Na turnaji byl mladý tenista spadající právě pod TK Agrofert Prostějov Filip Košárko (na snímku) týmovou jedničkou a svou roli plnil znamenitě. Od úvodního duelu ale většinu svých zápasů trávil na kurtu velké množství času a byl to pravidelně boj o každý míček. To se také odrazilo i na jeho zdravotním stavu a páteční duel musel kvůli bolestem v zápěstí vynechat. V sobotu už byl ale opět připraven a i když porážku s Itálii neodvrátil, rozhodně zanechal skvělý dojem. S celkovým umístěním spokojen nebyl, ale přístup a atmosféru v mužstvu si nemohl vynachválit.

 * Když se vrátíme ještě k základním skupinám, kde se dalo získat kýženou výhru navíc?

„Myslím si, že už při prvním zápase s Američany to šlo. Po singlech jsme měli vyrovnaný stav. Bohužel v tom deblu to bylo špatné, to se bohužel stane. Proti Slovinsku si všichni myslíme, že to určitě šlo. Tam jsme mohli udělat výsledek, ale bohužel soupeř nastoupil ve skvělé formě a hrál dobře. Byl v ten den lepší a zaslouženě nás porazil.“

* Vy jste pravidelně končili od středečního duelu jako poslední. Jak náročné to bylo vydržet fyzicky i v dalších dnech?

„Fyzicky to bylo strašně náročné. Někdo musel navíc hrát dva zápasy v jednom dnu a to bylo opravdu cítit. Být tam víc jak pět hodin v takovém vedru a na tom vyprahlém kurtu je opravdu hrozný. (smích) Byli jsme tu ale jako jeden tým a snažili jsme se pořád hecovat, takže se to dalo zvládat.“

* Kde se vždy našla ta síla, že jste utkání dokázali otáčet i z matchballů soupeře?

„Nechtěli jsme vzdát ani míč a bojovali jsme. Už proti Japoncům, kdy jsme unikali asi z pěti matchballů, to bylo jasně znát. Hecovali jsme se, že to dáme, a bavilo nás být ještě na kurtu. Ta největší síla tak byla právě v té bojovnosti a pomoci jeden druhému.“

* Který ze zápasů se vám vydařil a kde to naopak zkrátka nešlo?

„U mě se to odehrálo hned v první den proti Američanům, kde jsem porazil jejich jedničku asi po čtyřech hodinách opravdu náročného boje. Tam jsem se cítil skvěle a myslím si, že to byl jeden z nejlepších zápasů, co jsem kdy odehrál. Jenže vzápětí přišla čtyřhra a odehrál jsem ji naprosto tragicky.“

* Na turnaj jste se dostali díky divoké kartě. Dá se tak finální desáté místo brát pozitivně?

„Vždycky lepší nějaké místo než poslední… (usměje se) Desáté místo nemůžeme já ani nikdo jiný z týmu včetně kapitána hodnotit pozitivně.“