Na mladé hráče sází vesměs druholigové fotbalové týmy v České republice. Jen málokdy se v některé ze sestav vyskytne více než jeden či dva třicátníci. Jsou však dva hráči, kteří do tohohle úplně nezapadli. V Brně to byl na podzim Pavel Zavadil, v Prostějově zase Aleš Schuster (na snímku). A právě dnes již s exkapitánem eskáčka a velezkušeným obráncem s prvoligovou minulostí, jsme si popovídali nejen o konci jeho profesionální kariéry. Čtyřicetiletý hráč strávil velkou část právě na Hané, konkrétně zde působil necelých sedm sezón. Za sebou má úspěšnou kariéru, v níž nechybí ani přes tři stovky duelů v nejvyšší soutěži.

 

 

 * Jak vzpomínáte na své fotbalové začátky mezi dospělými?

„Nakoukl jsem v Brně do třetí ligy v sedmnácti letech. Potom jsem přestoupil do Zbrojovky, která mě na půl roku poslala do Prostějova na hostování, z tehdejšího LeRKu jsem šel ještě na dalšího půl roku do Holice. Potom jsem se už vracel do prvoligového týmu Brna. A nějakých šest či sedm let jsem tam vydržel. Začátky byly určitě pěkné, byl jsem v reprezentační jedenadvacítce, poznal jsem spoustu hráčů, kteří to dotáhli až do zahraničí. Mám za sebou také hodně cestování. A pochopitelně stovky zážitků.“ (úsměv)

* Na který zápas nebo na které angažmá nejraději ve své kariéře vzpomínáte?

„Asi některý z lepších zápasů ve Zbrojovce. To jsme hráli pohár, v Intertoto Cupu jsme se dostali třeba daleko. Ten už dnes ani neexistuje. Hráli jsme ale dokonce i s Villarealem. Už si ani nepamatuji, jak jsme se tehdy dostali daleko. Ale určitě byl tehdy plný stadion na Zbrojovce. Zážitky byly hlavně z mezinárodních zápasů skvělé. Kvůli takovým se fotbal hraje.“

* Do Prostějova jste se později po nějakých dvaceti letech vrátil. Jaké to bylo, hrát zde tehdy a nyní?

„Kdysi mi bylo sedmnáct, byl jsem zde na rozehrání, to se v Prostějově hrála také druhá liga, ještě na starém stadionu, na Železárnách. Asi jsem to bral trochu jinak. Tehdy jsem byl na rozehrání, hostování, nijak moc jsem to nevnímal. Až teď, když jsem se vrátil, se mi to vše obnovilo. Viděl jsem starý stadion, i když se hrává na jiném. Ten první půlrok nebyl nachystaný, takže se podle mě zaslouženě spadlo zpět. Měli jsme rok na to, abychom se my hráči a také vedení nachystali na opětovný postup. To se povedlo, hned jsme postoupili zpět. A zažil jsem zde krásné roky. V uplynulé sezóně jsme měli šanci po podzimu bojovat i o baráž o ligu. Ale poslední půlrok se nepovedl…

* V Prostějově jste hrál pod řadou trenérů. Pod kým se vám hrálo nejlépe?

„To bych nechtěl rozlišovat, pod kým se mi hrálo lépe a pod kým hůře. Vzpomínám rád na všechny trenéry. Pod každým jsem hrával pravidelně, neměl jsem žádné spory s nikým. Vždy šlo o to, jak jsem se cítil fyzicky připravený. Když jsem na tom byl dobře, cítil jsem se tak i během zápasů na hřišti. To se odvíjelo od tréninků.“

* V posledních letech jste nastupoval s o generaci mladšími hráči. Omládl jste vedle nich?

„Určitě ano. Takhle bych to klidně řekl. (zasměje se) Už nad nimi nějaké roky mám. A vždycky, když jsem přišel do kabiny, cítil jsem se mladší, protože probírali jiné věci než jinde… Podobná jsou moje děcka doma. Samozřejmě jsem omládl, cítil se dobře. Když potom byla delší pauza, tak na mně bylo vidět, jak jsem pomalu stárl a stárl. A těšil jsem se na příští tréninky, až se potkáme.“

* Takže jste mládl na hřišti. A tím víc, čím jste měl mladší spoluhráče?

„Přesně tak. Mně to tak vyhovovalo. Posouval mě fakt, že jsem jim stačil, cítil se dobře, a když jsem neměl zdravotní problémy, šlo to, tak jsem se fakt cítil dobře.“

* Právě to zdraví. Vy jste tuším odehrál poslední zápas na Dukle…?

„Bylo to s Duklou, ano.“

* Věděl jste už po zápase, že je to konec? Nebo jak jste to viděl do dalších měsíců, případně let?

„No, hned po zápase jsem v noci nemohl vůbec spát. Převaloval jsem se, nedalo se pohnout nohou, jak mě v kyčli píchalo. Už v té době jsem věděl, že to bude větší problém a bude asi potřebovat zákrok. Netušil jsem ale, třeba ani teď nevím, co bude po zákroku, jestli budu moct nastoupit alespoň v nějaké nižší soutěži. Je to vše otevřené a čekám až podle toho, jak dopadne operace.“

* O konci kariéry ve vašem případě jste začal uvažovat kdy?

„Už v průběhu sezóny jsem si říkal, že to po půlsezóně zabalím. Určitě v profi fotbale. A při práci bych hrál nějakou nižší soutěž na Brněnsku. Už jsem se k tomu odhodlal, ta operace to dorazila úplně. Takže už není co rozmýšlet dál.“

* Jak hodnotíte komentáře Ladislava Dudíka či Františka Jury, že jste ve svém věku nebyl jen platným, ale často také rozdílovým hráčem?

„No, tak to se dobře poslouchá. (pousměje se) Tyto řeči mě omlazovaly a držel jsem se i díky tomu fyzicky i psychicky. Pomáhalo mi to. Ale jednou to skončit muselo.“

* Zmínil jste fotbal na Brněnsku a také práci. Víte už, v jakém oboru se budete pohybovat?

„Nic konkrétního zatím nemám. Vůbec netuším, kam bych se teď vydal. Každopádně ať budu dělat cokoli, bude to úplně něco jiného. Bude to nový začátek. Musím si tím projít. A uvidím, co to přinese.“

* Měl jste myšlenky na to, že byste se stal trenérem nebo třeba manažerem jako Karel Kroupa?

„Mě to k trénování nikdy moc netáhlo. Pořád jsem hrával fotbal. Až je pak ale definitivní konec, tak je to jiné. Určitě nějaké takové myšlenky přicházejí.  Ale nevím… Potřebuji minimálně ty dva měsíce, co mám na rekonvalescenci. Můžu během té doby přemýšlet, zda fotbal u sebe posunu ještě dál. Akorát z jiné strany.“

 

ALEŠ SCHUSTER

* narodil se 26. října 1981 v Brně

* profesionální ligový fotbalista, do konce sezóny 2021/2022 hráč 1.SK Prostějov

* nejčastěji hrál na postu stopera, ale působil i jako defenzivní záložník

* s fotbalem začínal v brněnských klubech FC LeRK Brno a FC Stavo Artikel Brno

* následně se stal hráčem 1.FC Brno, odkud byl na hostování v druholigovém SK LeRK Prostějově (2001, 7 zápasů)

* poté zamířil do HFK Olomouc, aby se vrátil do kmenového klubu (nástupcem Zbrojovky), za který odehrál i se svým druhým angažmá dohromady 150 utkání

* od září 2006 šel na hostování do Bystrce, která se pro tuto sezónu 2006/07 probojovala do 2. české fotbalové ligy, kde však byl usvědčen z korupce a dostal trest zákazu činnosti na 6 let (tento mu byl zkrácen na 3 léta)

* po aféře se stal krátce hráčem bosenské Zvijezdy Gradačac, ale v ani v bosenské lize nemohl kvůli trestu nastoupit

* na další starty v nejvyšší soutěži si musel počkat až do roku 2011, kdy se stal hráčem FC Zimbru Kišiněv, v Moldavsku byly ale problémy s výplatou peněz

* v červnu 2013 dostal hráč šanci na zkoušce ve Zbrojovce Brno, která byla úspěšná a hráč za Brno nastoupil v sezóně 2013/14, v podzimní části sezony odehrál 9 ligových zápasů.

* v létě 2016 se přesunul do Prostějova, kde si vybudoval velký respekt a po větší část angažmá byl také kapitánem eskáčka

* působil v mládežnických reprezentačních výběrech České republiky v kategoriích U20 (1 zápas) a U21 (17 zápasů a 1 vstřelený gól)

zajímavost: patřil k nejstarším hráčům F:NL, v uplynulé sezóně byli na soupiskách čtyři čtyřicátníci, a dokonce jeden padesátník, ale jen exkapitán 1.SK Prostějov a brněnský Zavadil aktivně do zápasů zasáhli