Nejmenší talenty eskáčka, které prostějovský klub vychovává, má od nové sezóny na starost z pozice šéftrenéra italský kouč Antonio Console (na snímku). Fotbalová práce s mládeží jej lákala, sám tomuto sportu propadl už jako malý kluk. Před dvanácti lety opustil rodnou vlast a vydal se do Česka, kde se trénování věnuje už od roku 2015. Čtyři roky nejprve pracoval s mládežníky v Dukle Praha, kde sbíral první zkušenosti, následně si vyzkoušel i angažmá u hlavního týmu žen bývalého armádního klubu. V minulém roce ale z rodinných důvodu přesídlil na Hanou a po roce v olomoucké Sigmě se nyní stará o talenty v Prostějově, kde také žije. Přišel s řadou novinek, které se snaží postupně do koncepční práce u nejmenších aplikovat.

* Jak jste se dostal k práci šéftrenéra přípravek?

„Já zde začal pracovat od této sezóny. V klubu řešili, kdo by se mohl o přípravky starat. Mám radost, že jsem tuto důvěru dostal já a musím za to poděkovat panu Dudíkovi s panem Vybíhalem a panem Čepou, kteří byli u našich schůzek. Pevně věřím, že koncepce, na které jsme se shodli, přinese do budoucna úspěch.“

* S jakými cíli jste na tuto pozici v Prostějově nastoupil?

„Chceme jít cestou koncepční práce, kde budeme hráče postupně připravovat od nejnižší kategorie až po žákovský fotbal. Předtím zde byly nějaké menší výpadky, které se pak odrážely v nižších žákovských kategoriích. Mým cílem je tak co nejlépe zkoordinovat všechny tyto kategorie od U6 do U11. Pravidelně se scházíme s dalšími trenéry a řešíme společně, co je třeba dělat, aby se děti rozvíjely tím nejlepším možným způsobem. Chceme ale do toho zachovat i určité principy, které jsou pro všechny kategorie stejné. Ať už se to týká sportu, či nikoliv.“

* Zaznamenáváte už nějaké výsledky?

„Zatím je ještě brzy hodnotit nějakou zpětnou vazbu, ale věřím, že už nyní se začíná projevovat určitý posun. Práce je ale před námi ještě opravdu hodně, takže je důležité, abychom pokračovali v nastoleném trendu.“

 

* Jak jste na tom s počtem dětí. Máte jich dost?

„V současné chvíli máme v těchto kategoriích přes sto dvacet dětí, což je skvělé. Samozřejmě pokud je zájem, stačí se ozvat a přijít na trénink, protože do všech těchto kategorií rádi přijmeme i další nováčky, kteří chtějí s fotbalem začít. Co bychom ale ještě rádi zlepšili, je počet trenérů, protože těch bychom uvítali víc. Každá kategorie se ale může naštěstí opřít i o aktivní rodiče, kteří našim trenérům pomáhají, a i je se snažíme vzdělávat, aby věděli, co přesně chceme dělat.“

* Využíváte hojně i různá zázemí prostějovského klubu? Co na ně vůbec říkáte?

„Co se týče zázemí, tak to je zde opravdu skvělé. V Prostějově jsou na trénování skvělé podmínky. Ať už se jedná o sportovní centrum za Olympijskou ulicí, tak i domluva hal přes zimu je bezproblémová. Je jen dobře, že se my jako trenéři můžeme soustředit pouze na fotbal a na to, abychom děti vedli správným směrem.“

* Máte hráče rozdělené dle ročníků? Nebo je určující, kolik už toho ve fotbale mají za sebou?

„Přes jisté rozdíly ve fotbalové kvalitě máme hráče rozdělené podle ročníků, protože každý začal samozřejmě jindy. Chceme však, aby všichni byli spolu už od začátku. Nechceme jít ani cestou výběrů, cíl je pracovat s těmi, kteří mají zájem. Na tréninkových jednotkách se pak kluky snažíme podělit tak, aby se posouvali a postupně se dokázali srovnat. Něco je tak například rozděleno na skupiny, ale následně se zase snažíme, aby hráči byli spolu a vytvářel se kolektiv.“

* Probíhají třeba i nějaké speciální tréninky, kde se na tom dá pracovat?

„Ano, snažíme se o to, aby ti zkušenější hráči měli čas od času nějaký svůj trénink i třeba v rámci dvou kategorií, stejně tak i začátečníci, aby se mohli posouvat zase v trochu jiné skupině, kde to uvidí z jiného pohledu. Zde to hlavně není o tom, že by byl někdo horší nebo lepší, všechno je to o tom, jak dlouho se fotbalu věnuje. Chceme, aby každý hráč dostal trénink dle své úrovně. Snažíme se také o to, abychom se hráčům mohli věnovat co nejvíce individuálně, ale na to potřebujeme ještě rozšířit trenérský štáb.“

* Na co všechno se snažíte v rámci těchto kategorií zaměřit?

„U těch nejmenších v rámci minipřípravky je to hlavně o zábavě a hrách, kde se tak snažíme dětem vštípit lásku k pohybu a postupně je pohybově rozvíjet. Čím jsou děti starší, tím do toho chceme více zapojovat různé fotbalové věci, především pak pracovat na myšlení, aby už se dokázaly orientovat v prostoru a věděly, co si mohou a nemohou dovolit. Kdy mohou vyrazit dopředu a kdy je zase třeba pomoci dozadu. Vše se snažíme dělat s míčem, aby už hráči měli pro něj cit a situace řešili fotbalově.“ 

* Kde se tato cvičení a zábava nejvíce lámou?

„Je to hlavně u přechodu z mladší do starší přípravky. Do mladší přípravky tvoří tréninkovou jednotku zhruba z padesáti procent individuální příprava, kde děti pracují s míčem, do toho mají nějaká zábavná cvičení. U starší přípravky už to klesá na nějakých třicet procent a zbytek tréninku už věnujeme herním věcem a nácvikům. Jedná se hlavně o situace jeden na jednoho, dva na dva a podobně, kde se snažíme, aby si děti navykly na to, jak se to dá následně řešit v zápasech. Tam je v rámci přípravek asi největší zlom. Navíc je to ideální věk pro obratnost a rychlost, takže i to se hodně trénuje.“

* Jak náročné je to právě u těch nejmenších, abyste je dokázali zaujmout tak, že se u tréninku vydrží soustředit?

„Je to náročná disciplína, ale myslím, že všichni naši trenéři pro to dělají maximum, musím je všechny pochválit. O ty naše nejmenší se skvěle stará trojice Tomáš Páleník, Martin Koudelka a Martin Julínek. I u starších kategorií máme skvělé trenéry, kteří dokáží děti zaujmout a snaží se jim věnovat, což jejich koncentraci opravdu pomáhá a zaslouží si poděkování.“

* Trénoval jste různé kategorie v různých klubech, ale také třeba ženy. Na co je třeba podle vás si u právě u nejmenších dát největší pozor a v čem je největší rozdíl?

„U dětí je stále základem hravá forma, protože to musí všechny na hřišti bavit. Když to hráče nebude bavit, tak se nebudou chtít ani učit nové věci, které jsou potřebné. Motivace a zábava tak musí být, jinak hráče nedokážete naučit věci, které by po konci v přípravce už měli umět. Následně se to už těžko dohání, protože na základy už by se v žákovských kategoriích měly nabalovat další věci. Od vedení míče přes přesnou přihrávku až po nějaké uvědomění si, jak by se měly jednotlivé situace řešit.“

* Teď něco z jiného soudku. Pocházíte z Itálie. Do Česka jste zamířil už v dětství nebo kvůli práci?

„Do Česka jsem přišel před dvanácti roky, fotbal byl vždycky mou velikou vášní. V Itálii jsem hrál pátou nejvyšší soutěž, poté jsem v Čechách nastupoval za jeden pražský celek a v roce 2015 jsem se dostal do trenérského štábu Dukly Praha, kde jsem pracoval s mládeží a následně jsem také vedl ‚A‘ tým žen. K mládeži mě to vždy táhlo a v Itálii máme s tátou založenou fotbalovou školu. Postupně jsem si tak udělal trenérské licence a v Česku se mi už tak nějak zalíbilo.“

* Kromě Dukly jste toho ale stihl mnohem víc, viďte?

„Mám za sebou ještě skvělou zkušenost s Interem Milán, kdy jsem se tu jako trenér účastnil Summer campu jejich mladých nadějí. Přede dvěma roky jsme se ale z rodinných důvodů přestěhovali sem na Hanou do Prostějova. V minulém roce jsem trénoval v Sigmě Olomouc a letos už přímo v eskáčku. Zde máme společně s kolegy pod sebou kategorie U8 a U13, zároveň se starám o všechny přípravky jako jejich šéftrenér. Do toho mám také ještě svou práci. Je to náročné skloubit, ale mládež mě opravdu naplňuje.“ (úsměv)

* Jak říkáte, žijete druhým rokem přímo v Prostějově, jak se vám u nás líbí?

„Musím říct, že se mi tu líbí opravdu moc. Je skvělé, že je tady se mnou rodina i přítelkyně, takže i to hodně pomáhá dobré atmosféře. Jsem až opravdu překvapený, jaké vyžití tu mohou mít všichni milovníci sportu, protože bych řekl, že Prostějov je opravdu sportovním městem. Jen těžko bych našel v paměti podobné město v Itálii, co se týče počtu obyvatel, že by mělo takové zázemí. Ale líbí se mi i další části města. Je tady krásně.“

 

 

ANTONIO CONSOLE

* narodil 6. prosince 1989 v Bari (Itálie)

*  vystudoval střední školou s ekonomickým zaměřením

*  ve své fotbalové kariéře hrál nejvýše Serii D (4. nejvyšší soutěž v Itálii)

*  v roce 2013 založil se svým otcem fotbalovou školu ASD Atletico Bari

*  v České republice žije od roku 2011, v loňském roce se přestěhoval do Prostějova

*  od roku 2015 pracoval pro mládež FK Dukla Praha jako mládežnický trenér

* v posledním roce působení v Dukle byl hlavním trenérem žen

* spolupracoval také jako trenér se slavným Interem Milán v rámci projektu Inter Academy v ČR

* minulou sezónu strávil v Sigmě Olomouc jako asistent trenéra U9 a následně i U17

* od letošního ročníku působí jako šéftrenér přípravek 1.SK Prostějov a jako kouč kategorie U8 a U13

zajímavost: pracuje jako obchodní zástupce v oblasti automotive, byl také manažerem hotelu a během epidemie covidu pracoval i jako kurýr