Po prvním poločase neboli loňské sezóně bylo fotbalovou terminologií silnější mužstvo pandemie koronaviru, které amatéry nepustilo za polovinu soutěže, jarní část nezačala vůbec. Do druhého poločasu nastoupil fotbal daleko sebevědoměji, bohužel i přes tlak od vedení asociace přes kluby nedokázal vzdorovat a v posledních minutách obdržel druhou drtivou ránu v podání nedokončení ani poloviny ročníku letošní sezóny. Smutným faktem je, že první poločas ještě držel naději na otočení vývoje zápasu. Porážka i ve druhé půli však může znamenat neřešitelný problém v blízké budoucnosti.

To, o čem se od poloviny března mluví stále hlasitěji, už bohužel dostává reálné obrysy. Pokud se nic nezmění a balíčky rozvolňování vydané Ministerstvem zdravotnictví budou opravdu platit tak, jak jsou nastaveny, což se ve vládním chaosu však také nedá zcela jistě říct, je pro amatérské fotbalisty znovu po sezóně. Stejně jako v předchozím ročníku mohou podzimní výsledky skončit v propadlišti dějin, protože deset odehraných kol nemůže rozhodovat o ničem. U sezón 2019/20 a 2020/21 tak najdeme jen prázdné listy a oba ročníky budou jistě propírané i v daleké budoucnosti.

Ač má fotbal svých problémů opravdu dost, a kromě covidu musí řešit i jiné starosti, zde byl absolutně bez viny. Jenže ani jednotný přístup společně s dalšími sportovními svazy nedokázal včas najít protizbraně na vládní chaos, za kterým jde také letošní zpackaná sezóna. Zase jsme tak v něčem mezi prvními. Bohužel z té opačné strany, protože jen těžko nalezneme další země, kde sportovní aktivity amatérů dostaly zabrat stejně jako u nás.

Amatérský sport teď zažívá dobu temna, ze které se bude nesmírně složité dostat. Pro všechny sportovní nadšence to bude strastiplná cesta... Zde však chvála ani kritika na tu či onu stranu nic nezmění, ani člověku neuleví. Přes všechny různé pocity jednoznačně převládá, a troufám si říct, že nejen u mě, beznaděj a stesk. Snad bude zase líp, ale nejde se tím utěšovat donekonečna…