Asi nejoblíbenější velikonoční den je před námi, v pondělí se do ulic vydají skupinky pánů nejrůznějšího věku, aby „vyplatili“ co nejvíce zástupkyň něžného pohlaví. Ano, pondělní mrskut je ta nejvýraznější velikonoční tradice, která se přechovává z generace na generace. A co vy, Prostějované, chystáte se s kocarem také na mrskut? Určitě neváhejte a jděte, vždyť po dvouletém covidovém martiriu už vám nic nebrání se ponořit do pravé velikonoční zábavy bez jakýchkoliv omezení. Každopádně je na místě připomenout všechny tradice, které velikonoční pondělí přináší.

Velikonoce se označují jako pohyblivé svátky. Je to kvůli tomu, že každý rok je jejich datum jiné. Jistá pravidelnost je však ve stanovení Božího hodu velikonočního, který vždy připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Po této neděli nastává Velikonoční pondělí, které letos připadá na 18. dubna.

Barevná vajíčka a kraslice
 Velikonoční pondělí je někdy nazýváno také Červené pondělí. Tento název je odvozen od červené barvy kraslic, která symbolizuje Kristovu krev. Právě kraslice patří k hlavním symbolům tohoto dne. Všechny dívky si na Velikonoční pondělí chystají veselá vajíčka, která darují koledníkům. Je to poděkování za jejich návštěvu. Vejce jsou symbolem plodnosti, úrody a nového života. Barvení a zdobení vajíček patří k nejstarším tradicím, které jsou s Velikonocemi spojené. Tradiční vajíčka se zdobí voskem, lepí se slámou, dírkují se nebo se barví přírodními barvivy, jako jsou například slupky od cibule. Aby se vajíčka krásně leskla, pomazávala se klínkem špeku. Dnešní vajíčka se obarvují spíše práškovými barvami a polepují se jarními samolepkami. Alternativou jsou také čokoládová vajíčka.
 

Pomlázka: Jaký význam mají stuhy?
 Dříve chodili na pomlázku pouze nezadaní chlapci a navštěvovali jen ty dívky, o které měli vážný zájem. Chlapci čekali na dívky na ulici, před kostelem nebo chodili k nim domů. Dnes je již tento význam tradice zapomenutý a chlapci chodí ke všem dívkám, které znají. S sebou si nesou pomlázku (tatar, mrskačku, karabáč), která by měla být upletena z 6 až 12 vrbových proutků. Dle staré tradice by si chlapci měli každý rok uplést novou pomlázku z čerstvých mladých proutků. Je to pro to, aby právě část jarní svěžesti a mladosti přenesli při koledování na dívku. Říká se, že dívka tak neuschne a bude krásná, zdravá a pilná po celý rok. Během koledování chlapci odříkávají různé jarní říkanky a básničky. Za svou návštěvu dostávají chlapci právě malovaná vajíčka či jiné laskominy. Lidovou zvyklostí je vázání stuh na pomlázku. Stuhy vždy uvazovaly dívky chlapcům a každá barva stuhy měla jiný význam. Třeba červená byla symbolem lásky a zelená byla výrazem sympatie.
 

Polévání vodou
 Na pomlázku by se mělo chodit jenom do 12 hodin. Pak má dívka právo polít chlapce vodou, aby věděl, že přišel pozdě. V některých krajích je tento obyčej prováděn obráceně. Jsou to právě dívky, které jsou polévány vodou nebo házeny do potoka. Má to být výraz náklonnosti k dívce. Pokud bylo v rodině nějaké hospodářství a zvířectvo, polévalo se i ono. Dle pověry se i zvířata omladila a dodala se jim síla na celý rok.

Řehtačky, veselí a smích
 Celé Velikonoční pondělí bylo vždy neseno ve jménu slávy a radosti. Byl to den plný veselí. Napomáhaly tomu i velmi hlasité dřevěné řehtačky, které s sebou chlapci nosili na pomlázku. Dávali tak o sobě vědět do velké dálky. Dnes jsou už bohužel řehtačky téměř zapomenutým nástrojem.
 

Tradiční velikonoční jídelníček
 K Velikonočnímu pondělí patří také vybrané jídlo. Ozdobou snídaňového stolu by měl být tradiční mazanec, beránek nebo velikonoční jidáše. Pokud budete chtít obědvat dle lidových zvyklostí, pak si dopřejte jehněčí nebo králičí maso. Pro křesťany to je po delší době první pořádný oběd. Skončilo jim totiž období půstu, a tak si mohou dát maso. Zbytek denních jídel a pamlsků by měl být plný vajec, jarních bylinek a kopřiv. Večeřet můžete třeba vaječnou omeletu, vajíčkovou pomazánku nebo kopřivovou nádivku.