Jak to řekl Lubomír Machynek po Vyškově: dostali jsme snad až příliš krutou facku. Ta druhá čekala od vedení klubu, které hráčům pokrátilo mzdy. Po utkání s Vyškovem – ale nejen po něm – panovaly pochopitelně obavy, zda v dalších zápasech náhodou nebudou Prostějované opět podobně „úspěšní“.
A byli, tentokrát ale v tom dobrém. Proti Chrudimi ani s Vlašimí sice nikterak soupeře nepřehráli, nepřejeli je. Naopak to byly boje do poslední chvíle. Přesně na to pak mohou začít chodit diváci v Prostějově. Na to a na zlepšené výkony jednotlivců. Eskáčku se konečně začalo dařit. Herní převahu vyměnilo za bojovnost a produktivitu. Že by nově seskládaný tým konečně našel sám sebe? Možná, snad. Každopádně doufejme, fotbalových facek už bylo dost.
