Velmi otevřený rozhovor poskytl nedávno Večerníku někdejší sportovní manažer prostějovských hokejových Jestřábů Jiří Vykoukal. Hovořil mimo jiné o příčinách posledních porážek, fungování týmu a jeho morální vyspělosti stejně jako o nedostatku odchovanců. Zde taky použil za celou dobu jediný ostřejší výraz. „Pořád se mluví o odchovancích. Jenže kde do pr…le jsou?“ pokládal si řečnickou otázku.


Na tuto otázku je přitom lehké najít odpověď, jsou rozprchlí po světě. A navíc ve velmi malém množství. Prostějovský hokej se sice může pochlubit více než stoletou tradicí. Na aktuálním počtu nadále hráčsky aktivních odchovanců to ale příliš vidět není. Je jich jen hrstka a kupříkladu extraligu hrají pouze dva. Ani v první lize to není sláva, maximálně někdo z mladíků sem tam nakoukne do soutěže. Víc nic.
Prostějovský hokejový klub přitom v minulých letech dával odchovancům sympaticky šanci, Ať už to byli bratři Meidlové, Jiří Cetkovský, dále Martin Pěnčík, nebo David Brančík. Jenže se bohužel ukázalo, že ač tito hráči vesměs patřili přinejhorším do průměru týmu, u Jestřábů dlouho nepobyli. Často to byla jediná sezóna (a někdy ani to ne). Na některých hráčích bylo přitom znát roztrpčení z poměrů v Prostějově. „Umí zde udělat dobrého hráče. Ale ze skvělého…?“ glosoval před časem kamarád jednoho z již bývalých prostějovských hokejistů.
Jiří Vykoukal má rozhodně pravdu v tom, že nejen solidních odchovanců, ale celkově hráčů, které Prostějov vyprodukuje, je minimum. Tím smutnější však bylo a je, že si alespoň tu trošku, která je na tom herně dobře, buď nepiplá, nebo aspoň nedokáže udržet. Dosavadní stavba kádru totiž napovídá, že jedině Petr Krejčí dostane jakýs takýs prostor. A to je po čertech málo.