Před sto deseti lety se narodil malíř, grafik, ilustrátor a pedagog Bohuš Čížek

Narodil se 11. února 1913 v Lešanech v selské rodině Bohumila Čížka a jeho manželky Marie rozené Blahové.  Od dětství rád kreslil a tuto zálibu rozvíjel i na střední škole. V letech 1924–1933 studoval na Zemské vyšší reálce v Prostějově.

V roce 1934 začal studovat na Českém vysokém učení technickém a na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství obor kreslení a deskriptivní geometrie u profesorů Cyrila Boudy, Oldřicha Blažíčka a Karla Pokorného. Studia ukončil v roce 1939

 Ve škole se přátelil se spolužákem Josefem Lieslerem, se kterým společně sdílel svůj první ateliér. Později získal ateliér v Mánesově ulici č. 32 po Aloisi Kalvodovi, kde pracoval po celý svůj další život.

Od 1. července 1945 do 30. dubna 1949 působil jako asistent při Ústavu kreslení a malby na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze. Potom se naplno věnoval výtvarnému umění. V roce 1981 byl postižen cévní mozkovou přílohou, která jej upoutala na invalidní vozík. Zemřel 9. září 1989 v Praze.

Počátky jeho tvorby jsou figurální. Postupně se začal věnovat krajině a městským motivům. Na jeho obrazech najdeme venkovské krajiny, zátiší, figurální kompozice, ulice se spěchajícími chodci a pasáže s rozsvícenými výkladními skříněmi. Jeho velkou láskou byly jižní Čechy. Malebné vesničky jej zaujaly svým tvarem, barevností i uměním lidové architektury.  Je také autorem řady grafických prací (například linorytů a grafiky tištěné formou monotypu z koláží).

Byl členem Klubu výtvarných umělců Aleš, Skupiny olomouckých výtvarníků a Jednoty umělců výtvarných.  Svá díla vystavoval na řadě výstav – poprvé na půdě Mánesa v Praze (1936) a v Topičově salónu (1941).

V Prostějově vystavoval poprvé v roce 1937 (společně s Václavem Kolaříkem), dále v roce 1940 (výstava Prostějov 1940), 1963 (Okresní vlastivědné muzeum, výstava k padesátým narozeninám), 1986 (výstavní sál muzea na zámku) a 2000 (výstavní sál na zámku).  Jeho obrazy najdeme v soukromých sbírkách a v majetku Muzea a galerie v Prostějově a v městské obrazové sbírce.

Jeho přítel a výtvarný teoretik Jaroslav Hlaváček ocenil zvláště geometrizaci obrazů, „která nesmí obraz vysušit, znehybnět a odlidštit, ale naopak pomoci mu v působivosti básnivě a pregnantně vyslovené“. Prostějovský znalec výtvarného umění, kurátor a publicista Josef Dolívka napsal: „Výsledkem autorova neomezeného využití barev, tvarů a fantazie jsou zvláštní nadreálné kompozice, inspirující svou poetickou barevností.“

Zdroj a foto: Hana Bartková, kronikářka města