Do Prostějova přišel jako dvacetiletý záložník se zkušenostmi z olomoucké Sigmy, kde působil v juniorských týmech. Vzhledem ke svému životnímu postoji, kdy vzorem může být každý, kdo neleží na gauči a maká, se šumperský rodák Jakub Matoušek (na snímku) vypracoval nejen do základní sestavy, ale stal se v podzimní části F:NL i nejlepším střelcem týmu 1.SK Prostějov.

* Není zase tak těžké uhodnout, proč spolu hodnotíme právě ukončenou sezónu. Čekal jste před ní, že na jejím konci budete nejlepším střelcem týmu?

„Nečekal jsem to, ale doufal jsem. (úsměv) Ode mě jako ofenzivního hráče se to očekává. Jsem moc rád za to, že jsem po podzimu nejlepší střelec Prostějova. Jak jsem opakovaně říkal, hlavní prioritou pro mě bylo, abychom se s Prostějovem umístili na nějaké pěkné pozici, což se, myslím, povedlo. Od toho se pak odvíjí i můj individuální výkon.“

* Přestože jste ofenzivně laděný, přece jen jste krajní záložník. Čím si vysvětlujete fakt, že jste přestřílel i klasické útočníky?

„Asi tím, že jsem si začal více věřit. Padla mi tam hned první branka proti Jihlavě, od té doby jsem tomu šel naproti a mnohem více se tlačit do zakončení. Efekt se dostavil, začalo mi to tam postupně padat. Říkám si, že žádný míč nemůže být ztracený. Třeba v posledním utkání proti Třinci jsem šel za míčem, který směřoval do brankářových rukavic, a vyšlo to.

* Jste jeden ze dvou hráčů, kteří nastoupili ve všech zápasech podzimu, i když nikoli na celých devadesát minut. Jak vnímáte posun od střídajícího hráče k tomu v základní sestavě?

„Nikdy není lehké si vybudovat určitou pozici, když přijde nový hráč do nového týmu. Jsem rád, jak to dopadlo, že si všechno postupně sedlo, a začal jsem pravidelně hrávat s možností pomáhat tak týmu.“

* Jak celkově hodnotíte uplynulou sezónu?

„Zpočátku jsme si říkali, že to bude těžké, když jsme v podstatě nově poskládaný tým. Dovolím si říci, že nám možná pomohla ta koronavirová pauza, během níž jsme si nacvičili vše, co chceme hrát. Principem je, že chceme hrát hlavně fotbal a chceme si věřit. To se pak v utkáních projevovalo, když jsme odváděli solidní výkony, od nichž se pak odvíjely i výsledky. Tým si postupně sedl a utkání jsme začali zvládat.“

* Jaký byl podle vás nejtěžší okamžik podzimu?

„Nejtěžším byl určitě začátek této sezóny. Nedařilo se nám získávat body, přibývaly remízy, nedávali jsme branky, sice jsme ani moc nedostávali, případně po našich chybách.“

* Který ze soupeřů byl podle vás nejnepříjemnější?

„Druhá liga je zvlášť v aktuálním ročníku velice vyrovnaná, dá se zvítězit nad kýmkoli, ale nejtěžším soupeřem pro nás byl určitě Hradec Králové. Zápas byl samozřejmě poznamenaný i tím, že jsme hned v úvodu přišli o Dana Bialka, byl to nápor na psychiku, moc příjemný pohled to tedy tenkrát nebyl. Pak jsme po faulu na mě dali gól z penalty, jenže Hradec do nás celou dobu bušil. Nemohl ale dát gól, takže jsme to nakonec zvládli. Přálo nám samozřejmě štěstí, které jsme naopak v zápase s Ústím nad Labem postrádali. Do Hradce jsme ale jeli s tím, že ho můžeme porazit, protože Prostějov má s tímto klubem velmi dobrou bilanci v posledních třech zápasech, a zápasy na venkovních hřištích se nám tento podzim povedly nejvíc.“

* Čím si to mimochodem vysvětlujete, bavili jste se o tom v kabině?

„S klukama jsme se o tom nebavili a popravdě ani já sám pro to nemám žádné vysvětlení. Je to ale dobře, že tahle venkovní utkání zvládáme.“

* Jaký máte jako tým program pro nejbližší období?

„Mám volno, ale dostali jsme každý individuální plán. Sejdeme se po Novém roce 4. ledna na zimní přípravu, která není pro nikoho zvlášť příjemná. Musíme ji ovšem využít, chceme se během ní dále zlepšovat jak po osobní, tak týmové stránce. Bude nezbytné být na jaro dobře připraveni, protože nebude nic jednoduchého obhájit naše dosavadní dobré výsledky.“