Prostějov, město módy. Letitý slogan sice ani po pádu OP zcela nepozbyl platnosti. Nicméně každý z nás vnímá, že po pádu OP už to prostě není, co to bývalo. Pokud jste si však díky módě o našem městě zvykli uvažovat jako o takové malé hanácké Paříži, pak klidně můžete dál. Jakmile se projdete po centru, pak zjistíte, že naše město s francouzskou metropolí nepojí pouze móda, ale nyní už i koncentrace kaváren.
Pařížská kavárna je pojem. Skoro takový jako pražská kavárna, kterou zpopularizoval Miloš Zeman, přestože on sám zřejmě vysedával v jiných podnicích. Ale co taková prostějovská kavárna? Toto slovní spojení ve slovnících ani na Wikipedii zatím nenajdete. Dosud tedy není spojena ani s romantickou atmosférou metropole nad Seinou, ani s představou intelektuálů odtržených od starostí „běžných občanů“.
V tomto ohledu tedy máme volné pole působností. Za sebe bych prostějovskou kavárnu spojil s dětmi. Je totiž opravdu s podivem, jak relativně málo je u nás dětských heren, kde by si mohly maminky popovídat u kávy, zatímco jejich ratolesti by si vyhrály v bezpečně ohraničeném prostoru, a kolik je tu ve srovnání s tím kaváren, do nichž rodičky míří i se svými potomky. Některé z podniků na ně pamatují nevelkým dětským koutkem, v jiných nenajdete ani toto.
Při spojení děti a kavárna se už nějaký čas vede čilá debata o tom, zda děti do kaváren patří, či nikoliv. Otázka by však neměla být postavena, zda tam patří děti, spíše zda do nich patří rodiče. A jací? Za sebe jsem vypozoroval dvě skupiny matek s dětmi. První z nich si chodí do kavárny pokecat s kamarádkou či čučet do mobilu, a je jim v podstatě úplně jedno, co zatím jejich dítko provádí. Snad se domnívají, že jejich potomek je pro celé okolí podobně úžasný, jako je pro ně samotné. Jenže v mnoha případech tomu tak rozhodně není, ostatní hosté vidí pouze nezvladatelné dítě a netečnou matku.
Druhá skupina si naopak uvědomuje, že přišla do kavárny s dítětem a tomu se prostě musí přizpůsobit. V takovém případě se rodiče dětem v rozumné míře věnují a ani ty malé nenechávají se nudit a zlobit. Takové dítě pak ani nenapadne, aby terorizovalo okolí.
Celý problém tak určitě není o dětech, ale mnohem více o jejich rodičích. A ti líní a neschopní by do kaváren chodit prostě neměli, protože pro své okolí představují vždy pohromu.
