Kdo dělal prostějovské korfbalové družině v posledních letech kapitána či kapitánku, ten je nyní ze zdravotních důvodů dlouhodobě out. V současnosti tak role hráčského vůdce s páskou na rukávu připadla zkušenému reprezentantovi ČR Petru Šnajdrovi, který však společně s celou cháskou Vosíme.cz musel v sobotním večeru kousat výsledkové k.o. od Znojma (14:22). Po zápase poskytl Večerníku exkluzivní rozhovor.

* Jaké vidíte hlavní důvody tohoto propadáku?

„Máme hodně velkou marodku a pro některé členky naší sestavy, které dnes hrály premiérově v seniorské extralize, to nebylo vůbec jednoduché. Bohužel dlouhodobě out jsou zranění Peťa Galíček, Saša Vyroubal i Anet Lešanská, k tomu se přidalo několik nemocných nebo momentálně zraněných. A do toho se nás šest vracelo teprve začátkem týdne z mistrovství světa, kde jsme byli s českou reprezentací. Proti Znojmu jsme tak šli v hodně složité situaci, což se projevilo. V hodně jiné sestavě než obvykle nám nefungoval herní systém, podali jsme špatný výkon, utkání se vůbec nepovedlo. Teď prostě musíme hodně trénovat, makat a sehrávat se v takovém složení, jaké máme. Podle mě se do dalších zápasů určitě zlepšíme.“

* Projevila se také absence společné přípravy celého kolektivu, když šestice z vás trávila většinu času s národním výběrem ČR?

„Tohle je samozřejmě další věc, která nám jako klubu před začátkem sezóny úplně neprospěla. V nároďáku jsme byli tři holky a dva kluci, k tomu i trenér, od poloviny září jsme měli každý prodloužený víkend šest týdnů za sebou reprezentační soustředění, pak mistrovství světa. A s týmem Prostějova jsme tak trávili málo času, o nějakém sehrávání při společné přípravě nemohla být řeč. To nám teď logicky chybí.“

* Zmíněná marodka momentálně narostla do poněkud extrémní míry, ne?

„Bohužel je to tak. Máme řadu zraněných, k tomu se dvě holky vrátily nemocné z Taiwanu, navíc přibyly další nemoci. Nějak se nám to celkově rozpadlo a nezbývá než se uzdravovat. Snad budeme brzy kompletnější.“

* Fungovalo proti Modrým Slonům po herní stránce alespoň něco?

„Ani moc ne. Hlavně nám chyběl doskok, na němž vždy máme dost založenou celou hru a tentokrát jsme si právě doskokem skoro vůbec nepomohli. Na obou stranách, v obou čtyřkách. Neměli jsme pak zdaleka tolik střel a šancí jako obvykle, výkon družstva tím trpěl.“

* Pozitivně naopak dopadl zmíněný světový šampionát v Asii. Šlo o váš největší úspěch v reprezentační kariéře?

„Asi jo, čtvrté místo je super. Hodně si cením i bronzu na mistrovství světa U23 v Olomouci 2016, ale v Taiwanu to přece jen byl globální top turnaj dospělé kategorie se čtyřiadvaceti nejlepšími celky světa a my jsme v téhle konkurenci skončili čtvrtí. Sice jsme měli dobrý los, ale ten bylo třeba potvrdit, což se nám podařilo. Prohráli jsme pouze dvakrát se suverénním Nizozemskem v osmifinálové skupině i pak v semifinále a jednou s velice silnou Belgií v zápase o třetí místo. Z mého pohledu velký úspěch.“

* Na zisk senzační medaile asi reálná šance nebyla, že?

„Absolutní top špičkou v mezinárodním měřítku jsou Holandsko, Taiwan a Belgie, kvalitativně druhý sled za nimi tvoří Německo, Anglie, Portugalsko, Katalánsko, my i některé další země. Tím pádem jsme byli první hned za tou výrazně odskočenou trojicí, víc reálně dokázat nešlo. I kdybychom proti Belgičanům zahráli skvěle a padalo nám to do koše, stejně bychom s nimi prohráli, byť ne tak vysokým rozdílem. Proto si musíme čtvrté pozice z mistrovství světa vážit, za mě jsme dokázali maximum možného.“

* Může vám takový úspěch do budoucna pomoct i pro klubové působení?

„Určitě jo. Za reprezentaci z Prostějova bojovalo šest lidí, tři holky a dva kluci plus trenér, kdyby se nezranil Galis, byl by sedmý. Všichni jsme nasbírali cenné zkušenosti i sebevědomí na top mezinárodní scéně, což můžeme zúročit taky v dresu Prostějova. Hlavně se však tady musíme nejdřív dát zdravotně do kupy, společně zapracovat na sehranosti i formě. Pak budeme zaručeně lepší.“