První vítězství je na světě. Trenér prostějovských fotbalistů Jiří Jarošík (na snímku) si poprvé po soutěžním zápasu na lavičce eskáčka mohl vítězoslavně zařvat. Proti Brnu jeho tým podal velice dobrý výkon, který vynuloval jak brněnskou ofenzívu, tak zadní řadu. Jeho výběr byl lepší, vyhrál zaslouženě. A tři body přišly právě včas, po dvou vysokých porážkách potřebovalo mužstvo impuls. Na kouči eskáčka tak pochopitelně byla vidět spokojenost. A snad i určitá úleva.

* Byla zde veliká důležitost prvního gólu? Pak jste se mohli trošku uklidnit…

„Ano, ve finále to potom mohlo být klidně o čtyři góly. (úsměv) Dvě tři vyložené šance jsme měli. Snad si to kluci schovali do příště.“

* Zmínil jste hráče směrem dopředu, pak zde ale zahráli dobře taky třeba Zapletal, Schuster nebo Bala coby členové defenzívy.

„To ano. Dávali jsme si velký pozor na jejich hráče nahoře, mají je nebezpečné, velmi nebezpečné a taky zkušené. Umí se prosadit. Obrana to však zvládla skvěle. A taky brankáři jsme nařídili, že to musí zavřít, nebo zemřít. A povedlo se to první, což je samozřejmě dobře.“ (úsměv)

* Jak vás těší ta nula? V prvním zápase jste inkasovali tři, a pak čtyři góly…

„Jo, tak i pro našeho brankáře jsme chtěli udržet nulu. Je to dobrý gólman, dostával přitom takové příděly, což asi není příjemné nikomu. Tak jsem rád, že mu kluci pomohli. Není to jen samozřejmě o brankáři nebo o obraně, ale o hře celého týmu.“

* Hledáte optimální sestavu. Ti hráči, co byli na hřišti, si o ni v sobotu řekli?

„Kádr není zase tak široký, jsou tam nějaké varianty. Jsem rád, že hráči, kteří v sezóně hráli poprvé, dostali šanci. A předvedli slušné výkony.“

* Uvažoval jste, že do utkání po předešlých zápasech nastoupí Michal Bárta?

„Ne, to se přiznám, že jsme vůbec neřešili.“