Znalci historie a vlastenci určitě zaznamenali, že válečný veterán, armádní generál Emil Boček, příslušník československého letectva ve Velké Británii během druhé světové války, zemřel v sobotu 25. března 2023. Byl posledním žijícím českým stíhacím pilotem britského Královského letectva (RAF). Odešel tak poslední přímý aktér významné kapitoly československého zahraničního odboje za druhé světové války. Ještě v únoru přijímal generál Emil Boček gratulanty ke svým 100. narozeninám, blahopřejný dopis mu poslal i britský král Karel III. Tehdy řekl, že je spokojený a že z dlouhého života nejraději vzpomíná právě na Británii.

Určitě se ptáte, o čem bude ta zajímavá připomínka. Inu novinář, i když externí, se pohybuje mezi lidmi a vytváří si určitý okruh respondentů, kteří si také o něm něco zjistí a vědí, že mu mohou svěřit mnohdy zajímavé informace. V mém případě třeba z historie a o pozoruhodných událostech v Prostějově. Takto se ke mně dostala informace a k tomu též dva dopisy i jedna fotografie. Ten první dopis je datován 25. září 2020 a stojí v něm toto: „Žádost o změnu v evidenci Československé obce legionářské z jednoty Praha 2 do jednoty Prostějov.“ Podpis: generál v. v. Emil Boček. Druhý dopis je datován 5. října 2020 a čteme v něm následující: „Vážený bratře generále, děkuji za Vaše rozhodnutí o převedení do Jednoty ČsOL Prostějov. Všichni bratři a sestry z naší jednoty budou potěšeni, že se stanete jejich spolubratrem. P. S.: Nemusím snad zdůrazňovat, že Vaše rozhodnutí je pro nás velkou ctí. A dovolím si připomenout, že jsem se s Vámi osobně setkal někdy v devadesátých letech minulého století. Přikládám také navštívenku s platnou adresou.“ Na oné fotografii vidíme opravdu generála Bočka a vedle něj našeho dnes již emeritního primátora pana Miroslava Pišťáka. Ano, on psal tento pozdravný dopis se vzpomínkovou fotografií. Protože mám osobně k legionářům blízký vztah, můj dědeček Cyril byl totiž též legionářem, a dokonce ještě v roce 1947 byl například i členem místního župního předsednictva Tělovýchovné jednoty Sokol I. ve funkci župního vzdělavatele, musím hrdě konstatovat, že mě členství pana generála v Prostějově velmi těší.

Protože si nejsem jistý, že příběh generála Bočka zná široká čtenářská obec, přidám přece jen pár faktů. Emil Boček se narodil 25. února 1923 v Tuřanech. Poté, co absolvoval obecnou a měšťanskou školu, se v roce 1938 začal učit strojním zámečníkem. Po vypuknutí druhé světové války plánoval cestu do zahraničního odboje. Na konci roku 1939 odešel za hranice. Už během této cesty Boček prokázal nevšední vytrvalost. Po řadě komplikací, kdy byl na Slovensku, a především v Maďarsku za ilegální přechod hranic uvězněn, se dostal do Francie. Dne 16. dubna 1940 byl prezentován v jihofrancouzském Agde, kde se formovaly jednotky čs. zahraniční armády. V červnu 1940 se účastnil ústupových bojů ve Francii, následně byl evakuován do Velké Británie. Dne 20. října 1944 byl zařazen jako bojový pilot ke 310. čs. stíhací peruti RAF.

V následujících dnech a týdnech absolvoval téměř tři desítky operačních letů. Dne 13. srpna 1945, tedy více než tři měsíce po skončení války, pak přistál se svým Spitfirem spolu s dalšími československými letci na ruzyňském letišti. Počátkem března 1946 Emil Boček odešel v hodnosti rotmistra letectva do civilu. Před únorem 1948 vlastnil v Brně autoopravnu, kterou však po nástupu nového režimu musel „dobrovolně“ nechat znárodnit a předat podniku Mototechna, kde pak pracoval. Zřejmě i díky tomu se mu vyhnula perzekuce ze strany nového režimu. V té době byl i velmi slibným motocyklovým závodníkem. Pak se ale oženil, založil rodinu a se závoděním přestal. Od roku 1957 až do odchodu do důchodu pracoval jako soustružník. Za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost byl armádnímu generálovi Emilu Bočkovi v roce 2019 propůjčen Řád bílého lva I. stupně.