„Posílit bychom chtěli, ale není kde brát.“ Tato slova by se pro amatérský fotbal dala dvakrát podtrhnout, vybarvit a označit třemi vykřičníky. Zní to jako klišé, ale je to pravá realita dnešní doby. Hráčů je stále méně. Po prospaném období u mládeže je ještě brzy na novou krev a po dvou neúplných sezónách je každý klub rád za to, co má.
Mužstev za poslední roky hrozivě ubylo, a to nejen v prostějovském regionu. I přes tento stále klesající trend je však téměř nemožné sehnat případné posily pro kluby, které o to mají zájem. Důvod je prostý. Vážně není kde brát a nejistá doba s koronavirem tomu už vůbec nepřidá.
I tam, kde by si normálně celky řekly, že pokud přijde nabídka z vyšší soutěže, bránit nikomu nebudou, musí nyní stanovisko měnit. V nejisté době koronaviru totiž nejde jen tak někoho pustit a nemít za něj náhradu. Zkrátka dřívější počet patnácti až osmnácti jmen na absolvování sezóny je tabu. V případě karantén a podobných věcí musíte mít adekvátní náhradu.
Dvě nedohrané sezóny kluby až na pár výjimek přežily a úpadek nebyl až tak tragický. Ta opravdu náročná doba ale začíná přicházet právě nyní a nepůjde jen o boje na trávníku.
