Dehonestující protižidovské plakáty, vězeňské oblečení, knížky či dopisy běžných židovských obyvatel Prostějova, sbírku hodinek mecenáše Bruno Wintera, na kameru zachycené poutavé vyprávění Maud Beerové, ale třeba i spletitý osud dramatika Maxe Zweiga a jeho manželky Margarety.
To vše a mnohé další přináší výstava Návrat domů nežádoucí, která je od uplynulého čtvrtka 4. srpna k vidění ve Špalíčku prostějovského muzea.
Výstava se koná 80 let od prvních hromadných transportů prostějovských Židů do koncentračních táborů. Připomíná tak osudy obyvatel našeho města, kteří na přelomu června a července roku 1942 byli nuceni nastoupit cestu, z níž už nemělo být návratu. Vše je představeno na příbězích konkrétních lidí.
„Nepřátelství vůči cizincům či zástupcům odlišných kultur můžeme nepochybně vnímat i dnes. Pokud se situace ve společnosti zhoršuje, nabývají tyto nálady na intenzitě. Proto bychom si měli připomínat k čemu tato nenávist může vést a pokusit se ji nahradit nadhledem a přátelstvím,“ odůvodnila vznik výstavy Veronika Hrbáčková, ředitelka prostějovského muzea, které expozici připravilo ve spolupráci se spolkem Hanácký Jeruzalém, statutárním městem Prostějov, státním okresním archivem a Pamětí národa.
„Dávní židovští obyvatelé Prostějova našemu městu rozhodně ostudu nedělali. Naopak byli velkou oporou nejen hospodářského, ale i kulturního a společenského života. I proto stojí za to, abychom si jejich často tragické osudy připomínali,“ poznamenal předseda spolku Hanácký Jeruzalém Michal Šmucr během vernisáže, na níž zazněly i trefně vybrané básně kanadského písničkáře a básníka Leonarda Cohena v podání ředitele prostějovské knihovny Aleše Procházky.
Výstavu Návratu domů nežádoucí můžete navštívit až do 30. října v Galerii Špalíček, kterou najdete v Uprkově ulici v Prostějově. Otevřeno je denně mimo pondělí od 9.30 do 17.00 hodin.
