Doba Velikonoc, to nejsou pouze kraslice, pomlázky nebo mazance, také se jedná o dobu nesmírně důležitou v křesťanství. Připomíná se přece ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Právě o duchovním rozměru blížících se svátků jsme tak hovořili s mužem, který má k Velikonocům co říct, s evangelickým farářem Kamilem Vystavělem. Ten před rokem převzal po svém předchůdci Janu Junovi evangelický sbor v Prostějově. V rozhovoru pak prozradil, jaký je program farnosti na Velikonoce, co pro něj osobně znamenají. Nebo také to, jak se on sám staví k některým lidovým zvykům, jako je třeba chození na pomlázku.

* Jak prožíváte Velikonoce coby evangelický farář?

„No, to je dobrá otázka. Obvykle to bývá pracovně vytíženější období. (smích) V tomhle případě, kdy je taková zvláštní situace, to nebude tak zlé. Protože jsme se ve sboru dohodli, že budou bohoslužby jen na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí. Obvykle bývají ještě na Zelený čtvrtek a Velký pátek. Takže těch setkání a mých příprav nebude zdaleka tolik, jako je obvyklé.“

* Půjde o bohoslužby on-line?

„Taky on-line, ale ne pouze. Protože k Velikonocům patří také obřad Večeře páně neboli eucharistie. Ačkoli jindy si to kvůli pandemii neděláme, protože se v kostele může sejít zlomek lidí, kteří chodívali, tak o Velikonocích chceme bohoslužeb mít víc, aby mohlo přijít více lidí a mohlo se jich více účastnit tohoto obřadu.“

* Hovořil jste o pracovní stránce. Jak je prožíváte po stránce duchovní? Přeci jen to jsou největší křesťanské svátky…

(zamyslí se) „Pro mě to má jednak rozměr, řekněme, pracovní, má to pro mě rozměr rodinný. Na to vám jednoduše odpovědět neumím, jak to budeme slavit, letos to nemáme jasné. Osobně jsou to pro mě zvláštní časy, kdy člověk intenzivněji přemýšlí o věcech, jako je dobrovolné utrpení a smrt. A pak ta zvláštní událost, které se obvykle říká zmrtvýchvstání. Já tomu ale rozumím jako šifře, kódu pro jedinečnou událost, o níž je hodně těžké hovořit, co to vlastně znamená. Pro mě je to tedy čas intenzivnějšího přemýšlení o těchto klíčových a zvláštních událostech a jevech.“

* Zmínil jste sebeobětování a smrt, jsou tyto aspekty v současné době ještě více aktuální?

„Nemyslím si. Řekněme, že se v této době lidi setkávají asi se smrtí více, než bylo běžné v posledních desetiletích. Myslím si, že téma smrti je aktuální pořád. Máme ten luxus si o něm dovolit nepřemýšlet a přenechat to odborníkům v nemocnicích. Ale před takovými padesáti, osmdesáti nebo sto lety, což není tak dávno, byla smrt velmi běžná součást života – lidé se jí nemohli vyhnout tím, že by své nemocné šoupli do zařízení. Děti se tak potkávaly se svými umírajícími předky doma. Není to tak dlouho. Přijde mi tedy, že to k člověku patří. Je dobré o tom přemýšlet a Velikonoce mohou být časem, který to připomíná ještě více. A pandemie spíše jen aktualizuje něco, co tady prostě je.“

* Slavíte jako farář třeba i takovými lidovými zvyky, jako jsou pomlázka, zdobení kraslic a podobně?

(zasměje se) „Moje děti rády zdobí vajíčka a chystají ozdoby, takže určitě se u nás takové věci objevují. Že bych já vyrážel mezi lidi s pomlázkou, to musím říct, že už jsem hodně dlouho neudělal. Ale i u nás se objevují návštěvníci, kteří přijdou v pondělí třeba na koledu. Hlavně ale posedět a popovídat. Jestli to bude letos možné…, asi ne. Snad jedině nelegálně.“

* Jak přiblížit Velikonoce a jejich význam nevěřícím?

(zamyslí se) „Myslím si, že to trochu pandemie udělala za nás. Z toho se samozřejmě nechci vyvléknout. Záleží ale na každém člověku, zda se chce s takovými složitými tématy konfrontovat. A jak to přiblížit…, když je někdo takovým otázkám a problémům života a smrti otevřen, stačí, ať si najde Facebook našeho sboru a může se zúčastnit setkání. Je to jednoduché. (úsměv) Já nemám rád jakékoli formy tlačení lidí do něčeho, velkého propagování. Myslím si, že pro koho to téma je, ten si ho najde. Nebo já a kolegové se budeme snažit, aby se mu odpovědi snadno hledaly. Kdo to ale hledat nechce, tomu nebude k ničemu ani dávání pod nos.“