměti ležel mezi poli, takže počet stromů na jeho katastru nikdy nemohl konkurovat městům obklopeným lesy. Proč to v minulosti tak nevadilo a dnes je to jedním z nejčastějších témat diskusí mezi obyvateli města?

„Máte pravdu. Prostějov v procentech zeleně nikdy nepředběhne lesnatý katastr Jeseníku, ani řekou protnutého Přerova. Kolorit krajiny našeho města tvoří ‚široké lány bez konce‘, jak napsal Jiří Wolker. Proč to v minulosti nevadilo? Dříve člověk utíkal do města před všudypřítomnou přírodou a nebezpečím, která skýtala. Proto jsou historická jádra měst tvořená hustou zástavbou a strom, aby v nich člověk pohledal. Lidé pracovali dlouho a rozhodně neměli čas na vysedávání v parcích. Tak běžel čas po dlouhá staletí. Pak ale přišlo období, kdy se lidé začali k přírodě vracet. Bouraly se hradby měst a na jejich místě vznikaly městské parky. Tento prakticky celoevropský trend zasáhl i Prostějov a jako jeho pozůstatek tu máme dnešní Smetanovy sady. Prvorepubliková móda budování nových parků nám zase zanechala Kolářovy sady či botanickou zahradu. Pak přišlo pro přírodu trošku temné období, ale naštěstí si k ní lidé znovu našli cestu. A je velmi dobře, že se o tématice zeleně, přírody a životního prostředí mluví. Dnešní člověk má jiné požadavky. Už mu nestačí pocit bezpečí a nějaká práce. Chce žít v čistém, zdravém a kulturním prostředí. A to je dobře.“

 

* V souvislosti s Prostějovem se hodně mluví o zvýšené prašnosti…

„To je nepochybně jeden z faktorů, který životnímu prostředí v Prostějově škodí. Význam zeleně cítíme ale i v horkých letních dnech. Efekt městského tepelného ostrova je nezanedbatelný problém a funkční zeleň jej pomáhá řešit. Jestli má tedy naše generace v Prostějově něco výrazného zanechat, věřím, že to bude další kus zeleně, jenž zlepší život Prostějovanům na dlouhá desetiletí.“

* Je v Prostějově stále kde sázet stromy?

„Otázka, která je namístě. (úsměv) Ve městě je to poměrně výrazný problém. Každoročně se daří najít místo pro pár nových stromů. Ale nějaká masivní výsadba v tom tzv. intravilánu Prostějova možná není. Jak už jsem jednou zmínil, Prostějov je hustě zastavěné město a volných ploch tu moc nemáme. A ty, co máme, jsou vesměs protkány spoustou inženýrských sítí. To si může každý prohlédnout na městském mapovém portálu a pokusit se najít nějaké místo pro výsadbu třeba v okolí svého bydliště. Naše zraky, pokud jde o četnější výsadby, by se nyní měly upínat k jezdeckým kasárnám, kde by měl vzniknout park. A pak zejména ke krajině bezprostředně obklopující město. Tam máme velký dluh a sázet tam stromy má obrovský význam.“

* V jakém městském parku se vy sám cítíte nejlépe. A proč?

„Na to je těžké odpovědět, protože každý z našich parků má něco specifického, co jej dělá krásným. Do Spitznerových sadů velice rád chodím za zajímavými dřevinami, které v tomto malém parčíku rostou. Smetanovy sady zase táhnou na kulisu hradeb, precizní zahradnickou úpravu a krásné vzrostlé stromy. No a Kolářovým sadům dodává zcela jiný nádech náhon, který je protíná, a také jejich velikost. Obrovskou radost mi dělají nové Mládkovy sady. Jde o moderní a opravdu propracovaný park. Ovšem než si tam posedíme ve stínu velkých stromů, bude to ještě chvíli trvat.“

* Máte tedy ale nějaký jeden oblíbený?

„Pokud bych měl ale přiznat, který prostějovský park mě fascinuje nejvíce, pak to bude asi městský hřbitov. Nechci, aby to vyznělo nějak morbidně, ale František Havránek tuto ‚zahradu ticha‘ skutečně zakládal jako velkolepé sadovnické dílo s propracovanou strukturou a velkým dřevinným bohatstvím. Do dnešních dní se z vzácných druhů toho mnoho pravda nedochovalo, ale přesto je pro mě městský hřbitov trošku opomíjenou zelenou perličkou Prostějova.“

* V čem vidíte význam lesoparku Hloučela pro lidi z Prostějova?

„Hloučela je nepochybně nejvýznamnějším celkem zeleně v katastru Prostějova a asi nenajdeme občana našeho města, který by ji nenavštívil. Je to přirozené centrum krátkodobé rekreace mnoha Prostějovanů již po několik generací. Lidé jsou tu v kontaktu s přírodou. A samozřejmě tato zelená bariéra pomáhá prostějovskému ovzduší. Nutno říct, že stále vrůstající návštěvnost lesoparku příliš neprospívá. Proto mu musíme věnovat větší péči a co nejrychleji nabídnout jeho jižní protipól.“

* Stojíte i za projektem rozšíření květnatých luk ve městě. Jaký je jejich význam?

„Květnatých luk máme ve městě již tisíce metrů a dělají mi ohromnou radost. Jsou opravdovým ostrovem biodiverzity a najdeme na nich spoustu hmyzích druhů. Jedná se o vyšší masu zeleně, takže nám pomohou s prachem. Rostliny, které zde rostou, koření hlouběji a dokáží odpařit mnohem více vody než běžný trávník, čímž zpříjemňují mikroklima ve svém okolí. A v neposlední řadě jsou tyto loučky prostě krásné.“

* Pravidelně pořádáte prohlídky botanickou zahradou. Čím je právě prostějovská botanická zahrada výjimečná?

„Pravidelné ty prohlídky zatím úplně nejsou. (pousměje se) Pořádáme je spíše příležitostně, ale zájem o ně je pořád, což je bezvadné. Většinou provádím pro Ekocentrum Iris, které v botanické zahradě připravuje i jiné aktivity, jako třeba parádní samoobslužné stezky pro děti. Měl jsem tam ale i prohlídku v rámci Víkendu otevřených zahrad, nebo nyní o prázdninách společně s paní Gáborovou pro turistické centrum prohlídkový okruh Po starých prostějovských hřbitovech, kde jsme se zaměřili nejen na současnost, ale i na velmi zajímavou historii nejen botanické zahrady. No a čím je výjimečná? Na velmi malé ploše najdeme velké množství druhů rostlin. A ta malá plocha je navíc velmi příjemně upravená, takže sbírky jsou přístupné i úplným laikům, kteří se jdou prostě podívat na kytky. Nenajdeme v ní žádné extra ‚špeky‘, přesto má co nabídnout. Řekl bych, že kdo se zajde podívat, pochopí.“

* Co lidi při vašich prohlídkách nejvíce zajímá. A na co se nejčastěji ptají?

„Nejčastěji jsou to asi dotazy typu ‚kdy ostříhat tento keř, protože ho mám na zahradě‘, ale často se bavíme třeba o výskytu konkrétních druhů v přírodě, o jejich využití v městských výsadbách nebo o problematice nežádoucích invazí některých nepůvodních druhů. Občas dostávám také otázky na léčivé účinky některých rostlin, ale tam se opravdu necítím pevně v kramflecích, takže odkazuji na skvělé prohlídky zahrady s bylinkářem Vláďou Vytáskem, které pořádá Ekocentrum Iris.“

* Komentované prohlídky se konají i v září. Má zahrada co nabídnout i na podzim?

„Ano, má. (úsměv) Poslední letní prohlídku jsme teď měli včera (tj. v neděli 27. srpna - pozn.red.). a byl to již zmiňovaný okruh ´Po starých prostějovských hřbitovech´. Tím však sezóna zdaleka nekončí a zahrada má co nabídnout prakticky celý rok. Vždy návštěvníkům říkám, že i kdyby chodili každý týden, pokaždé bude něco nového, jiného. Zahrada je živá a stále se mění. A podzim patří k nejkrásnějším obdobím!“

* Co tedy pokvete?

„Blíží se sezóna aster a chryzantém, vyklubou se květy ocúnů či žluté šafránovky, na kráse neztrácí rozárium s desítkami odrůd růží a začne se barvit listí. To vždy stojí za to! Uvidíte růžové listy brslenu, zářivě žlutý křehovětvec a jinan nebo zlaté jehlice metasekvoje. Podzimní procházka zahradou není tedy o nic méně zajímavá než v kterémkoliv jiném období.“

* Co aktuálně považujete za nejdůležitější projekt pro Prostějov v oblasti životního prostředí?

„Budu se opakovat, když zmíním stabilizaci krajiny v jižní části města. To je nyní opravdová priorita městské ‚zelené‘ politiky těsně následovaná dalšími projekty, které jsem zmínil v úvodu. Důležité je, že se téma jižního prstence konečně hýbe! Úsek propojující nové Mládkovy sady a Určickou ulici je nakreslený a úspěšně pokračují výkupy pozemků. V rámci budování stabilnější krajiny se připravuje biocentrum Za Cihelnou za Určickou ulicí. Z drobnějších prvků, které se budou moci stát součástí územního systému ekologické stability, se povedly výsadby za hřbitovem v Krasicích či nedávné osazení polní cesty v prodloužení Ječné, kde proběhlo komunitní sázení. Na opačné straně města vzniká biocentrum na soutoku Hloučely a Romže, kde už máme vybudovanou mokřadní tůň, a na podzim budou občané v rámci dalšího komunitního sázení sázet stromy. Pevně věřím, že se jednou projdeme zelenou cestou ze Záhoří do Žešova a krajina na jihu našeho města bude lákat k trávení volného času.“

 

LIBOR MARČAN

* narodil se 26. března 1996 v Prostějově

* navštěvoval ZŠ v Kollárově ulici, v letech 2008–2016 studoval na Gymnáziu Jiřího Wolkera

* po maturitě studoval bakalářský obor Biologie a ekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde pokračoval i v magisterském studiu oboru Ochrana a tvorba krajiny, které dokončil letos na jaře

* od loňského května pracuje jako učitel biologie na Gymnáziu Jiřího Wolkera

* příležitostně spolupracuje s Ekocentrem Iris, mimo jiné pořádá komentované prohlídky Botanické zahrady v Prostějově

* na magistrátu již pátým rokem pracuje jako předseda komise životního prostředí

* žije s přítelkyní Terezou, se kterou na polovinu září chystají svatbu

* ve volném čase chová včely, rád zajde na ryby a zahradničí, jeho nejoblíbenějším filmem jsou Pelíšky, obdivuje také Cimrmany, rád si přečte poezii a dobré povídky

zajímavost: opakovaně vystupoval v pořadu České televize Toulavá kamera, kde představoval přírodní zajímavosti naší Hané a také spolupracoval na několika dalších úspěšných dokumentárních pořadech